I letos máme možnost účastnit se další epizody pozoruhodné případové studie o mrzké kvalitě soudobé české politické reprezentace. O nedostatku koncepčního vládnutí, absenci chápání politiky jakožto služby občanům a o to větší vstřícnosti vůči všemožným lobbistickým zájmům.

Bylo by to poučné, kdyby přímým aktérem této studie nebyly statisíce mladých lidí, o jejichž budoucnosti se rozhoduje, a jejich sklíčení rodiče. Řeč je samozřejmě o přijímacích zkouškách na střední školy a problému kapacit na žádaných středních školách.

Zpravodajské weby a sociální sítě jsou v této době plné tipů a strategií, jak přijímačky zvládnout a jakou zvolit taktiku při výběru střední školy. Měsíce před samotnými zkouškami probíhají drahé soukromé přípravné lekce, díky nimž si majetnější rodiče pěstují iluzi kontroly nad něčím tak zásadním a nejistým.

Na tom všem však takřka nezáleží, protože přijímací zkoušky na střední školy jsou v České republice veřejným problémem, které sebedůkladnější a sebenákladnější soukromé opatření nevyřeší.

Skutečností totiž je, že krajští politici — jakožto zřizovatelé velké většiny českých veřejných středních škol — nejenže nedokázali včas zareagovat na vychýlenou populační křivku deváťáků v posledních letech, ale také zanedbali modernizaci zastaralé struktury českého středního školství.