↗

Neochota vlády zvýšit výdaje na školství jasně ukazuje, jak to ve skutečnosti je s proklamovanou prioritou vzdělávání. Označit něco za prioritu totiž neznamená jen o tom mluvit, ale být ochoten obětovat jiné výdaje a přesunout zdroje tam, kde jsou opravdu potřeba. V případě školství se to ale neděje. Foto Realeklas, WmC

Podle školského zákona mají platy učitelů odpovídat 130 procentům průměrného příjmu, což odpovídá zhruba 70 procentům průměrného platu vysokoškoláků. Ačkoli se vláda na svých webových stránkách loni dušovala, že tento závazek plní, studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu ukazuje, že se děje pravý opak.

Náklady nesplněných slibů

Od roku 2021 relativní platy učitelů klesají. Zatímco tehdy dosahovaly přibližně 125 procent průměrné mzdy, dnes je to necelých 108 procent. Důvodem je rychlejší růst průměrných mezd v ostatních odvětvích oproti růstu platů učitelů. I když se platy učitelů nominálně zvyšovaly, kvůli vysoké inflaci spojené s pandemií covidu a válkou na Ukrajině se jejich reálná kupní síla snížila. Dnešní zvyšování platů tak nelze vnímat jako skutečné zvýšení, ale spíše jako snahu dorovnat jejich reálnou hodnotu z roku 2021.