Zhruba před deseti lety, v době působení ministra školství Marcela Chládka (ČSSD), převládal názor, že se na maturitní obory hlásí příliš mnoho žáků a část z nich následně nezvládá maturitní zkoušku. Zavedení jednotných přijímacích zkoušek mělo podle tehdejší argumentace odlišit ty, kteří jsou pro maturitní studium vhodní, od těch, kteří měli zamířit spíše na učební obory.

Podle redaktora DR Vojtěcha Petrů však jednotné přijímačky nevznikly s cílem vzdělávání učinit dostupnějším a otevřenějším nebo jej lépe přizpůsobit současným potřebám společnosti. Naopak měly posílit jeho selektivní charakter. „Byly zavedeny jako zvyšování bariér ve vzdělávání,“ říká.

Případné zrušení jednotných přijímacích zkoušek by podle něj vyžadovalo především politickou vůli a změnu pohledu na roli vzdělávacího systému. „Uvažovat o zrušení jednotných přijímacích zkoušek, zvlášť v podobě, v jaké jsou dnes, si žádá politickou vůli,“ dodává.

Politici by podle něj měli vnímat školství méně jako systém založený na selekci a zásluhovosti a více jako veřejný prostor dostupný co nejširšímu okruhu lidí. „Jako společnost bychom měli směřovat k tomu, aby co nejvíce lidí dosáhlo na co nejširší vzdělání,“ vysvětluje.

Petrů připomíná také vlastní zkušenost ze základní školy. V rámci kariérního poradenství byli podle něj žáci často vedeni spíše k volbě učebních oborů než k pokračování v maturitním studiu. „Bylo nám doporučováno, abychom volili spíše učňovské obory, protože je to jistota, než maturitní obory, kde taková jistota není. To je přesný opak toho, k čemu bychom měli směřovat. Neměli bychom lidi jen hnát k výkonu, ale spíše je povzbuzovat, aby se zlepšovali, než v nich jejich ambice zabíjet,“ uzavírá.

Podcasty DR můžete odebírat a hodnotit na Spotify, Apple Podcasts, YouTube i dalších podcastových platformách.