Letošní přijímací zkoušky, které minulý týden vyvrcholily zveřejněním výsledků prvního kola, opět poukázaly na nesoulad mezi preferencemi žáků a nabídkou vzdělání, které je jim stát schopen poskytnout. Nejvýraznější byl kontrast zejména v regionech, kde se nachází velká městská sídla a kde poptávka výrazně převyšuje dostupná místa na veřejných gymnáziích či lyceích.

To vede k situaci, kdy ve městech je k přijetí na tyto typy škol potřeba výrazně vyšší výsledek než v některých periferních regionech. Například v Praze či v Brně bylo k přijetí na řadu gymnázií v praxi získat více než 70 bodů ze sta možných, na Vysočině nebo v Ústeckém kraji šlo zpravidla o zhruba padesát bodů i u těch nejžádanějších škol.

Radní pro školství v kapacitními nedostatky nejvíce postižených krajích, kteří jsou zřizovatelem drtivé většiny veřejných středních škol, jsou však s nabídkou středoškolských oborů ve svých krajích dle vyjádření poskytnutých Deníku Referendum většinou spokojení.

Přijímací řízení už podruhé probíhalo prostřednictvím digitalizovaného systému, který loni nahradil předchozí systém papírových přihlášek a osobně podávaných odvolání. V jeho rámci si studenti při zadávání do systému podávají přihlášky na tři střední školy, které řadí podle priority: s tímto pořadím potom systém operuje, když žáka na základě výsledků přiřazuje automaticky na nejvyšší prioritu, na niž mu výsledek stačil.

Nedostatečná kapacita

Na čtyřletých gymnáziích měla největší převis zájemců na svých zřizovaných středních školách v souladu s dlouhodobými trendy Praha. Při zohlednění nejvyšších priorit činil v hlavním městě podle ministerstva školství tzv. index zájmu, udávající podíl mezi počtem přihlášek a celkovou kapacitou daných oborů, 1,39 procenta, což v praxi znamená asi 900 deváťáků nepřijatých na svou preferovanou školu. Při zohlednění druhých priorit — kde však může být výsledek zkreslen tím, že jeden žák mající na dvou prvních místech gymnázium je do této kategorie zařazen dvakrát — už převis činí 3621 žáků.

Pražský radní pro oblast školství Antonín Klecanda (STAN) se pro Deník Referendum vyjádřil pouze stručně a bez odpovědi na všechny zaslané dotazy. Na nabídku telefonického rozhovoru nereagoval.

„Jak na lyceích, tak i na gymnáziích, která zřizujeme, zbyla volná místa. V Praze máme největší nabídku gymnázií a lyceí ze všech krajů, a to i vzhledem k počtu žáků v devátých třídách,“ uvedl Klecanda. Podle zmíněných dat se však ukazuje, že ačkoliv Praha má skutečně numericky největší počet míst na gymnáziích, zájem stejně uspokojit nedokáže, protože poptávka po gymnáziích je v Praze mezi dětmi a rodiči větší než v jiných krajích.

Míst na Prahou zřizovaných veřejných čtyřletých gymnáziích přibylo pouze minimum: o zvýšené kapacity se postaral soukromý sektor. Míst na soukromých čtyřletých gymnáziích v Praze bylo podle Vzdělávání v datech ještě loni 1471, letos už 2233. Roční poplatky za studium na soukromé střední škole však zpravidla přesahují částku sto tisíc korun.

Klecanda avizuje, že kapacity na veřejných gymnáziích se v Praze budou dále zvyšovat. Má se jednat především o rozšiřování a přístavby některých současných pražských středních škol, přičemž další úplně nové samostatné školy jsou ve fázi projektů.

Z druhé strany však vystoupil pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS), jenž osočil pražské rodiče z toho, že všichni chtějí mít své dítě na gymnáziu. „Má-li to gymnázium mít určitou kvalitu, vyžaduje jistou hodnotu IQ. Kdyby všechny děti šly na gymnázia — jako už to skoro je — tak ony vlastně nesplňují ty podmínky pro to být tam,“ uvedl Svoboda pro Český rozhlas.

