„Vybrat si, zda jízdenku, anebo oběd.“ Snížení slev je hazard s přízní mladých

Vojtěch Petrů

Snížení pětasedmdesátiprocentních slev na jízdném je pro mnohé studenty citelným zásahem do rozpočtu. Plánované protesty proti kroku Fialovy vlády sice neproběhly kvůli válce na Ukrajině, ale vláda může mezi mladými začít ztrácet podporu.

Snížení slev znamená pro dojíždějící studenty tisíce korun ročně navíc. Opatření šetří na nesprávném místě: na lidech z regionů, mladých a seniorech, kteří už tak patří k nejzranitelnějším skupinám. Foto Michael Moll, WmC

Pětasedmdesátiprocentní slevy na jízdném pro studenty a seniory zavedla v roce 2018 tehdejší vláda hnutí ANO a ČSSD vedená Andrejem Babišem. Šlo o upravenou verzi ještě původního plánu Sobotkovy vlády zavést dopravu pro nejmladší a nejstarší skupiny obyvatel zcela zdarma, který se inspiroval na sousedním Slovensku. Tam vláda SMER-SD Roberta Fica zavedla bezplatnou veřejnou dopravu pro některé skupiny obyvatel již v roce 2014.

Opatření v České republice od počátku kritizovala tehdejší pravicová opozice v čele s ODS a TOP 09, podle nichž bylo zavedení výrazných slev na jízdném populismem a uplácením voličů. Opoziční koalice Spolu a Pirátů se STAN tak avizovaly revizi za Babiše nastavené slevové politiky na jízdném ve veřejné dopravě již před volbami.

Díky souhře okolností — mimo jiné tím, že téměř milion voličských hlasů připadl stranám, jež vesměs vcelku těsně nakonec nepřekonaly pětiprocentní hranici — pak obě koalice získaly jasnou většinu ve Sněmovně a vznikl kabinet vedený Petrem Fialou (ODS). Vláda začala úpravu výše slev na jízdném rychle po svém nástupu připravovat a již v lednu ministr dopravy Martin Kupka (ODS) oznámil, že dosavadní pětasedmdesátiprocentní slevy se sníží na padesát procent.

Studenti a senioři tedy zaplatí dvakrát více než dosud. Vláda opatření, které ročně státu ušetří 1,9 miliardy korun, vysvětlovala nutností rozpočtových úspor a snížení deficitu. Zdražení jízdného, které dopadne na studenty i seniory, však přichází v době, kdy se řada domácností potýká s ekonomickými problémy v souvislosti s válkou na Ukrajině a s inflací, v době, kdy rostou ceny energií i základních životních potřeb.

Znatelně pocítit rozdíl

Zdražení jízdného o polovinu oproti částce, která platila od roku 2018, pocítila i Týna, která studuje ve třetím ročníku na gymnáziu. Do školy dojíždí každodenně téměř třicet kilometrů, krom toho má ještě další tři sourozence: její dvě sestry dojíždějí rovněž každý den na základní školu, bratr potom dvakrát do týdne jezdí na internát a zpět.

„Sleva 75 procent pro nás byla úžasná možnost, jak ušetřit. Pro někoho možná celková částka za naše jízdné zní zanedbatelně, ale pro nás jako studenty a žáky, kteří si nemůžeme pravidelně vydělávat, ale zároveň musíme jezdit do školy, občas může být zdražení jízdného rozhodující,“ říká Týna.

Studentku v době tříčtvrtinové slevy jedna cesta do školy stála sedm korun, denně tedy čtrnáct korun. Dnes platí denně dvakrát více, tedy osmadvacet korun. Měsíčně jde zhruba o tři sta korun navíc, ročně takřka o tři tisíce korun, vezmeme-li v potaz dvouměsíční letní volno. Týna má přitom ještě tři další dojíždějící sourozence, kteří rovněž nyní jezdí dvakrát dráž.

