Pane Moravanský, můžete prosím definot, které prvky zahrnujete pod "Energiewende"?
Já si pod pojmem energiewende představím gulashsuppe, skládající se z ingrediencí:
1. - výstavba obnovitelných zdrojů (především větrné a solární)
2. - výstavba infrastruktury pro rozložení energetické produkce v čase. Tohle zahrnuje výstavbu nových plynových zdrojů, které se zapnou při dunkelflauke, baterie, vodní přečerpávací elektrárny, posílení sítě, demmand-side response systémy.
3. - utlumení spalování uhlí.
Hodnotit jednotlivé ingredience na základě faktů je mnohem snazší, než hodnotit celou gulashsuppe. Tedy postupně:
1. Zatím velmi dobrý výsledek. Obnovitelné zdroje fungují. Jenom se moc nevyplácí stavět, zejména, pokud proces výstavby trvá dlouho, a pokud ho můžou blokovat místní NIMBY. Váš návrh na komunitní vlastnictví je zajímavý (a může pomoci odstranit resistenci NIMBY), nicméně pokud bude návratnost investice 3-6% ročně, má do nich řádný hospodář investovat?
Není lepší investovat do jiných priorit, nebo cenných papírů kde může být návratnost podobna nebo vyšší, nebo s méně riziky?
Je stát i podpora výstavby FVE dobrou investicí, když veliká část peněz skončí v čínských továrnách na panely?
Celkově bych dal známky dva, tedy velmi dobré, ale ne perfektní.
2. Úspěch tohoto bodu lze hodnotit volatilitu ceny na trhu. Jak píšete, je tis také problém, a to i po krizi volatility v roce 2022, když Rusko energetický vydíralo Evropu. V Energiewende bylo počítáno s vyrovnáním plynovými elektrárnami, s levnym plynem z Ruska. V roce 2013 to vycházelo na papíře krásně. Jenže po ruske invazi na Ukrajinu, nedává smysl živit ruského medvěda, který žere souseda. LNG funguje, ale je dražší (tím se strop výkyvů posunuje výš), a má větší CO2 stopu. Geopolitické naivita Německa byla obrovská chyba. Tato chyba doteď zhoršuje hodnocení energiewende v tomto bodě, a nevím, jestli tuto chybu půjde odstranit.
3. Utlumení spalování uhlí: celkem dobré, až na znovu zapnutí uhelných elektráren v letech 2022-2024, v důsledku nedostatku plynu (vnější šok) a vypnutí jaderných elektráren (střelba Německa do vlastní nohy).
Naopak do energiewende nezahrnuji vypnutí necelých jaderných elektráren. Energiewende je předem promyšlená změna s cílem s snizot emise CO2. Vypnutí jaderných elektráren je nepromyšlený a afektivní krok, který naopak zvýší produkci CO2. Vypnutí jaderných elektráren je naprosto iracionální - více než 20 vědců a odborníků na změnu klimatu se ji snažilo Německu rozmluvit (https://www.welt.de/debatte/kommentare/article234364140/Offener-Brief-Liebes-Deutschland-bitte-lass-die-Kernkraftwerke-am-Netz.html). Marně, a s následkem vyšší ceny elektřiny a vyšší produkce CO2 v důsledku znovu zapnutí některých uhelných elektráren.
Pokud si energiewende zahrnujete iracionální vypnutí JE, pak Vaše energiewende považuji za Energiewünshe - tedy jednání na základě iracionálních tužeb, namísto faktů; následovaný očekávaným nemilým střetem s realitou.
Lze tedy shrnout, že Energiewende byl celém dobrý plán, s mnoha riziky, který během realizace narazil na dvě těžké chyby Německa:
1. Naivitu vůči Rusku, podcenění geopolitických rizik.
2. Vypnutí jaderných elektráren bez důvodu.
Nebýt těchto dvou chyb, Energiewende by byl veliký úspěch.
