Podle výsledků Studentských volbeb, které pořádá Člověk v tísni na středních školách, by ve volbách do Evropského parlamentu zvítězila pravicová trojkoalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) s 15,17 procenty. Těsně za ním se umístila koalice hnutí Přísaha a Motoristé sobě s influencerem Filipem Turkem se 14,2 procenty a poté Piráti, které by volilo 11,61 procent středoškoláků.

Hnutí STAN vedené do evropských voleb Danuší Nerudovou by získalo 9,07 procenta. Nad pěti procenty se ve Studentských volbách ocitli ještě recesisté z uskupení ANO, Lepší EU s mimozemšťany, hnutí Lepší život pro lidi a opoziční hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše. Zatímco na gymnáziích vedla s větším náskokem koalice Spolu i další vládní strany, na středních průmyslovkách a učilištích s přehledem zvítězila Přísaha s Motoristy.

Zejména úspěch Babišova satelitu Přísaha ve spojení s klausisty z Motoristů sobě a znatelný úpadek podpory Pirátů a TOP 09, kteří se mezi mladší generaci dříve těšili popularitě, vzbudil znepokojené reakce. Jenže obraz preferencí nejmladší generace, který se nám díky projektu Studentské volby opět po čase vykresluje, má několik vážných trhlin.

Zkreslená perspektiva

Představme si, že by se nadcházející volby do Evropského parlamentu v České republice konaly pouze v pětině okrsků, neboť tam k jejich konání našli motivaci místní úředníci. Tyto okrsky by byly většinou v Praze, Brně a městských oblastech, další by byly rozdrobeny po periferních a ekonomicky málo výkonných regionech.

Zatímco v některých by voliči zaměstnaní v místních továrnách dostali speciální volno v rámci pracovní doby a odvoz k volební místnosti, jinde by pro využití svého volebního práva byli odkázáni maximálně na polední pauzu. Tato praxe by se lišila podnik od podniku, kancelář od kanceláře, dle momentální nálady místních zaměstnavatelů či manažerů či dle jejich postojů k občanské participaci.