Stejně vysoký index zájmu jako Praha má letos také Jihomoravský kraj, zahrnující také moravskou metropoli Brno, kde je nedostatek míst na gymnáziích podobný jako v Praze. Těsně za nimi se ve statistice nachází Jihočeský, Plzeňský a Moravskoslezský kraj. Na opačném konci je potom Vysočina, Středočeský a Zlínský kraj, kde zájem o čtyřletá gymnázia v první prioritě přesahuje dostupné kapacity jen mírně.

„Vnímám v kraji narůstající zájem o všeobecné vzdělání. Není to jen otázka čísel, ale dlouhodobého trendu. I proto jsme jako jediný kraj v celé zemi loni otevřeli nové přírodovědecké gymnázium v Brně,“ řekl DR radní pro školství Jihomoravského kraje a současně starosta Vyškova Karel Jurka (ODS).

„Realita je taková, že bychom tu gymnázium klidně otevřeli další, poptávka by po něm byla, ale na to jednoduše nemáme peníze. Dokud se nezmění způsob rozdělování financí mezi kraje, další otevření velkého gymnázia nebude možné. Šli jsme tedy cestou modernizace systému a zavádění lyceí,“ dodal jihomoravský radní.

Náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro školství Vladimír Kroc (ANO) se hájí tím, že v uplynulých letech kraj na svých gymnáziích a lyceích kapacity krátkodobě zvyšoval. Pro probíhající školní rok byly podle něj jednorázově navýšeny kapacity dvou gymnázií v Plzni a byla zřízena jedna nová gymnaziální třída na obchodní akademii ve Stříbře.

Pro příští rok se má dále rozšiřovat kapacita na plzeňském Gymnáziu Františka Křižíka. Zvýšení na zmíněných gymnáziích se však týkalo pouze jednoho ročníku, a nyní už mají školy kapacitu opět nižší. V celkovém součtu se tak letos počet nabízených míst na čtyřletých gymnáziích oproti loňsku snížil, a tím se zvýšil zmíněný převis zájemců.

„Obor gymnázia a lycea chápeme jako obor pro žáky s nadprůměrnými studijními výsledky a považujeme za správné, že gymnázia v Plzeňském kraji nepřijímají všechny uchazeče, kteří se přihlásí. Tím se daří udržovat takovou úroveň vzdělávání, kterou uchazeči očekávají. Kapacitu gymnázií považujeme v Plzeňském kraji za dostatečnou,“ sdělil Deníku Referendum Kroc.

Spokojenost a žádné plánované změny oproti radním v Praze a na jižní Moravě deklaruje náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství Jan Veřmiřovský (ANO). „Vzhledem k tomu, že v Moravskoslezském kraji stále přetrvává průmyslový ráz regionu, vnímáme podíl počtu míst všeobecného vzdělávání vůči odbornému jako optimální,“ uvedl pro DR.

Náměstek hejtmana Jihočeského kraje pro školství, sport a životní prostředí David Štojdl (za ODS) na žádosti Deníku Referendum o rozhovor přes urgence nereagoval. Na jihu Čech je přitom procentuální přetlak u prvních priorit třetí nejvyšší po Praze a Jihomoravském kraji.

Dostupná gymnázia posílí regiony

Podle oslovených odborníků na oblast vzdělávání by však kraje neměly při navyšování kapacit všeobecného vzdělání reflektovat pouze krátkodobé výkyvy v populační křivce, jako je ta současná, ale modernizovat soustavu svého středního školství obecně. V tomto duchu se samosprávy snaží motivovat také ministerstvo školství. Na to však kraje nereflektují, jak ukazují analýzy dlouhodobých regionálních koncepcí vzdělávání i rozhovory Deníku Referendum s krajskými politiky.

