Fiasko s přijímačkami jen odráží krizi českého školství a politiky
Lukáš UlrychČeský školský systém se nedokázal připravit na příchod silných ročníků. Měl na to přitom víc než patnáct let. Letošní krize je však jen předzvěstí krizí budoucích. Svět se totiž mění a naši politici trvale dlejí v paralýze okamžiku.
Deváťáci absolvovali další boj o místa na středních školách, přijímací zkoušky. Za situace, kdy na školách není dostatek volných míst, přijímací řízení plní jiné funkce než dříve. A obnažuje nespravedlnosti našeho školství.
Přijímací testy sloužívaly k tomu, aby roztřídily děti do škol podle jejich schopností a dovedností. Tak tomu však už v posledních letech není. Protože stát zaspal a ignoroval, že se zde před zhruba šestnácti lety narodilo více dětí. A tak není nyní ve školách dostatek míst.
Důsledkem je, že ačkoli žáci splní podmínky přijímacího řízení, nejsou na svou školu stejně přijati, a nastupují tudíž na ty obory, o které je nižší zájem. Někdo by tuto situaci sice mohl interpretovat tak, že místa na školách získávají pouze ti nejlepší z nejlepších, ve skutečnosti však jde jen o mrhání talenty a schopnostmi, které se nám vrátí horší životní úrovní v budoucnu. Nejsme zkrátka tak bohatí, abychom mohli mrhat svým potenciálem.
S největší pravděpodobností nás navíc za pár let čeká repríza tohoto problému, až se budou silné ročníky středoškolských studentů hlásit na vysoké školy, které taky nebudou mít dostatečné kapacity. Potenciál jedné generace studentů tedy promrháme nadvakrát.