Bohužel Němci umí dělat veliké chyby. Malé chyby si inženýři zkontrolují, ale veliké chyby jejich politiků nemá kdo zkontrolovat. Vyhnout se velikých chybam lze jen, když je vidíte a regujeze na ně. K tomu vidět veliké chyby pomáhá pluralita názorů, pohledů, otevřená diskuse, a schopnost vzdát se aspoň na chvíli dogmatických představ, připustit si nedokonalost našeho vlastního narativu. Kdyby Němečtí lídři více naschlouchali svým východním sousedům (geopolitické riziko imperiálních ambic Ruska) a svým západním sousedům (je lepší opravit jaderné elektrárny, než je vypnout), mohli svou energetiku transformovat mnohem lépe a s méně bolestmi.
Souhrnně lze úspěšnost německé energetické transformace hodnotit mezinárodním srovnáním emisemi CO2 ekvivalentu na 1 kWh.
Ukazuje, že Německo míří správným směrem. Až na roky 2021-2023 (dvě chyby viz výše). V roce 2023 Česko mělo asi jen 0 20% vyšší emise na kWh, než Německo. Rakousko je má třikrát nižší, a Francie dokonce sedmkrát nižší. Tedy Německo má ještě co dohánět. Polská elektřina má sice o 70% vyšší emise, než německá, ale v posledních třech letech dokázali efektivně snížit emise, geopolitickým problémům navzdory.
V mezinárodním srovnání není německé snižování emisí produkce elektřiny nějak výjimečné. Bez výjimečných výsledků německou enegiewende nemůžu hodnotit jako nějaký výjimečný úspěch. Výjimečná je komplexita mnoha úspěšných malých řešení, kontrastující s dvěmi velikými chybami, způsobených výjimečnou hluchotou k hlasům svých východních a západních sousedů.
V jedné věci souhlasím s autorem: že veliké větrné elektrárny je potřeba stavět co nejrychleji a co nejvíce.
Lze větrnou turbínu nainstalovat během několika týdnů? Fyzicky možná ano, ale legálně nikoli. Tak jako jakékoli jiné stavby, větrníky podléhají připomínkám sousedů, a to proces výstavby prodlužuje.
Chcete snad říct, že občany Řimovice zmanipulovalo fosilní lobby a vidina jádra? Já si myslím, že ne, že jsou jen obětí do sebe zahleděnosti, NIMBY, a omezenosti. A bohužel jim stavební zákon dává příliš možností. Bohužel i institut referenda zde selhal. Možná by stálo za to se do Římovic vydat, zeptat se občanů, proč hlasovali, jak hlasovali. Možná o tom teportovat, možná jim víc vysvětlovat. Bylo by to namáhavé, ale konstruktivní.
Proč tak útočíte na snahy stavět jaderné elektrárny?
Dlouhodobé plány s Jadran nijak nepřekáží výstavbě větrníků o sto šest. Větrníky, solary, i jádro, budou snadno koexistovat, zejména v bezuhelné budoucnosti. Vaše kritika jaderných plánu ČEZ mi přijde nekonstruktivní.
Pravé příčiny pomalé stavby větrníků bohužel zůstávají ve Vašem článku zamlčeny. Dokud se na ně nezaměří pozornost, kritika, a změna, nemůžeme čekat, že se doba výstavby větrníků zkrátí z 10 let na 10 týdnů.
V krátkodobém horizontu má asi nejvíc smysl FVE na střeše bytovek a co nejvíc zjednodušit stavbu velkých větrníků a nových elektrických vedení (to znamená omezit blokování projektu sobeckým motivem NIMBY).
V dlouhodobém horizontu budeme však k zastavení růstu CO2 v atmosféře potřebovat JE jako sůl. Obzvlášť, pokud budeme chtít zůstat průmyslová země. Podívejte se, co se stalo německu, když vyplo JE - Zaplo uhelné elektrárny, a i tak je cena elektřiny vyšší, že se to promítlo do inflace a politickým příklonem k populistům (AfD).
