Kraje kapacity gymnázií neposílí. Podle odborníků dělají chybu

Vojtěch Petrů

Výsledky prvního kola přijímaček na střední školy ukázaly, že výsledek nutný k přijetí na veřejné gymnázium se dramaticky liší zejména mezi velkými městy a periferiemi. Politici dotčených krajů však větší navyšování kapacit neplánují.

„Nedostat se na školu“: motiv, který je u nás nadále jedním ze základních kamenů vzdělávání. Obraz Nikolaj Bogdanov Bělskij

Letošní přijímací zkoušky, které minulý týden vyvrcholily zveřejněním výsledků prvního kola, opět poukázaly na nesoulad mezi preferencemi žáků a nabídkou vzdělání, které je jim stát schopen poskytnout. Nejvýraznější byl kontrast zejména v regionech, kde se nachází velká městská sídla a kde poptávka výrazně převyšuje dostupná místa na veřejných gymnáziích či lyceích.

To vede k situaci, kdy ve městech je k přijetí na tyto typy škol potřeba výrazně vyšší výsledek než v některých periferních regionech. Například v Praze či v Brně bylo k přijetí na řadu gymnázií v praxi získat více než 70 bodů ze sta možných, na Vysočině nebo v Ústeckém kraji šlo zpravidla o zhruba padesát bodů i u těch nejžádanějších škol.

Radní pro školství v kapacitními nedostatky nejvíce postižených krajích, kteří jsou zřizovatelem drtivé většiny veřejných středních škol, jsou však s nabídkou středoškolských oborů ve svých krajích dle vyjádření poskytnutých Deníku Referendum většinou spokojení.

Přijímací řízení už podruhé probíhalo prostřednictvím digitalizovaného systému, který loni nahradil předchozí systém papírových přihlášek a osobně podávaných odvolání. V jeho rámci si studenti při zadávání do systému podávají přihlášky na tři střední školy, které řadí podle priority: s tímto pořadím potom systém operuje, když žáka na základě výsledků přiřazuje automaticky na nejvyšší prioritu, na niž mu výsledek stačil.

Nedostatečná kapacita

Na čtyřletých gymnáziích měla největší převis zájemců na svých zřizovaných středních školách v souladu s dlouhodobými trendy Praha. Při zohlednění nejvyšších priorit činil v hlavním městě podle ministerstva školství tzv. index zájmu, udávající podíl mezi počtem přihlášek a celkovou kapacitou daných oborů, 1,39 procenta, což v praxi znamená asi 900 deváťáků nepřijatých na svou preferovanou školu. Při zohlednění druhých priorit — kde však může být výsledek zkreslen tím, že jeden žák mající na dvou prvních místech gymnázium je do této kategorie zařazen dvakrát — už převis činí 3621 žáků.

Pražský radní pro oblast školství Antonín Klecanda (STAN) se pro Deník Referendum vyjádřil pouze stručně a bez odpovědi na všechny zaslané dotazy. Na nabídku telefonického rozhovoru nereagoval.

„Jak na lyceích, tak i na gymnáziích, která zřizujeme, zbyla volná místa. V Praze máme největší nabídku gymnázií a lyceí ze všech krajů, a to i vzhledem k počtu žáků v devátých třídách,“ uvedl Klecanda. Podle zmíněných dat se však ukazuje, že ačkoliv Praha má skutečně numericky největší počet míst na gymnáziích, zájem stejně uspokojit nedokáže, protože poptávka po gymnáziích je v Praze mezi dětmi a rodiči větší než v jiných krajích.

Míst na Prahou zřizovaných veřejných čtyřletých gymnáziích přibylo pouze minimum: o zvýšené kapacity se postaral soukromý sektor. Míst na soukromých čtyřletých gymnáziích v Praze bylo podle Vzdělávání v datech ještě loni 1471, letos už 2233. Roční poplatky za studium na soukromé střední škole však zpravidla přesahují částku sto tisíc korun.

Klecanda avizuje, že kapacity na veřejných gymnáziích se v Praze budou dále zvyšovat. Má se jednat především o rozšiřování a přístavby některých současných pražských středních škol, přičemž další úplně nové samostatné školy jsou ve fázi projektů.

Z druhé strany však vystoupil pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS), jenž osočil pražské rodiče z toho, že všichni chtějí mít své dítě na gymnáziu. „Má-li to gymnázium mít určitou kvalitu, vyžaduje jistou hodnotu IQ. Kdyby všechny děti šly na gymnázia — jako už to skoro je — tak ony vlastně nesplňují ty podmínky pro to být tam,“ uvedl Svoboda pro Český rozhlas.

Stejně vysoký index zájmu jako Praha má letos také Jihomoravský kraj, zahrnující také moravskou metropoli Brno, kde je nedostatek míst na gymnáziích podobný jako v Praze. Těsně za nimi se ve statistice nachází Jihočeský, Plzeňský a Moravskoslezský kraj. Na opačném konci je potom Vysočina, Středočeský a Zlínský kraj, kde zájem o čtyřletá gymnázia v první prioritě přesahuje dostupné kapacity jen mírně.

×