Témata televizních debat před volbami do třinácti krajských samospráv jsou obvykle podobná: řeší se dostupnost služeb, díry v okresních silnicích, chybějící lékaři či zubaři. Jedno téma se v nich objevuje jen nesměle a na pozadí: dramatická situace kolem kapacit všeobecných středních škol, která hýbala českou veřejností letos i loni na jaře.

Přitom jsou to právě kraje, kdo střední školy zřizují a za oborovou skladbu na svém území jsou odpovědné. A jsou to krajští politici, jimž by to za zmařené naděje části dětí a beznaděj jejich rodičů měli spočítat. Přesto téma středních škol skoro žádný vliv na krajské volby mít nebude a jak se zdá, krajští politici se vůbec nepoučili.

Příznačně to ilustruje debata na ČT24 s lídry stran a koalic v Pardubickém kraji z minulého týdne, shodou okolností domovském kraji autora tohoto textu. Na téma kapacit středních škol přišlo až na závěr: moderátorka upozornila, že podle dat České školní inspekce měl Pardubický kraj nejnižší podíl úspěšně přijatých v kategorii „pedagogické a humanitní školy“, dokonce ještě nižší než hlavní město s jeho notoricky přeplněnými středními školami. Jde pouze o něco přes 44 procent. Jen o málo menší přetlak byl i na gymnáziích na Pardubicku.

„To, že na nějakých oborech je přetlak a že rodiče a děti o ně mají zájem, neznamená, že budeme kapacity navyšovat. Musíme hledět na budoucí demografický vývoj a poptávku na trhu práce,“ odmítl v diskusi radní Pardubického kraje Pavel Šotola (KDU-ČSL), sám absolvent stavební fakulty.