Zároveň, jak vysvětluje, pociťuje nevýhody vyšší ceny jízdného i jinde než při každodenním dojíždění do školy. „Jako studentka teď cestuji mnohem více než dříve. I kdybych vyřadila cesty, kdy se prostě rozhodnu poznávat svět, stále je tu množství jízd, kdy se musím dostat někam na přednášku, kurz nebo musím někde povinně být. Jet autem už by bylo nepředstavitelně drahé, hromadná doprava stále vychází jako levnější možnost, ale i tak, moje peněženka znatelně cítí po každé cestě ten rozdíl,“ podotýká Týna.

Ne všichni studenti však osekání slev na jízdném Fialovou vládou vnímají nepříznivě. To je i případ pražského gymnazisty Tadeáše.

„Zrušení slev na jízdném mě poznamenalo poměrně dost, ale na druhé straně to chápu a respektuji,“ říká. „I padesátiprocentní sleva je poměrně slušná. Myslím si, že by nemusela být vůbec žádná, protože schodek, který tady zbyl po vládě pana Babiše a jeho kolegů, je opravdu velký a je potřeba s tím něco dělat,“ říká.

Tadeáš žije v Praze a nedojíždí tak denně, byť pravidelně jezdí mimo hlavní město kvůli organizaci různých aktivit či projektů. Přiznává ale, že studenty, kteří dojíždějí denně, opatření mohlo zasáhnout výrazněji. „Ta sleva je příjemná, ale není důležitá. Bylo to spíše takové opatření pro to, zlepšit studentům náladu,“ míní.

Snížení slev znamená snížení podpory aktivitám studentů

Snížení slev na jízdném odmítá také Česká středoškolská unie. Organizace zastupující studenty českých středních škol přitom při zavedení výrazné slevy v roce 2018 spolu s dalšími skupinami zaměřenými na vzdělávání kritizovala plánované škrty ve školství, které měly kompenzovat náklady na slevy.

„Slevy na jízdné pro studenty byly a jsou především značná podpora mobility v regionech, dostupnosti kvalitních a různorodých škol i neformálního vzdělávání a prostředků veřejné dopravy s řádově nižší ekologickou zátěží. Snížení slev na jízdném je tedy také krokem ke znevýhodnění občanů v regionech,“ říká předseda České středoškolské unie Ondřej Nováček.

Snížení slev pro Ondřeje znamená růst nákladů až o osm tisíc korun ročně, pokud by neomezil své cesty. „Slevy využívám jak při každodenních cestách na gymnázium do blízkého města, tak i přibližně jednou týdně při cestách za neformálně vzdělávacími aktivitami do Prahy,“ vysvětluje.

Najednou pro něj nastává moment, kdy je finančně výhodnější skupinová cesta do Prahy autem než ekologicky přívětivější cesta vlakem. A bydlení na vesnici v regionu místo ve větším městě se zase stalo i pro něj o něco nevýhodnějším.

„Dostávám se do situace, kdy budu muset omezovat akce, které pro mě mají obrovskou přidanou hodnotu a rozvíjejí mě víc než klasická školní výuka. Nebo si budu muset vybrat, zda jízdenka, anebo oběd,“ dodává předseda středoškolské unie.

Ve své analýze ke slevám na jízdném Česká středoškolská unie upozorňuje na výhody, které jejich zavedení přineslo. Zmiňuje dostupnější vzdělávání, kdy stírá rozdíly mezi dojíždějícími studenty z venkova a studenty z větších měst, podporu seberozvojových aktivit studentů, či boj se změnami klimatu a snižování emisí.

Připomíná také, že nějaká forma výraznějšího zvýhodněných cen hromadné dopravy je v řadě evropských zemí či jednotlivých městech standardem. Kromě zmíněného Slovenska jde například o Lucembursko, které od roku 2020 zavedlo jako první země na světě veřejnou dopravu zcela zdarma, nebo Irsko, kde stát hradí jízdné všem obyvatelům starším 65 let. Bezplatnou veřejnou dopravu pak nabízí i jednotlivá města, v Evropě například Oslo či Tallinn, v České republice prozatím jen Frýdek-Místek.

