V tichosti a bez větší veřejné pozornosti u nás už roky oslabuje jedna ze základních schopností moderního státu, tedy schopnost zaplatit kvalifikovanou a odbornou práci svého aparátu. Práci, která zajišťuje nejen efektivní rutinní provoz, ale také přípravu a implementaci potřebných a namnoze náročných modernizačních reforem.

Už roky totiž klesají relativní platy státních úředníků, zejména v centrálních úřadech ministerstev a dalších. Je to celkem tiché svědectví postupné eroze pracovních podmínek, která může mít dalekosáhlé důsledky. Nejen pro efektivitu schopnost státu připravovat a zavádět reformy, ale i pro jeho důvěryhodnost v očích občanů a schopnost adaptace v době případných dalších krizí, které nám poslední roky rostou jako houby po dešti.

Každoročně aktualizovaná analýza zaměstnanců státu a jejich platů, kterou realizujeme v rámci IDEA při CERGE-EI, odhaluje výrazné oslabování platové atraktivity státních úřadů. Relativní platy na ministerstvech v roce 2024 poklesly pošesté v řadě a dosáhly nejnižší úrovně za posledních dvacet let. A loni tam opět klesly dokonce reálné platy, tedy očištěné o vliv inflace. Jak ukázala jiná nedávná studie IDEA, nejvíce za soukromým sektorem zaostávají platy v pozicích vyžadující vyšší úroveň kvalifikací.

Zaměstnanci státu nejsou zdaleka jen úředníci

Za zaměstnance státu můžeme považovat ty, jejichž platy reguluje a financuje státní rozpočet. Těch je u nás téměř půl milionu, což představuje skoro 10 procent pracovní síly. To vypadá jako hodně, zdaleka největší podíl z nich ale představují zaměstnanci regionálního školství, jichž je asi 290 tisíc, a asi 80 tisíc zaměstnanců bezpečnostních sborů, kam patří policie, hasiči, celní správa, vězeňská služba a armáda.

Opravdových státních úředníků je zhruba 75 tisíc, tedy jen asi 15 procent z celkového počtu zaměstnanců státu. Většina z nich ale pracuje v tzv. neústřední státní správě, jako jsou finanční úřady, pobočky správy sociálního zabezpečení a úřady práce. Na centrálních ministerstvech pak pracuje necelých 23 tisíc lidí, kteří představují necelých 5 procent zaměstnanců státu a necelé půl procento pracovní síly v ekonomice. Tito přitom zahrnují i příslušníky a zaměstnance bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra. Státních úředníků je tedy mnohem méně, než nám často prezentují laické představy a populistické sliby ohledně rozsahu možných úspor ve státním rozpočtu.