I letos máme možnost účastnit se další epizody pozoruhodné případové studie o mrzké kvalitě soudobé české politické reprezentace. O nedostatku koncepčního vládnutí, absenci chápání politiky jakožto služby občanům a o to větší vstřícnosti vůči všemožným lobbistickým zájmům.

Bylo by to poučné, kdyby přímým aktérem této studie nebyly statisíce mladých lidí, o jejichž budoucnosti se rozhoduje, a jejich sklíčení rodiče. Řeč je samozřejmě o přijímacích zkouškách na střední školy a problému kapacit na žádaných středních školách.

Zpravodajské weby a sociální sítě jsou v této době plné tipů a strategií, jak přijímačky zvládnout a jakou zvolit taktiku při výběru střední školy. Měsíce před samotnými zkouškami probíhají drahé soukromé přípravné lekce, díky nimž si majetnější rodiče pěstují iluzi kontroly nad něčím tak zásadním a nejistým.

Na tom všem však takřka nezáleží, protože přijímací zkoušky na střední školy jsou v České republice veřejným problémem, které sebedůkladnější a sebenákladnější soukromé opatření nevyřeší.

Skutečností totiž je, že krajští politici — jakožto zřizovatelé velké většiny českých veřejných středních škol — nejenže nedokázali včas zareagovat na vychýlenou populační křivku deváťáků v posledních letech, ale také zanedbali modernizaci zastaralé struktury českého středního školství.

Mimořádný zájem o gymnázia přetrvává

Data ministerstva školství o zájmu o konkrétní typy středních škol ukazují i letos největší převis zájemců o čtyřletá veřejná gymnázia především v Praze a v Jihomoravském kraji, ale také v Plzeňském a Jihočeském kraji. Podobná situace je u lyceí nebo pedagogických a humanitních škol.

Ještě výraznější se tento převis ukazuje po zahrnutí druhých či třetích stanovených priorit v přihláškách. Jak totiž ukázal průzkum organizace Než zazvoní, každé osmé dítě stanovuje nevědomky v systému přihlášky špatně, takže jejich preferovanou školou je ve skutečnosti ta, kterou zařadili na některou z nižších priorit.

Celkově se letos o studium na některém typu střední školy uchází zhruba 159 tisíc žáků, z toho necelých 133 tisíc na čtyřleté obory — meziročně je číslo ještě o dvě procenta vyšší než loni. Samostatným tématem jsou potom obrovské přetlaky na víceletých gymnáziích, o které je násobně větší zájem, než dnes stát dokáže uspokojit. Naproti tomu nabídka učňovského vzdělání násobně převyšuje poptávku.

Podle průzkumu organizace PAQ Research v současné situaci považuje gymnázium za ideální volbu pro své dítě 32 procent rodičů, ačkoliv podíl přijatých na gymnázia činí pouze osmnáct procent. Kdyby ovšem měly školy vyšší kapacity a nebylo třeba při výběru taktizovat, měla by o všeobecné obory pro své děti zájem celá polovina rodičů.

Školství podle ANO

Regionální politici — zejména v některých krajích — však dosud odmítali navyšování kapacit gymnázií či lyceí. Přitom právě tento druh škol poskytuje vzdělání, po němž volají mnozí odborníci, totiž vzdělání přesahující úzkoprofilové obory, které mohou v rychle měnícím se světě brzy ztratit relevanci.

Po loňských zářijových krajských volbách, kdy se do vedení krajů, a tím i k agendě regionálního středního školství dostali především politici hnutí ANO, se situace ještě zhoršila. Příznačný je v tomto směru postoj nové radní Královéhradeckého kraje pro školství a poslankyně Jany Berkovcové (ANO). „Nabídka oborů nemůže úplně kopírovat pouze poptávku rodičů a žáků, kteří požadují více všeobecné vzdělávání na gymnáziích. Je nutné brát v potaz rovněž požadavky zaměstnavatelů a trhu práce, kteří volají po absolventech odborného vzdělávání,“ uvedla politička pro Deník Referendum.

A dále: „Kraje patří k těm, kdo si mají hájit své odborné vzdělávání. Já jsem v zastupitelstvu kraje už poměrně dlouho, a vím, že v tomto jsme ve shodě i s Hospodářskou komorou. Nemyslím si, že by kraje měly zájem rozšiřovat kapacity gymnázií na úkor odborného vzdělání. Nemůžeme jen honit statistiky a srovnávat se se světem,“ uzavřela Berkovcová s nepokrytým odkazem na bezskrupolózní snahy průmyslových lobbistů deformovat školství podle potřeb lokálního byznysu.

Problém ani v dalších letech nikam nezmizí

Problém kapacit středních škol se skutečně bude v následujících letech spolu se sestupem populační křivky zmírňovat, čímž ostatně svou nečinnost ospravedlňují i někteří krajští politici. Dětem, kterým se ve věku nabývání křehké sebeúcty a hledání místa ve světě nikoliv vlastní vinou nepodařilo dostat na vysněnou střední školu, toto konstatování už nikterak nepomůže.

Jiné úzce související problémy rovněž nezmizí: samotný model přijímacích zkoušek, který je mimořádně stresující pro všechny zúčastněné, aniž by výsledky jakkoli vypovídaly o skutečných schopnostech a potenciálu mladého člověka, přetrvává. Ambiciózní ministři školství posledních let z hnutí STAN se odhodlali maximálně ke kosmetickým úpravám, jako je digitalizace formálního přijímacího řízení či plánované předřazení samotných přijímacích testů termínu podávání přihlášek, aby děti a jejich rodiče měli lepší představu o tom, na jakou školu „mají“.

Nadále trvá potřeba modernizace struktury středního školství. V tom ale mají centrální státní orgány jen omezené kompetence a je potřeba alespoň rámcově shodná vůle krajských politických reprezentací.

A to vůbec nejdůležitější: očividně přetrvá tolerance voličů vůči selhání a aroganci jejich volených představitelů. Pokud totiž velký přijímačkový průšvih posledních let odpovědným politikům pořád znovu — a také v těchto chvílích — prochází, jakou můžeme očekávat vůli k řešení zásadních veřejných problémů v budoucnu?