„Krajští politici se často odvolávají na potřeby trhu práce. My ale nemáme vzdělávat pro trh práce, ale pro lidský život, který se neskládá jenom z práce, má také osobní rovinu, která zahrnuje třeba životní spokojenost, aktivní občanství či finanční gramotnost,“ upozorňuje programový ředitel občanské organizace EDUin Miroslav Hřebecký.

Analytik sociologické organizace PAQ Research Jan Zeman potom upozorňuje, že rezignací na co nejšíře dostupné gymnaziální vzdělání kraje snižují svou šanci na občanskou vybavenost a obecné pozvednutí regionu. Například nedostatkoví zubaři, lékaři nebo učitelé totiž musí vystudovat vysokou školu, na niž jdou většinou právě z gymnázií.

Dalším rozměrem je potenciální zájem rodičů a dětí o gymnázia, který se nyní neprojevuje. „Problémem je, že vlastně ani neznáme reálnou šíři problému, tedy nedostatečných kapacit gymnázií oproti poptávce, protože rodiče a děti svou reálnou poptávku nyní nevyjadřují. Rozhodují se takticky a nehlásí se na ty školy, kde je málo míst a je těžké se tam dostat,“ řekl DR analytik Zeman s odkazem na loňskou studii, na níž se podílel.

Podle tohoto průzkumu organizace PAQ Research v současné situaci považuje gymnázium za ideální volbu pro své dítě 32 procent rodičů, ačkoliv podíl přijatých na gymnázia činí pouze osmnáct procent. Kdyby ovšem měly školy vyšší kapacity a nebylo třeba při výběru taktizovat, měla by o všeobecné obory pro své děti zájem celá polovina rodičů.

S výsledky výzkumu však krajští politici, s nimiž redakce hovořila, nesouhlasí a tvrdí, že počty přihlášek na jednotlivé obory či jejich interní výzkumy větší zájem o gymnázia nepotvrzují.

„PAQ Research vychází z toho, do chtějí rodiče, bez ohledu na to, co chtějí žáci, a bez ohledu na studijní předpoklady. U nás dimenzujeme naše školy podle skutečného zájmu, ne podle toho, co si kdo ideologicky myslí, ať už je to Hospodářská komora, která chce učňáky, nebo PAQ Research, která chce gymnázia na úkor jiných oborů,“ říká k datům PAQ Research radní pro školství Středočeského kraje Milan Vácha (za STAN).

„To, že je největší zájem o gymnázia, je mediální zkratka, protože většina novinářů má kamarády, jejichž děti se hlásí na gymnázia, a tak logicky žijí především soutěží o gymnázia,“ dodává. Jeho kraj patří ke krajům, kde je přetlak na gymnáziích jeden z nejnižších, což souvisí i s tím, že řada mladých Středočechů dojíždí do škol v Praze, která tvoří přirozené centrum kraje.

Výraznější podporu všeobecných oborů odmítá i radní Libereckého kraje Jitka Skalická (za SLK). „Ředitelé škol s gymnaziálními obory nám další rozšiřování kapacit nedoporučují, a to s ohledem na jejich zkušeností, kdy se žáci z posledních míst výsledkových listin nároky na ně kladenými při studiu často trápí,“ uvedla pro DR.

V souvislosti s trendem posilování všeobecně vzdělávacích oborů si Liberecký kraj podle ní nechal rovněž zpracovat studii o profesní orientaci žáků základních škol. „Z té vyplývá, že pokud by mohli volit samotní žáci, zvolilo by gymnaziální obor cca 16 procent z nich. Obdobné výsledky lze zaznamenat i u jiných krajů, bohužel z nich také plyne, že preference rodičů a dětí jsou poněkud odlišné. Z tohoto pohledu musím konstatovat, že naše zjištění jsou od průzkumů PAQ Research rozdílná,“ dodává Skalická.

