V jednotlivých krajích už jsou po zářijových krajských volbách u moci nové krajské koalice a s nimi i noví radní pro školství, nejčastěji nominanti ANO. Jejich profily a názory mohou mít významný dopad na to, zda na poptávaných oborech středních škol budou v nadcházejících letech dostatečné kapacity.

Někteří z nových radních, a to i v regionech, kde byl v tomto roce na všeobecných vzdělávacích oborech výrazný převis zájemců, přitom změny neplánují a hodlají v souladu s průmyslovými svazy — a v rozporu s ministerstvem školství, názory odborníků na vzdělávací politiku a především rodiči žáků — podporovat především střední odborné školy.

Jednotlivé kraje až na výjimky zřizují naprostou většinu veřejných středních škol v České republice a jejich politika tak zásadně ovlivňuje kapacity středoškolského vzdělání v regionech. A právě nečinnost krajských politiků v předchozích letech zapříčinila přijímačkovou krizi, která kulminovala loni a letos na jaře. Řada zájemců o gymnázia ve větších městech se i přes dobré výsledky v přijímacích zkouškách na střední školy nedostala.

Redakce Deníku Referendum se proto obrátila na všechny nově zvolené krajské radní pro oblast školství a dotázala se jich, zda plánují spíše vycházet vstříc partikulárním byznysovým zájmům, nebo naopak navyšovat kapacity všeobecného a gymnaziálního vzdělávání, či zda budou úzce vymezené učební a průmyslové maturitní obory směřovat k tomu, aby zahrnovaly více všeobecné složky.

Raději výuční list než maturitu na gymnáziu?

V zářijových krajských volbách výrazně oslabily strany celostátní vládní koalice Petra Fialy (ODS) a mnohde ztratily dosavadní většinu. Naopak výrazně posílilo největší opoziční hnutí ANO, které se stalo hlavní silou většiny krajských koalic. V osmi krajích získalo posty krajských radních pro školství — na úkor Pirátů, TOP 09 nebo ODS, kteří je dosud drželi.

Své radní pro školství má nyní hnutí ANO v Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Královéhradeckém kraji, na Vysočině, v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Dva posty radních pro školství v Jihočeském a Jihomoravském kraji má ODS. Starostové a nezávislí udrželi radního pro školství ve Středočeském kraji, spřízněné hnutí Starostové pro Liberecký kraj získalo post radního pro školství na Liberecku a již od komunálních voleb před dvěma roky mají radního pro školství Antonína Klecandu v Praze.

Část nových — v několika případech znovuzvolených — krajských radních pro školství odmítá posilování kapacit gymnázií a všeobecného středního školství, ke kterému na jaře vyzývalo ministerstvo školství.

„Nabídka oborů nemůže úplně kopírovat pouze poptávku rodičů a žáků, kteří požadují více všeobecné vzdělávání na gymnáziích. Je nutné brát v potaz rovněž požadavky zaměstnavatelů a trhu práce, kteří volají po absolventech odborného vzdělávání,“ říká pro Deník Referendum náměstkyně hejtmana pro školství Královéhradeckého kraje a poslankyně Jana Berkovcová (ANO), která ve funkci nahradila dosavadního pirátského radního.

„Potřeby práce v proměnlivém světě, to jsou taková klišé. Když teď slyším zastánce myšlenky všeobecného vzdělání, používají argumenty typu, že nikdo neví, jakou práci budou žáci vykonávat, že povolání budou mizet, ale nikdo vlastně neví jaká. To jsou argumenty na vodě,“ odpovídá nová královéhradecká náměstkyně pro školství na otázku, jak jde její odmítání rozšiřovat kapacity gymnázií dohromady s politikou ministerstva školství a argumenty odborníků na vzdělávací politiku.

Berkovcová je kritická i k novému oboru všeobecné lyceum, které momentálně ve spolupráci s některými kraji testuje ministerstvo školství. V oboru lyceum má přitom Královéhradecký kraj podle dat ministerstva školství nejvyšší přepis v poměru kapacit a počtu přihlášených — výrazně vyšší, než má třeba hlavní město. Nová radní podporuje pouze zřizování technických lyceí při středních odborných školách.

„Kraje patří k těm, kdo si mají hájit své odborné vzdělávání. Já jsem v zastupitelstvu kraje už poměrně dlouho, a vím, že v tomto jsme ve shodě i s Hospodářskou komorou. Nemyslím si, že by kraje měly zájem rozšiřovat kapacity gymnázií na úkor odborného vzdělání. Nemůžeme jen honit statistiky a srovnávat se se světem. Nejde o kvantitu, ale i o kvalitu,“ uzavírá Berkovcová.

