„Firmy doplácí na přílišnou regulaci a klimatické cíle, což jim snižuje konkurenceschopnost,“ řekl v České televizi premiér Petr Fiala. V posledním měsíci si nenechal ujít žádnou příležitost, aby slovo konkurenceschopnost nezmínil. „Evropská unie je přeregulovaná. Firmy ztrácejí konkurenceschopnost a stěhují se do jiných oblastí,“ prohlásil zase nedávno Karel Havlíček z opozičního ANO.

Ono magické slovíčko začínající na „K“ není spojnicí jenom tuzemské vlády a opozice, nýbrž je leitmotivem prakticky celé současné evropské politiky. Zaslechneme jej v každém druhém vyjádření významných evropských státníků, jako klíčový cíl si konkurenceschopnost vytyčila Ursula von der Leyenová v programovém dokumentu nové Evropské komise.

Největší oblibě se však toto slovo těší mezi průmyslníky. Častější výskyt tohoto slova je totiž důsledkem kampaní největších průmyslových lobbistických skupin, které za příběh o nedostatečné konkurenceschopnosti schovávají snahu oslabit sociální a ekologické standardy v Evropské unii i jednotlivých státech.

Korporátní kampaň

Nezvyklé frekvenci slova konkurenceschopnost v poslední době se ve svých analýzách důsledně věnuje občanská organizace Corporate Europe Observatory (CEO), sledující vlivy firemního lobbingu na politiku Evropské unie. Její výzkumy ukazují, že největší lobbistické skupiny jako BusinessEurope či European Round Table for Industry (ERT), sdružující zejména největší fosilní a průmyslové korporace, společně s petrochemickým průmyslem spojeným v lobbistické skupině CEFIC, vedou od června 2022 intenzivní kampaň za údajně konkurenceschopnější Evropu. Útočí v ní na evropské směrnice chránící práva pracujících a životní prostředí.

V Německu a v České republice se mantrou o konkurenceschopnosti nedávno zaklínal Daniel Křetínský ve své analýze pro Die Welt. V češtině ji zveřejnila média patřící právě jemu. Slovo na „K“ se v článku objevuje šestnáctkrát. Ačkoliv se nám Křetínského sdělovací prostředky a jemu poplatní podcasteři snaží namluvit, že se jedná o vizionářskou analýzu, ve skutečnosti není ničím jiným než výtahem opsaným z materiálů zmíněných lobbistických organizací a šitým na míru byznysu nejbohatšího Čecha.

Stačí si ostatně v analýze think tanku Corporate Europe Observatory přečíst část Bias and misdiagnosis (Předpojatost a chybná diagnóza). Obsahuje nejčastější témata oficiálních dokumentů BusinessEurope a ERT a najdete zde takřka kompletní osnovu Křetínského „longreadu“.

Ovšem důležitější je podrobněji se věnovat celé průmyslové kampani, která ze slova konkurenceschopnost učinila beranidlo proti pracujícím a životnímu prostředí.