Student gymnázia v Jihlavě Antonín Pipa byl nedávno zvolen předsedou České středoškolské unie (ČSU), tedy největší a nejviditelnější organizace hájící zájmy středoškolských studentů v České republice. Česká středoškolská unie původně vznikla jako sdružení studentských parlamentů středních škol po celé zemi.

Za svou více než desetiletou existenci vedla například úspěšnou kampaň za zrušení chystané povinné maturity z matematiky, loni se potom s iniciativou Studenti pro školství účastnila listopadové stávky pro škrtům ve školství, v platech pedagogických pracovníků či v počtu seminářů nebo dělených hodin jazyků.

Česká středoškolská unie se rovněž věnuje tématům, jako je duševní zdraví na školách či nerovnosti ve vzdělávání, či otázkám, které úzce vymezenou sféru školství překračují: třeba podpoře volebního práva od šestnácti let nebo kritice snížení slevy na jízdném ve veřejné dopravě pro studenty a seniory.

S novým předsedou České středoškolské unie Antonínem Pipou jsme hovořili o reakci na další hrozící škrty ve školství, chystané vládou Petra Fialy (ODS), zhoršujícím se duševním zdraví mladých lidí nebo o důležité úloze studentských parlamentů na školách.

Podle zákulisních informací prosazuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na příští rok rozpočet ministerstva školství o šest miliard nižší než letos, ačkoliv se vláda v programovém prohlášení zavázala, že výdaje na školství bude zvyšovat. Co na takové zvěsti říkáte?

Jsme určitě proti snižování rozpočtu školství, protože to je už řadu let podfinancované. Ať už hovoříme o platech učitelů nebo inovacích ve výuce, školy peníze zkrátka potřebují. Investice do školství jsou investicí do budoucna a my potřebujeme šikovné mladé lidi, kteří budou ochotní v České republice zůstávat.

Kvůli hrozícím škrtům v platech nepedagogických pracovníků jste se s Českou středoškolskou unií zapojili do stávky již loni na podzim. Jste případně připraveni jít do protestů a stávek znovu?

Ano. Jako studenty nás případné škrty ve školství zasahují přímo a dennodenně: na jedné straně představují brzdu pro inovace školní výuky a posun škol do jednadvacátého století. Zkracování rozpočtu školství a nejistota financování je pro školy v závádění inovací demotivující. Škrtání takzvaného PH max, tedy škrtání maximálního počtu hodin, na které škola dostává finanční prostředky ze státního rozpočtu, které hrozilo loni na podzim a proti němuž jsme protestovali, znamená v praxi omezování specializovaných seminářů a dělených — a tím individualizovanějších — hodin výuky cizích jazyků. To jsou přitom věci, které středoškolákům mohou dát nejvíce.

Jak hodnotíte dosavadní výkony vlády Petra Fialy v oblasti školství a vzdělávací politiky?