Podobný přístup avizuje i její stranický kolega a radní pro školství Plzeňského kraje Vladimír Kroc (ANO), který byl za odlišné koaliční konstelace krajským radním již v předcházejícím volebním období. „Studium na gymnáziu je specifické v tom, že je především přípravou ke studiu na vysokých školách. O zaměstnání absolventů gymnázií je menší zájem ze strany zaměstnavatelů. Rovněž i Plzeňský kraj, v souvislosti s potřebou rozvoje průmyslových, zemědělských a potravinářských oborů a oborů využívajících moderní technologie, preferuje rozšiřování nabídky odpovídajících studijních oborů nejlépe v kombinace výučního listu a maturity,“ uvedl Kroc pro Deník Referendum.

Podobně jako Kroc argumentuje i nový radní pro školství Jihočeského kraje David Štojdl (ODS). „Vždy je nutné mít na paměti délku studia a předpoklad, kdy se absolventi objeví na trhu práce, ať se jedná o střední školu či školu vysokou, a dále uplatnitelnost absolventů škol. Stejně tak důležitou roli sehrává demografická křivka, respektive počet žáků vstupujících do segmentu středních škol, které jsou základem pro potřeby trhu práce,“ napsal DR Štojdl prostřednictvím své asistentky. Žádost o telefonický rozhovor radní odmítl a na zaslané doplňující dotazy nereagoval.

„Není tak možné, aby existovaly jen školy se všeobecně vzdělávací nabídkou, tedy jen gymnázia, jak často požadují rodiče, ale i školy odborné, které mají v našem kraji nastavenu velmi dobrou a širokou spolupráci se zaměstnavatelskou a podnikatelskou sférou, jejichž pracovníci mnohdy vyučují právě odbornost v reálu nejen ve školách, ale i přímo i při odborném výcviku ve firmách,“ napsal dále redakci jihočeský radní David Štojdl.

Informace o případném rozšiřování středoškolských oborů od příštího školního roku redakci neposkytl. Pouze uvedl, že Jihočeský kraj ve spolupráci s ministerstvem školství spolupracuje na pilotním projektu nového oboru všeobecné lyceum.

Konkrétní plány zvyšování kapacit všeobecných vzdělávacích oborů neposkytla ani nová radní pro školství Karlovarského kraje Hana Žáková (ANO), která ve funkci nahradila zástupce Pirátů. „V souvislosti se silnějším populačním ročníkem bylo v našem kraji otevřeno jedno lyceum v tomto roce a jedno další je plánováno v roce příštím. V následujících letech demografická křivka ukazuje pokles populace,“ uvedla Žáková.

Podle dat ministerstva školství přitom v uplynulém roce vykazoval Karlovarský kraj spolu s Jihočeským krajem po Praze a jižní Moravě nejvyšší poměrový převis zájemců o krajem zřizovaná čtyřletá gymnázia. Na žádost o telefonický rozhovor, kde měl i tento doplňující dotaz padnout, Žáková ani po urgenci nereagovala.

Podobně také její stranický kolega a nový radní Olomouckého kraje Svatopluk Binder (ANO) argumentuje poklesem demografické křivky. „V Olomouckém kraji jako ve většině krajů naštěstí nešlo o takový převis jako například v Praze, navzdory tomu jsme ale navýšili třídu na Gymnáziu Čajkovského a otevřeli další třídy lyceí. Z demografického hlediska nás bohužel opětovně čeká postupný pokles, proto další navyšování kapacit nemáme v plánu,“ říká Binder pro DR. Olomoucký kraj byl dle platformy Vzdělávání v datech letos na pátém místě z hlediska poměru žáků, kteří se pro malé kapacity nedostali na čtyřletá gymnázia. Ani Binder prosbě o telefonický rozhovor nevyhověl.

Navyšovat kapacity gymnázií nebude podle slov staronového náměstka pro školství Josefa Kozla (Společně pro kraj) ani Pardubický kraj: v nadcházejících letech uvažuje pouze o otevření lycejních tříd na některých středních odborných školách.

Na Vysočině a ve středních Čechách vycházejí zájmu žáků vstříc

Další radní však hodlají — často v návaznosti na dosavadní politiku svých krajů — posilovat kapacity gymnázií a lyceí. Patří mezi ně především Vysočina a Středočeský kraj. Kraj Vysočina podle nového náměstka pro školství Pavla Fraňka (ANO) plánuje od příštího školního roku zřídit nové sportovní gymnázium v Třebíči a ekonomické lyceum v Bystřici nad Pernštejnem, a dále rozšířit kapacity pěti krajských zdravotnických, technických a pedagogických lyceí.

„Podle mého názoru by oborová nabídka měla respektovat obojí. Určitě není na místě omezovat obory, o které je mezi rodiči a žáky zájem a jejichž absolventi dlouhodobě prokazují na trhu práce, že se dokáží bez problému uplatnit. Současně je třeba oborovou nabídku přizpůsobovat požadavkům zaměstnavatelů ve vztahu k jejich budoucí dlouhodobým potřebám. Ideální stav samozřejmě je, pokud zaměstnavatelé požadují to, v čem vidí dlouhodobou perspektivu také žáci a jejich rodiče,“ řekl pro DR Franěk.

