I letos máme možnost účastnit se další epizody pozoruhodné případové studie o mrzké kvalitě soudobé české politické reprezentace. O nedostatku koncepčního vládnutí, absenci chápání politiky jakožto služby občanům a o to větší vstřícnosti vůči všemožným lobbistickým zájmům.

Bylo by to poučné, kdyby přímým aktérem této studie nebyly statisíce mladých lidí, o jejichž budoucnosti se rozhoduje, a jejich sklíčení rodiče. Řeč je samozřejmě o přijímacích zkouškách na střední školy a problému kapacit na žádaných středních školách.

Zpravodajské weby a sociální sítě jsou v této době plné tipů a strategií, jak přijímačky zvládnout a jakou zvolit taktiku při výběru střední školy. Měsíce před samotnými zkouškami probíhají drahé soukromé přípravné lekce, díky nimž si majetnější rodiče pěstují iluzi kontroly nad něčím tak zásadním a nejistým.

Na tom všem však takřka nezáleží, protože přijímací zkoušky na střední školy jsou v České republice veřejným problémem, které sebedůkladnější a sebenákladnější soukromé opatření nevyřeší.

Skutečností totiž je, že krajští politici — jakožto zřizovatelé velké většiny českých veřejných středních škol — nejenže nedokázali včas zareagovat na vychýlenou populační křivku deváťáků v posledních letech, ale také zanedbali modernizaci zastaralé struktury českého středního školství.

Mimořádný zájem o gymnázia přetrvává

Data ministerstva školství o zájmu o konkrétní typy středních škol ukazují i letos největší převis zájemců o čtyřletá veřejná gymnázia především v Praze a v Jihomoravském kraji, ale také v Plzeňském a Jihočeském kraji. Podobná situace je u lyceí nebo pedagogických a humanitních škol.

Ještě výraznější se tento převis ukazuje po zahrnutí druhých či třetích stanovených priorit v přihláškách. Jak totiž ukázal průzkum organizace Než zazvoní, každé osmé dítě stanovuje nevědomky v systému přihlášky špatně, takže jejich preferovanou školou je ve skutečnosti ta, kterou zařadili na některou z nižších priorit.

Celkově se letos o studium na některém typu střední školy uchází zhruba 159 tisíc žáků, z toho necelých 133 tisíc na čtyřleté obory — meziročně je číslo ještě o dvě procenta vyšší než loni. Samostatným tématem jsou potom obrovské přetlaky na víceletých gymnáziích, o které je násobně větší zájem, než dnes stát dokáže uspokojit. Naproti tomu nabídka učňovského vzdělání násobně převyšuje poptávku.

Podle průzkumu organizace PAQ Research v současné situaci považuje gymnázium za ideální volbu pro své dítě 32 procent rodičů, ačkoliv podíl přijatých na gymnázia činí pouze osmnáct procent. Kdyby ovšem měly školy vyšší kapacity a nebylo třeba při výběru taktizovat, měla by o všeobecné obory pro své děti zájem celá polovina rodičů.

Školství podle ANO

Regionální politici — zejména v některých krajích — však dosud odmítali navyšování kapacit gymnázií či lyceí. Přitom právě tento druh škol poskytuje vzdělání, po němž volají mnozí odborníci, totiž vzdělání přesahující úzkoprofilové obory, které mohou v rychle měnícím se světě brzy ztratit relevanci.