Představte si, že bydlíte hned vedle základní školy, ale vaše dítě nakonec musí dojíždět na opačný konec města, protože při losování nemělo štěstí. Absurdní? V některých českých městech je to kvůli „kreativnímu“ vymezení školských obvodů možné. Odpovědná ministerstva tento problém ignorují.

Školské obvody jsou jedním z těch institutů, které většina rodičů řeší až ve chvíli, kdy přihlašují dítě do první třídy. Jejich smysl je přitom jasný a logický — zajistit, aby děti mohly chodit do školy poblíž svého bydliště a nemusely zbytečně dojíždět přes celé město. Zákon proto ukládá obcím povinnost vymezit pro každou základní školu spádový obvod. Děti s trvalým pobytem v tomto obvodu pak mají přednostní právo na přijetí.

To neznamená, že by si rodiče nemohli vybrat jinou školu, to je samozřejmě jejich právo; veřejné základní školy však mají povinnost u zápisu upřednostnit „spádové“ děti. Samostatnou kapitolou pak je takzvaná spádová turistika, kdy rodiče účelově mění adresy trvalého pobytu dětí tak, aby se dostaly na „lepší“ školu.

Některá města si se zákonnou povinností vymezit obvody poradila po svém. Místo aby rozdělila území mezi jednotlivé školy, vytvořila jeden obří „superobvod“ pro většinu nebo dokonce všechny školy. Učebnicovým příkladem je Prostějov, kde je téměř celé město jedním obvodem pro osm základních škol a pouze jedno sídliště má svou vlastní spádovou školu, anebo Příbram, kde je celé město jedním obvodem pro sedm škol. Domnívám se, že tento postup je nezákonný.