Podobně na rozšiřování kapacit pracuje Středočeský kraj, kde ve funkci radního pro školství pokračuje Milan Vácha (STAN). Podle něj kraj již v předcházejícím volebním období otevřel nové čtyřleté gymnázium, v nadcházejících letech je v plánu rozšířit kapacity na gymnáziích v Hostivicích, Říčanech, Brandýse nad Labem a v Berouně. V dlouhodobějším horizontu po roce 2028 by podle Váchy měla ve středních Čechách vzniknout tři další nová gymnázia v Černošicích, Jesenici a Roztokách.

Kapacity všeobecného vzdělávání rozšiřuje též Liberecký kraj, jak Deníku Referendum potvrdila nová radní pro školství Jitka Skalická (SLK). V nadcházejících letech má být navýšen počet míst na gymnáziích a technických lyceích v Liberci. Ve zřizování lyceí chce pokračovat i radní Ústeckého kraje Jindra Zalabáková (ANO), která krajské školství vedla v mírně odlišné koalici již v předchozím volebním období. Ústecký kraj přitom již letos patřil ke krajům, které na lyceích a gymnáziích měly pouze minimální převis uchazečů.

Tři radní na žádosti DR o rozhovor přes urgence nereagovali. Jde o pokračujícícho jihomoravského radního Karla Jurku (ODS) a nové radní Jindru Mikuláštíkovou (ANO) ze Zlínského kraje a Jana Veřmiřovského (ANO) z Moravskoslezského kraje.

Kraje potřebují vysokoškolsky vzdělané lidi. Bez gymnázií je mít nebudou

Podle odborníků na vzdělávací politiku potřeba posílení všeobecného vzdělání nesouvisí pouze s demografickou křivkou. „Slova nových radních mě dost rozesmutňují, protože rezignují na nezbytné reformy. Potřebujeme obecně mnohem větší podíl všeobecné složky napříč obory, včetně odborných,“ komentuje pro DR programový ředitel občanské organizace EDUin Miroslav Hřebecký.

To potvrzuje i analytik sociologické organizace PAQ Research Jan Zeman, který před několika týdny spolu s kolegy publikoval analýzu, jak proměnit střední průmyslové školství v České republice.

„Jiné evropské země uvažují o středním vzdělání a budoucím zaměření svých absolventů rozdílně. Žáci tam častěji míří do všeobecných oborů, které jsou ekvivalentem gymnázia nebo lycea. A pokud nastoupí do průmyslové školy, nezačnou se rovnou specializovat například na automobilové motory, ale dlouho prochází obecnými základy a až v posledních letech studia se profilují,“ říká Zeman pro Deník Referendum. „Je to mnohem opatrnější přístup, který studenty nežene hned do specifického zaměření, ale umožňuje jim vyzkoušet si více činností,“ dodává.

„Dnes se už moc nenosí, že vystudujete školu a jdete do zaměstnání: to se děje až poté, na různých nástavbách a profilačních kurzech. Je nesmyslné plýtvat penězi daňových poplatníků a učit žáky něco, co potom stejně nebudou uplatňovat, nebo je to naučí pozdější zaměstnavatel v krátkodobém kurzu,“ říká Miroslav Hřebecký z EDUin.

„Obsah vzdělávacích plánů sice nastavuje stát, kraje ale mohou jednat s řediteli svých škol, aby se všeobecná gramotnost navýšila. Už u konkurzů na ředitele se můžou bavit o tom, že by výuka měla mít mnohem více kompetenční cíle,“ vyjmenovává Hřebecký. Posílení všeobecné složky včetně občanských kompetencí na průmyslových školách je podle něj nutné i vzhledem k vysoké podpoře populistických a antisystémových stran, která je ve studentských volbách charakteristická zejména pro učiliště.

Odborníci rozporují i slova některých radní, že pro kraj a jeho průmysl je výhodnější, když studenti rovnou po střední škole nastupují do práce namísto dalšího studia na vysoké škole. „Pokud radní nemají zájem, aby lidé v jejich kraji studovali vysokou školu, snižují šanci na občanské vybavení kraje. Učitelé, lékaři, zubaři musí vystudovat vysokou školu a jdou tam většinou z gymnázií nebo lyceí. Je to spíš otázka nastavení podmínek, aby se do daného kraje vraceli,“ říká Jan Zeman z PAQ Research.

„Čím vyšší vzdělání, tím máte menší riziko, že se neuplatníte na trhu práce, což souvisí i třeba se sociálním kapitálem. Zejména strukturálně znevýhodněné regiony potřebují inteligenci jako sůl. Potřebují, aby lidé odcházeli na vysoké školy a pak se tam vraceli,“ shrnuje pro Deník Referendum Miroslav Hřebecký z EDUinu.