Obdobně hovoří i radní z dalších krajů. „Na rozdíl od odborníků z Prahy vím, že existuje nějaká Gaussova křivka a že v rámci společnosti zkrátka existuje nějaké rozložení. Jsem stará konzerva, která říká, že na gymnázium holt nemůže každý. Díky zkušenostem z praxe také vím o případech, kdy žáky elitních gymnázií studium nebavilo a přestali tam chodit,“ řekla DR radní Zlínského kraje pro školství Jindra Mikuláštíková (ANO). „Toto zkrátka nepochopí člověk, který ve školství nefunguje a který jenom dělá nějaký výzkum.“

„Oborová struktura je u nás dlouhodobě stabilní, a to jak v rámci všeobecného, tak odborného vzdělávání. V případě odborného vzdělávání reagujeme na požadavky trhu práce. V rámci všeobecného vzdělávání se zabýváme postupným zapojováním lycejních tříd do odborných škol,“ zdůvodňuje rozhodnutí nenavyšovat kapacity gymnázií radní Pardubického kraje Josef Kozel (Společně pro kraj).

„Jsem rád, že v našem kraji je struktura středních škol dlouhodobě nastavena tak, že nabízíme dostatek míst na gymnáziích a lyceích a současně nabízíme širokou paletu oborů na odborných školách. Polytechnické vzdělávání totiž osobně považuji za velmi potřebné nejen pro rozvoj regionu, ale i naší republiky,“ tvrdí v podobném duchu olomoucký náměstek pro vzdělávání Svatopluk Binder (ANO).

Zodpovědnost na straně krajů

„Ze strany radních to chápu jako obranu. Jsou totiž pod tlakem z více stran, pod tlakem rodičů, zaměstnavatelů a pod tlakem ředitelů, kteří si chtějí zachovat status své školy coby ,prestižní a elitní‘,“ oponuje kritice ze strany krajských radních analytik PAQ Research Jan Zeman.

Podle Zemana mezi politiky stále panuje nepochopení, že žáci v přijímacím řízení nejsou kaskadéry. „Když máme dvojnásobný až trojnásobný počet míst na středních odborných školách, tak se na ně žáci budou více hlásit. Taktizují, takže ten zájem, na který zřejmě radní čekají, prostě neprojeví. Ne každý rozumí přijímacímu algoritmu, nevíme, zda je jejich první volba skutečně první volba,“ říká analytik.

Jeho slova potvrzuje například sondáž občanské organizace Než zazvoní, podle níž každý osmý deváťák systému přihlašování na střední školy správně nerozumí a nevědomky svou preferovanou školu zařadí na některou z nižších priorit.

„Uvažování, že gymnázia mají být jenom pro elity, je neštěstím. Vychází z představy, že správné vzdělání je to, které hrozně moc bolí, přičemž na vrchol se vyškrábe jen velmi úzká skupina nejlepších. My ale potřebujeme opak — co nejvyšší vzdělání u co nejširšího podílu populace, tedy nikoliv, aby na gymnázium chodilo deset procent lidí, ale třeba padesát procent,“ říká pro Deník Referendum odborník na vzdělávací politiku Miroslav Hřebecký z organizace EDUin.

„Chápu, že když dnešní krajští radní nebo pražský primátor Svoboda studovali, byl systém jiný, vysokoškolské vzdělání bylo pro úzkou skupinu. Dnes je to však jinak. A neznamená to, že se vzdělání devalvuje, naopak. Je příležitost středoškolské i vysokoškolské vzdělání systémově více diferencovat, aby byly k dispozici jednodušší, masověji pojaté obory pro ty, kteří dnes končí u maturity, i těžší obory, kam půjdou ti nejchytřejší,“ říká Hřebecký s tím, že taková inovace oborové soustavy musí přijít ze strany státu, který však zaostává.

„Stát ale nakonec může jen udat noty, podle nichž teprve budou hrát muzikanti, tedy kraje. Kraje jsou v tomto procesu článek, který nelze obejít. A upravíme-li podobu a skladbu oborů, jež můžeme nabízet, nic se nezmění, dokud krajští radní budou uvažovat v mezích toho, kolik místní fabrika zrovna potřebuje učňů,“ uzavírá Hřebecký.