Mikuláš Bek je ministrem školství a tělovýchovy a senátorem v jedné osobě. Tyto dvě funkce nelze zodpovědně vykonávat najednou, což je očividný důvod, proč se téměř neúčastní jednání horní komory Parlamentu České republiky: chyběl na 520 hlasováních z 679. Jako senátor tedy pracuje zhruba na 23 procent. To však ministru-senátorovi nebrání čerpat senátorské náhrady ve výši 1, 86 milionu Kč. Staré známé rčení neplatí, protože bez práce koláče jsou — a je jich hodně.

Tady však finanční podivnosti nekončí. Bekova mluvčí a ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace na MŠMT je současně Bekovou senátní asistentkou. Je jasné, že zodpovědně se takové práce nedají najednou stíhat, ale plat za oboje se vyplácí.

Kuriózní je také fakt, že Bek za svou senátorskou kancelář v Brně platí dvojnásobek toho, co jeho kolegové. Například senátoř Tomáš Töpfer zaplatil za pronájem své kanceláře minulý rok 142 000 Kč a Jiří Dušek 126 000 Kč. Bek zaplatil 300 216 Kč, čímž se blíží samotnému limitu.

V této souvislosti se nutně nabízí otázka, jak je to doopravdy se snahou vládních politiků šetřit veřejný rozpočet. Zjevně se řídí pravidlem, že z cizího krev neteče. Problém je, že to „cizí“ patří nám všem ostatním.