↗

Paříž do rozvoje cyklodopravy na následující čtyři roky dala 250 milionů eur, tedy více než 6 miliard korun. Spojené království do rozvoje cyklistické a pěší dopravy na příštích pět let loni napumpovalo 2 miliardy liber, v přepočtu 60 miliard korun. Česká republika investuje prostřednictvím evropských peněz do cykloinfrastruktury přibližně půl miliardy ročně. A změnu nejspíš nečekejme. Foto Picography, pixabay

Ten, kdo chce plynulejší, bezpečnější a ekologičtější dopravu, musí investovat do aktivních způsobů pohybu. Rozvoj pěší a cyklistické dopravy řeší nejen dopravní zácpy, ale i nedostatek místa ve městech, znečištění ovzduší, hluk nebo emise. Mikromobilita zlepšuje kvalitu života a společnosti šetří peníze, ať už ve zdravotnictví, nebo při budování silnic. Program budoucí vlády ji však ignoruje.

Celá kapitola týkající se dopravy neobsahuje o podpoře nejpřirozenějších způsobů dopravy, jako je pěší chůze či jízda na kole, ani zmínku. Bez nich přitom ke snížení emisí z dopravy ani k často skloňované západní Evropě nedospějeme.

Česko v kvalitě infrastruktury pro pěší a cyklisty zaostává snad za všemi sousedy i za velkou částí kontinentu. Spíše než ve městech vznikají oddělené cyklostezky v polích. Na cyklistickou a pěší dopravu se při velkých silničních i železničních infrastrukturních projektech běžně zapomíná.

Bezpečí?

Slovo bezpečnost v programu rezonuje pouze jednou. A to u tématu zvýšení povolené rychlosti na dálnicích na 150 km/h, která bezpečnost provozu naopak snižuje. O skutečné bezpečnosti na silnicích, v ulicích měst a celkovému snižování počtu obětí dopravních nehod i ochraně nejslabších účastníků provozu se v textu nemluví vůbec. A to i přesto, že počet mrtvých chodců či cyklistů se snižovat dlouhodobě příliš nedaří.

Cyklodoprava se v dokumentu zmiňuje doslova jediným písmenem, a to písmenem B ve zkratce B+R, tedy Bike & Ride. Je dobře, že budoucí vláda u přestupních uzlů počítá kromě parkovišť pro auta také s jízdními koly. Nejde však o žádnou revoluci — parkoviště B+R se při železničních či autobusových terminálech staví již léta. Častějším problémem bývá se vůbec na přestupní uzel na kole či pěšky důstojně, bezpečně a pohodlně dostat.

A jak je na tom kýžená západní Evropa? Ta do bezmotorové dopravy investuje ve velkém. Paříž do rozvoje cyklodopravy na následující čtyři roky dala 250 milionů eur, tedy více než 6 miliard korun. V plánu je přeměnit více než 50 kilometrů dočasných „korona-stezek” na stálé a zároveň vybudovat 130 kilometrů cyklostezek nových, včetně 100 tisíc parkovacích míst pro klasická i nákladní kola.

Spojené království do rozvoje cyklistické a pěší dopravy na následujících pět let loni napumpovalo 2 miliardy liber, v přepočtu 60 miliard korun. Vláda si od toho slibuje ekonomický růst, podporu podnikání, a hlavně zlepšení každodenního dojíždění všech obyvatel.

Pro srovnání, Česká republika investuje prostřednictvím evropských peněz do cykloinfrastruktury přibližně půl miliardy ročně. Toto číslo se nyní zvyšuje, ale zdaleka ne tolik, jak by bylo pro vybudování konkurenceschopné a bezpečné sítě pro dojíždění na kole potřeba. A nastupující vláda to zřejmě změnit nechystá.

PirStan na druhé koleji

Koalice Pirátů a STAN přitom na rozdíl od koalice SPOLU v programu propracovaný plán na transformaci dopravní infrastruktury měla. Vize počítala s podporou budování měst krátkých vzdáleností, veřejnou dopravou lidských rozměrů, osvětou i odstraňováním legislativních bariér cyklistické a sdílené mobility. Sloganem bylo: „Nezakazujme auta, budujme prostředí, kde nejsou nepostradatelná.”

Program budoucí vlády si z promyšlených plánů o aktivní dopravě z dílny PirStan nevzal nic. Zda se stát v dopravním myšlení někam posune, však ukážou jen skutečné činy. Nedojde-li k mim, propast mezi Západem a Českou republikou se bude nadále zvětšovat — na úkor naší kvality života, zdraví, životního prostředí ale i státní kasy.