Nejhlasitěji proti úpravě výše slev na jízdném protestovaly mládežnické organizace ANO a ČSSD, tedy stran, které je v roce 2018 zavedly. „Celé se mi to zdá hlavně o principu, že si vláda řekla, pojďme to zrušit, protože to udělal Babiš,“ říká předsedkyně Mladého ANO Markéta Plesníková. „Vláda při škrtání upřednostnila vyšší příjmové kategorie, které ještě hodlá podpořit novými daňovými výjimkami, před seniory a studenty představujícími ekonomicky nejslabší skupiny společnosti,“ říká předseda Mladých sociálních demokratů Lukáš Ulrych.

Mládežnická organizace ČSSD společně s Budoucími, tedy mládežníky hnutí Budoucnost, plánovali společnou demonstraci proti rušení dosavadních slev spojenou s pochodem kolem sídla Úřady vlády a ministerstva dopravy. Akce si kladla za cíl upozornit na nepříznivé dopady plánovaného zdražování jízdného, které pocítí nejchudší a nejzranitelnější skupiny obyvatel. Protest se však nakonec v plánovaném termínu první březnový víkend neuskutečnil, protože do jeho příprav vstoupila ruská agrese na Ukrajině.

„Neuspořádání demonstrace proti snížení slev na jízdném je i pro nás velkým zklamáním, nicméně usoudili jsme, že toto téma se ve společnosti nemůže rovnat tématu války na Ukrajině, i vzhledem k tomu, že většina mladých válku tak blízko ještě nezažila,“ říká spolumluvčí Budoucích Lucie Sklenářová. „Nechtěli jsme útočit na vládu v době, kdy Ukrajina byla hlavní prioritou. Nakonec ale i tato krize znovu poukázala na důležitost veřejné dopravy,“ doplňuje.

Obě mládežnické organizace mají v plánu na iniciativu NECHAT75 navázat společně s dalšími problémy v oblasti dopravy v budoucnu. „Rozhodně se tématu nebudeme vzdávat.“ Demonstrace a následný pochod však nebyla jediná iniciativa kritizující snížení slev na jízdném pro studenty a seniory.

Jak Deníku Referendum potvrzuje předseda České středoškolské unie Ondřej Nováček, jeho organizace společně s klimatickým hnutím Fridays for Future plánovala spuštění petice za zachování slev i případný protest. Záměr však, podobně jako Mladým sociálním demokratům a Budoucím, překazila či přinejmenším odložila Putinova agrese.

Začne mladé více lákat ANO či ČSSD?

Strany současné vládní koalice se, s výjimkou lidovců, těší u mladých lidí vysoké popularitě. Podle dat agentury Kantar za období od listopadu do února by voliči do třiceti let volili nejčastěji TOP 09 (18,5 procenta), následovanou těsně Piráty (18 procent) a ODS (17 procent), s odstupem čtvrté by u nejmladších skončilo hnutí STAN.

Podle politologa Lukáše Jelínka mladé lidi komplikace spojené s osekáním slev na jízdném ve volebním rozhodování příliš neovlivní. „Nejmladší voliči chodí k volbám málo, a když, tak se rozhodují spíš podle podnětů nemateriálních. Slevy pro některé příjemné byly, ale znám i ty, co o ně ani nežádali. Jako jednotlivost je z mého pohledu toto samostatné téma u mladých voličsky irelevantní,“ říká Jelínek.

„Jinak to ale může být v kontextu celkové vládní politiky, když se zkrátka několik drobných potůčků steče v jednu velkou řeku. Pokud mladí budou mít pocit, že stále nejsou s to najít dostupné bydlení, pokud na ně dolehnou dražší hypotéky, pokud se jich v práci dotkne zmrazení platů státních zaměstnanců, pokud mladé rodiny pocítí pokles životní úrovně, tak mohou i mladí voliči častěji hlasovat podle své peněženky a hledat příště zastání spíše u opozice,“ podotýká politolog.

Tento moment by podle Jelínka mohl znamenat lepší vyhlídky pro ANO a ČSSD, dnešní opoziční strany, které staví svou podporu převážně na starších voličích a u mladých dlouhodobě propadají. Lepší výchozí pozici však má samozřejmě Babišovo hnutí. „Sociální demokracie už dobrých pět let chřadne, takže z pohledu mladých voličů může představovat neatraktivní, neakceschopnou, možná až nepostřehnutelnou stranu minulosti,“ uzavírá Jelínek.