Abychom se dostali k "net zero", je potřeba tedy ještě pořádně přidat. Jak u obnovitelných zdrojů, tak u jádra.
Ono totiž nejde jen o to nahradit současnou spotřebu energie, ale budovy zdroje pro tu budoucí, která bude vyšší, protože doprava bude elektrifikovaná.
Pan premiér Fiala to dělá dobře. Poukazuje na to, že i JE je bezuhlíková, a pro spoustu rozvíjejících se zemí je to dobrá možnost, jak zajistit stabilní dodavku energie.
Vůbec nechápu tu nevraživost mezi zastánci obnovitelných zdrojů a jádra.
Je to jako když začne hořet, a dva obyvatelé se hádají, jestli mají hasit hasicím přístrojem, nebo volat hasiče. Mají dělat obě věci zároveň.
Ano, část řetězce JE ovlada Rusko. Je potřeba, aby západ investoval do budování řetězce JE (palivo, servis, výstavba) bez zapojení Ruska a Číny.
Mimochodem, obrovskou část výrobního řetězce FVE (panely, měniče) kontroluje Čína, což je taky obrovské riziko.
Německá Energiewende si nezaslouží český výsměch
Matěj Moravanský
Pane Moravanský, můžete prosím definot, které prvky zahrnujete pod "Energiewende"?
Já si pod pojmem energiewende představím gulashsuppe, skládající se z ingrediencí:
1. - výstavba obnovitelných zdrojů (především větrné a solární)
2. - výstavba infrastruktury pro rozložení energetické produkce v čase. Tohle zahrnuje výstavbu nových plynových zdrojů, které se zapnou při dunkelflauke, baterie, vodní přečerpávací elektrárny, posílení sítě, demmand-side response systémy.
3. - utlumení spalování uhlí.
Hodnotit jednotlivé ingredience na základě faktů je mnohem snazší, než hodnotit celou gulashsuppe. Tedy postupně:
1. Zatím velmi dobrý výsledek. Obnovitelné zdroje fungují. Jenom se moc nevyplácí stavět, zejména, pokud proces výstavby trvá dlouho, a pokud ho můžou blokovat místní NIMBY. Váš návrh na komunitní vlastnictví je zajímavý (a může pomoci odstranit resistenci NIMBY), nicméně pokud bude návratnost investice 3-6% ročně, má do nich řádný hospodář investovat?
Není lepší investovat do jiných priorit, nebo cenných papírů kde může být návratnost podobna nebo vyšší, nebo s méně riziky?
Je stát i podpora výstavby FVE dobrou investicí, když veliká část peněz skončí v čínských továrnách na panely?
Celkově bych dal známky dva, tedy velmi dobré, ale ne perfektní.
2. Úspěch tohoto bodu lze hodnotit volatilitu ceny na trhu. Jak píšete, je tis také problém, a to i po krizi volatility v roce 2022, když Rusko energetický vydíralo Evropu. V Energiewende bylo počítáno s vyrovnáním plynovými elektrárnami, s levnym plynem z Ruska. V roce 2013 to vycházelo na papíře krásně. Jenže po ruske invazi na Ukrajinu, nedává smysl živit ruského medvěda, který žere souseda. LNG funguje, ale je dražší (tím se strop výkyvů posunuje výš), a má větší CO2 stopu. Geopolitické naivita Německa byla obrovská chyba. Tato chyba doteď zhoršuje hodnocení energiewende v tomto bodě, a nevím, jestli tuto chybu půjde odstranit.
3. Utlumení spalování uhlí: celkem dobré, až na znovu zapnutí uhelných elektráren v letech 2022-2024, v důsledku nedostatku plynu (vnější šok) a vypnutí jaderných elektráren (střelba Německa do vlastní nohy).
