„Inkluzivní vzdělávání je hledání kvality vzdělávání,“ říká Karel Gargulák, který se dlouhodobě zabývá vzdělávací politikou a fungováním českého školského systému. „Jde o to, aby každé dítě — bez ohledu na zázemí — mělo maximální šanci uspět ve škole.“

Podle Garguláka byl český vzdělávací systém dlouhá léta mimořádně roztříštěný a decentralizovaný. Každý učitel mohl učit tak, jak sám uznal za vhodné, a individuální potřeby žáků často zůstávaly opomíjené. „Když se vám špatně psalo a byl jste dysgrafik, učitel mohl, ale nemusel vaši situaci reflektovat. Teprve od roku 2016 začal stát více vymáhat kvalitu pedagogické práce a zároveň ji doprovodil podpůrnými opatřeními,“ popisuje.

Inkluze podle něj rozhodně není marginální téma. Na základních školách se týká zhruba 150 tisíc dětí, a tedy i stovek tisíc rodičů a prarodičů. „Debata je ale velmi emocionální, často se zužuje na hraniční případy dětí, u nichž se rozhoduje, zda mají být ve speciálním školství nebo v běžných třídách,“ dodává Gargulák.

Zvlášť zranitelnou skupinou jsou děti, které nejsou z většinového prostředí — například děti s migračním pozadím nebo romské děti. „České školství má dlouhou historii segregace. Stále existuje kolem 130 škol, kde více než třetinu tvoří romští žáci,“ upozorňuje výzkumník PAQ Research.

Jak funguje inkluze v jiných zemích Evropy? Co v praxi znamená, že vláda chce posílit speciální školy a třídy? Nová vláda slibuje víc peněz pro učitele a návrat ke „zdravému rozumu“ ve výuce. Co tyto kroky budou skutečně znamenat — a jak mohou ovlivnit kvalitu vzdělávání?

Poslechněte si nový díl Podcastu Deníku Referendum s Karlem Gargulákem.

Za zajištění nahrávání této epizody děkujeme Sober Film.

Podcasty DR můžete každý týden odebírat a ohodnotit na Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových platformách.