V jednotlivých krajích už jsou po zářijových krajských volbách u moci nové krajské koalice a s nimi i noví radní pro školství, nejčastěji nominanti ANO. Jejich profily a názory mohou mít významný dopad na to, zda na poptávaných oborech středních škol budou v nadcházejících letech dostatečné kapacity.

Někteří z nových radních, a to i v regionech, kde byl v tomto roce na všeobecných vzdělávacích oborech výrazný převis zájemců, přitom změny neplánují a hodlají v souladu s průmyslovými svazy — a v rozporu s ministerstvem školství, názory odborníků na vzdělávací politiku a především rodiči žáků — podporovat především střední odborné školy.

Jednotlivé kraje až na výjimky zřizují naprostou většinu veřejných středních škol v České republice a jejich politika tak zásadně ovlivňuje kapacity středoškolského vzdělání v regionech. A právě nečinnost krajských politiků v předchozích letech zapříčinila přijímačkovou krizi, která kulminovala loni a letos na jaře. Řada zájemců o gymnázia ve větších městech se i přes dobré výsledky v přijímacích zkouškách na střední školy nedostala.

Redakce Deníku Referendum se proto obrátila na všechny nově zvolené krajské radní pro oblast školství a dotázala se jich, zda plánují spíše vycházet vstříc partikulárním byznysovým zájmům, nebo naopak navyšovat kapacity všeobecného a gymnaziálního vzdělávání, či zda budou úzce vymezené učební a průmyslové maturitní obory směřovat k tomu, aby zahrnovaly více všeobecné složky.

Raději výuční list než maturitu na gymnáziu?

V zářijových krajských volbách výrazně oslabily strany celostátní vládní koalice Petra Fialy (ODS) a mnohde ztratily dosavadní většinu. Naopak výrazně posílilo největší opoziční hnutí ANO, které se stalo hlavní silou většiny krajských koalic. V osmi krajích získalo posty krajských radních pro školství — na úkor Pirátů, TOP 09 nebo ODS, kteří je dosud drželi.

Své radní pro školství má nyní hnutí ANO v Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Královéhradeckém kraji, na Vysočině, v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Dva posty radních pro školství v Jihočeském a Jihomoravském kraji má ODS. Starostové a nezávislí udrželi radního pro školství ve Středočeském kraji, spřízněné hnutí Starostové pro Liberecký kraj získalo post radního pro školství na Liberecku a již od komunálních voleb před dvěma roky mají radního pro školství Antonína Klecandu v Praze.

Část nových — v několika případech znovuzvolených — krajských radních pro školství odmítá posilování kapacit gymnázií a všeobecného středního školství, ke kterému na jaře vyzývalo ministerstvo školství.

„Nabídka oborů nemůže úplně kopírovat pouze poptávku rodičů a žáků, kteří požadují více všeobecné vzdělávání na gymnáziích. Je nutné brát v potaz rovněž požadavky zaměstnavatelů a trhu práce, kteří volají po absolventech odborného vzdělávání,“ říká pro Deník Referendum náměstkyně hejtmana pro školství Královéhradeckého kraje a poslankyně Jana Berkovcová (ANO), která ve funkci nahradila dosavadního pirátského radního.

„Potřeby práce v proměnlivém světě, to jsou taková klišé. Když teď slyším zastánce myšlenky všeobecného vzdělání, používají argumenty typu, že nikdo neví, jakou práci budou žáci vykonávat, že povolání budou mizet, ale nikdo vlastně neví jaká. To jsou argumenty na vodě,“ odpovídá nová královéhradecká náměstkyně pro školství na otázku, jak jde její odmítání rozšiřovat kapacity gymnázií dohromady s politikou ministerstva školství a argumenty odborníků na vzdělávací politiku.