Naopak do energiewende nezahrnuji vypnutí necelých jaderných elektráren. Energiewende je předem promyšlená změna s cílem s snizot emise CO2. Vypnutí jaderných elektráren je nepromyšlený a afektivní krok, který naopak zvýší produkci CO2. Vypnutí jaderných elektráren je naprosto iracionální - více než 20 vědců a odborníků na změnu klimatu se ji snažilo Německu rozmluvit (https://www.welt.de/debatte/kommentare/article234364140/Offener-Brief-Liebes-Deutschland-bitte-lass-die-Kernkraftwerke-am-Netz.html). Marně, a s následkem vyšší ceny elektřiny a vyšší produkce CO2 v důsledku znovu zapnutí některých uhelných elektráren.
Pokud si energiewende zahrnujete iracionální vypnutí JE, pak Vaše energiewende považuji za Energiewünshe - tedy jednání na základě iracionálních tužeb, namísto faktů; následovaný očekávaným nemilým střetem s realitou.
Lze tedy shrnout, že Energiewende byl celém dobrý plán, s mnoha riziky, který během realizace narazil na dvě těžké chyby Německa:
1. Naivitu vůči Rusku, podcenění geopolitických rizik.
2. Vypnutí jaderných elektráren bez důvodu.
Nebýt těchto dvou chyb, Energiewende by byl veliký úspěch.
Bohužel Němci umí dělat veliké chyby. Malé chyby si inženýři zkontrolují, ale veliké chyby jejich politiků nemá kdo zkontrolovat. Vyhnout se velikých chybam lze jen, když je vidíte a regujeze na ně. K tomu vidět veliké chyby pomáhá pluralita názorů, pohledů, otevřená diskuse, a schopnost vzdát se aspoň na chvíli dogmatických představ, připustit si nedokonalost našeho vlastního narativu. Kdyby Němečtí lídři více naschlouchali svým východním sousedům (geopolitické riziko imperiálních ambic Ruska) a svým západním sousedům (je lepší opravit jaderné elektrárny, než je vypnout), mohli svou energetiku transformovat mnohem lépe a s méně bolestmi.
Souhrnně lze úspěšnost německé energetické transformace hodnotit mezinárodním srovnáním emisemi CO2 ekvivalentu na 1 kWh.
Graf zde:
https://ourworldindata.org/grapher/carbon-intensity-electricity?tab=chart&country=AUT~FRA~EU-27~POL~DEU~CZE~OWID_EU27
Ukazuje, že Německo míří správným směrem. Až na roky 2021-2023 (dvě chyby viz výše). V roce 2023 Česko mělo asi jen 0 20% vyšší emise na kWh, než Německo. Rakousko je má třikrát nižší, a Francie dokonce sedmkrát nižší. Tedy Německo má ještě co dohánět. Polská elektřina má sice o 70% vyšší emise, než německá, ale v posledních třech letech dokázali efektivně snížit emise, geopolitickým problémům navzdory.
V mezinárodním srovnání není německé snižování emisí produkce elektřiny nějak výjimečné. Bez výjimečných výsledků německou enegiewende nemůžu hodnotit jako nějaký výjimečný úspěch. Výjimečná je komplexita mnoha úspěšných malých řešení, kontrastující s dvěmi velikými chybami, způsobených výjimečnou hluchotou k hlasům svých východních a západních sousedů.
Čtyři důvody, proč jsou jaderné plány české vlády odtržené od reality
Matěj Moravanský
V jedné věci souhlasím s autorem: že veliké větrné elektrárny je potřeba stavět co nejrychleji a co nejvíce.
Lze větrnou turbínu nainstalovat během několika týdnů? Fyzicky možná ano, ale legálně nikoli. Tak jako jakékoli jiné stavby, větrníky podléhají připomínkám sousedů, a to proces výstavby prodlužuje.
Výstavby větrníků blokují především sobečtí a neinformovaní občané obcí, kteří občas hlasují proto větrníkům. Naposledy referendum v Řimovicích: 84 vs 70 (https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-stredocesky-kraj-smlouva-na-vetrniky-podepsana-referendum-zamitave-obec-na-benesovsku-nevi-co-dal-40502108).
