Radní Vysočiny: Kraje nejsou od toho, aby připravovaly pracovní sílu pro průmysl
Vojtěch PetrůS pirátským radním pro oblast školství na Vysočině Janem Břížďalou jsme hovořili o kapacitní krizi středních škol, digitalizaci nebo tlaku průmyslu na omezování maturitních oborů a všeobecného vzdělávání.
Loňské jaro zůstali mnozí uchazeči o středoškolské studium s překvapením stát před školami, na kterých by rádi studovali. Kapacita oborů všeobecného vzdělávání se totiž v předchozích letech prakticky nenavyšovala, a tak zejména ve větších městech s největším přetlakem zájemců nemusely pro úspěch stačit ani dobré známky a zvládnuté jednotné přijímací zkoušky. Televizní obrazovky a tištěná i elektronická média plnily snímky front rodičů a žáků před středními školami, na kterých se objevila volná místa.
Ministerstvo školství následně představilo dlouhodobý záměr, v němž kraje nabádá, aby do roku 2027 navýšily nabídku všeobecného vzdělávání. Některé kraje se však odmítají ministerskými plány řídit. Tvrdí, že tak činí kvůli poptávce zaměstnavatelů po technicky vzdělaných absolventech. Současně ministerstvo představilo nový, elektronický systém přihlášek na střední školy, který by měl být přehlednější a rychlejší.
O problémech s kapacitou škol, jejich řešení či o tom, jak čelí odporu proti rozšiřování kapacity gymnázií, jsme hovořili s radním pro oblast školství Kraje Vysočina Janem Břížďalou z Pirátské strany.
V roce 2020 se na kandidátce Pirátů dostal do zastupitelstva Kraje Vysočina. Z této pozice byl v sedmadvaceti letech zvolen radním pro oblast školství, mládeže a sportu, informačních a komunikačních technologií. Občanským povoláním středoškolský učitel matematiky a chemie působil na gymnáziu v Třebíči i na soukromé Agro Škole v nedalekém Pozdatíně, kterou zakládal.
V jaké míře zasáhla Kraj Vysočina loňská a letošní krize týkající se nedostatku míst na středních školách?
I na Vysočině jsme čelili demografickému nárůstu počtu deváťáků. Z analýzy, kterou jsme si nechali zpracovat, nám vyplynulo, že na některých školách je skutečně vyšší zájem o konkrétní obory, a tím pádem je těžší se na ně dostat.
Z toho důvodu jsme navyšovali kapacitu gymnázia v krajském městě Jihlavě. Jihlavský okres patří v rámci kraje mezi ty, kde je podíl přijatých nejnižší, ačkoliv jeho kapacity jsou zcela naplněny. Jediným řešením, jak zvýšit dostupnost, tak bylo otevření nových tříd.
Kromě převisu uchazečů hodnotíme také uplatnitelnost absolventů. Nemá cenu navyšovat kapacity oborů, jejichž absolventi končí na úřadech práce nebo pracují v jiném oboru, než jaký vystudovali. Navyšovali jsme proto kapacity gymnaziálního a všeobecného vzdělávání, současně jsme ale také zřizovali některé zcela nové perspektivní technické obory, jako je energetika na Střední průmyslové škole Třebíč.
Takže jste v loňském krize nezažili podobnou krizi, jaká byla v souvislosti s nedostatečnou kapacitou gymnázií vidět zejména v Praze?
Měli jsme o nižší stovky uchazečů více, ale počítali jsme s tím předem, protože data na základních školách pravidelně sbíráme a pracujeme s tím, že většina deváťáků z Vysočiny nastoupí v kraji i na střední školu.
Pak máme v kraji obory, které jsou v kontextu České republiky unikátní, a proto mají celorepublikovou spádovost. To je příklad Střední uměleckoprůmyslové školy Jihlava-Helenín nebo oborů jako umělecké kovářství a kamenosochařství ve Světlé nad Sázavou.
Tím, že jsme zřizovali nové obory a navyšovali kapacity nejvíce poptávaných, jsme na větší nápor byli připraveni, ale předpokládalo to sofistikovanou práci s daty a sledování demografického vývoje v jednotlivých okresech.
Zažíváte nějaké tlaky, abyste kapacity všeobecných středních škol nenavyšovali?
Nijak zásadní. Když jsem se ptal ředitele jihlavského gymnázia, zda jsou všichni jeho učitelé srozuměni s navýšením kapacity, dostal jsem zpětnou vazbu, že navyšování bylo široce kvitováno — nepochybně i proto, že s rozšiřováním kapacit se pojí i krajská podpora investičních záměrů školy.
Komentář●Vojtěch Petrů
Za absenci míst na gymnáziích může letitý svazek průmyslu a krajských politiků
A to přesto, že u nás mnohdy bohužel přetrvává představa, že gymnázium je a má být výběrová škola pro vysoce talentované. Což je opačné pojetí než všude v zahraničí, kde primárně nabízejí všeobecné vzdělávání s až pozdější profilací absolventů. Proti se překvapivě nestavěli ani ředitelé odborných škol, kteří se přitom mohou racionálně obávat úbytku zájemců.