Chcete snad říct, že občany Řimovice zmanipulovalo fosilní lobby a vidina jádra? Já si myslím, že ne, že jsou jen obětí do sebe zahleděnosti, NIMBY, a omezenosti. A bohužel jim stavební zákon dává příliš možností. Bohužel i institut referenda zde selhal. Možná by stálo za to se do Římovic vydat, zeptat se občanů, proč hlasovali, jak hlasovali. Možná o tom teportovat, možná jim víc vysvětlovat. Bylo by to namáhavé, ale konstruktivní.
Proč tak útočíte na snahy stavět jaderné elektrárny?
Dlouhodobé plány s Jadran nijak nepřekáží výstavbě větrníků o sto šest. Větrníky, solary, i jádro, budou snadno koexistovat, zejména v bezuhelné budoucnosti. Vaše kritika jaderných plánu ČEZ mi přijde nekonstruktivní.
Pravé příčiny pomalé stavby větrníků bohužel zůstávají ve Vašem článku zamlčeny. Dokud se na ně nezaměří pozornost, kritika, a změna, nemůžeme čekat, že se doba výstavby větrníků zkrátí z 10 let na 10 týdnů.
Premiér Fiala nechápe, že klimatická konference není jaderné fórum
Pomahač, Sequens, Svárovská
Souhlasím s panem Morbicerem.
Od roku 1997 (Kyotsky protokol) do teď se globálně podíl fosilních zdrojů na celkové spotřebě snížil z 86% na 84%>
(https://vaclavsmil.com/wp-content/uploads/2024/06/HALFWAY.pdf)
V krátkodobém horizontu má asi nejvíc smysl FVE na střeše bytovek a co nejvíc zjednodušit stavbu velkých větrníků a nových elektrických vedení (to znamená omezit blokování projektu sobeckým motivem NIMBY).
V dlouhodobém horizontu budeme však k zastavení růstu CO2 v atmosféře potřebovat JE jako sůl. Obzvlášť, pokud budeme chtít zůstat průmyslová země. Podívejte se, co se stalo německu, když vyplo JE - Zaplo uhelné elektrárny, a i tak je cena elektřiny vyšší, že se to promítlo do inflace a politickým příklonem k populistům (AfD).
Abychom se dostali k "net zero", je potřeba tedy ještě pořádně přidat. Jak u obnovitelných zdrojů, tak u jádra.
Ono totiž nejde jen o to nahradit současnou spotřebu energie, ale budovy zdroje pro tu budoucí, která bude vyšší, protože doprava bude elektrifikovaná.
Pan premiér Fiala to dělá dobře. Poukazuje na to, že i JE je bezuhlíková, a pro spoustu rozvíjejících se zemí je to dobrá možnost, jak zajistit stabilní dodavku energie.
Vůbec nechápu tu nevraživost mezi zastánci obnovitelných zdrojů a jádra.
Je to jako když začne hořet, a dva obyvatelé se hádají, jestli mají hasit hasicím přístrojem, nebo volat hasiče. Mají dělat obě věci zároveň.
Ano, část řetězce JE ovlada Rusko. Je potřeba, aby západ investoval do budování řetězce JE (palivo, servis, výstavba) bez zapojení Ruska a Číny.
Mimochodem, obrovskou část výrobního řetězce FVE (panely, měniče) kontroluje Čína, což je taky obrovské riziko.
Evropská unie není na Trumpa připravena, bude čelit velkým problémům
Jiří Pehe
Nemyslím si, že EU je ve slepé uličce. Stačí nacházet pro další integraci a iniciativy skupiny ochotných států, jak to navrhoval Macron.
Pro ČR je důležité, abychom byli co nejblíže jádra EU, a ne Maďarsku. To znamená i přijmout euro.
Správnou odpovědí na Trumpa je sjednocování evropské obrany:
- delegace více obranných pravomocí na EU
- společně vydávané eurové dluhopisy, pro dramatické zvýšení produkce a zefektivnění evropského obranného průmyslu.