Europoslanec Filip Turek (zvolený za Přísahu a Motoristy), který proslul obranou spalovacích motorů a verbálními výpady vůči klimatické vědě a potřebným opatřením vůči změnám klimatu, byl minulý týden jmenován zpravodajem pro stanovisko evropského výboru, v jehož rámci má spoluvytvářet pravidla v oblasti klimatu a automobilového průmyslu. Investigativní klimatická novinářská organizace DeSmog společně s Deníkem Referendum nyní ukazují, že se zřejmě jedná o střet zájmů.

Turek totiž přiznává měsíční příjem deset tisíc euro (přibližně dvě stě padesát tisíc korun) za poradenství v oblasti automobilového průmyslu. Původ uvedených prostředků přitom nedokáže či nechce uspokojivě vysvětlit. Na dotazy novinářů Deníku Referendum a DeSmog neodpověděl.

„Postoj Filipa Turka k problematice střetu zájmů je evidentně velmi laxní. Na jedné straně uvádí jako svou činnost prezidenství Jaguar clubu a poskytování konzultačních služeb v oblasti automotive, na druhé straně se následně necítí být podjatým při jednání o záležitostech týkajících se právě aut a automobilového průmyslu,“ komentuje případ pro Deník Referendum právník Kryštof Doležal z české pobočky Transparency International.

„Pravdivost obojího současně je ovšem fakticky vyloučena, a lze si tak klást otázku, která z prohlášeních pravdivá nejsou, či přinejmenším, jaký je přístup Filipa Turka k jeho povinnostem europoslance,“ doplňuje Doležal.

Život europoslance plný schůzek s lobbisty automobilek

Na Turkovy příjmy z poradenství již v prosinci upozornila bruselská pobočka Transparency International. V českých médiích nicméně zpráva ohlas prakticky nenašla. Organizace poukazovala na Turkovo členství v trojici výborů, které mají na starosti životní prostředí, průmysl a vnitřní trh. Deset tisíc eur měsíčně Turka přitom řadí mezi špičku europoslanců s nejvyššími vedlejšími příjmy.

Turkův střet zájmů dostal novou dynamiku minulý týden, když byl jmenován zpravodajem pro stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) pro „zjednodušení“ takzvaného mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Ten má zohlednit uhlíkovou stopu produktů dovážených ze zemí mimo Evropskou unii a uvalit na ně odpovídající uhlíkovou cenu. Jedná se fakticky o legislativu, která odbourává možné ekonomické znevýhodnění evropských ekonomik opatřeními na ochranu klimatu.

Z hlediska Evropské unie se tedy jedná o klíčovou klimatickou legislativu. Podle konzultační agentury KPMG může mít „zásadní vliv“ na budoucnost evropského automobilového průmyslu, především v Německu. Evropský parlament její původní verzi schválil v roce 2021 a v platnost by měla vstoupit od roku 2026.


Mechanismus se ovšem stal terčem automobilového a surovinového průmyslu, který se snaží regulaci oslabit. Lobbisté se dokonce pokoušeli z regulace vyřadit až devadesát procent dodavatelů. Snahu o deregulaci v tomto ohledu vyvíjela i česká vláda. Návrh na „zjednodušení“ mechanismu pak v únoru předložila Evropská komise.

Jako zpravodaj pro stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku má přitom Filip Turek plnit klíčovou roli. Konkrétně může během výkonu své funkce sepisovat zprávy, spolupracovat s automobilovým průmyslem a předkládat výstupy Evropskému parlamentu.

Jako delegát výboru pro průmysl se má Filip Turek v polovině dubna rovněž účastnit mise do Mnichova. Vyplývá to z dalšího dokumentu, který Turkova kancelář podala minulý týden a v němž paradoxně deklaruje, že žádný střet zájmů v dané věci nemá. Ze zápisu z lednové schůze výboru pro průmysl přitom vyplývá, že automobilový průmysl bude jedním z hlavních bodů na programu uvedené mise.

„Filip Turek je nyní zpravodajem pro přezkum klíčového nástroje politiky Evropské unie v oblasti klimatu a zároveň má vysoce placenou vedlejší práci konzultanta pro automobilový průmysl, což vytváří zcela nepřijatelný střet zájmů,“ uvedl pro DeSmog a Deník Referendum Olivier Hoedeman z občanské organizace Corporate Europe Observatory, která dohlíží na vliv lobbing korporací na evropské úrovni. A dodává:

„Turek poskytuje poradenství v rámci automobilového průmyslu, z pozice europoslance absolvuje četná setkání s lobbisty automobilového průmyslu a nyní má klíčovou rozhodovací roli v dokumentaci, která má pro automobilový průmysl velký význam,“ vysvětluje Hoedeman, v čem konkrétně střet zájmů spočívá.

Další informace o tom, s kým se europoslanec Turek na výjezdu do Mnichova setká či o čem bude jednat, redakce pracující na tématu do uzávěrky neobdržely od europoslancovy kanceláře ani samotného výboru.

Z databáze EU Integrity Watch, kterou spravuje občanská organizace Transparency International EU, nicméně vyplývá, že Filip Turek měl již v průběhu svého ani ne ročního výkonu mandátu řadu setkání s lobbisty automobilového průmyslu. Setkal se například se zástupci Škody, korejského Densa, japonské Mazdy či českými a celoevropskými automobilovými svazy.

Za pozornost rovněž stojí, že Filip Turek je jedním z několika evropských politiků, kteří se v poslední době setkali s americkou ultrakonzervativní organizací Heritage Foundation či Republicans for National Renewal. Předmětem schůzek měly i zde být vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy v oblasti politiky automobilového průmyslu.

Nejasný původ příjmů Filipa Turka

Podobné příjmy, které nyní Filip Turek vykazuje jako odměny z vlastních poradenských služeb v automobilovém průmyslu, dříve deklaroval jako příjmy ze svých firem Art of Performance a Transgas. Ty se dle obchodního rejstříku zabývají opravami vozidel, klempířstvím, ale také marketingem či půjčováním starých aut. První jmenovaná společnost jako svou hlavní činnost na svém webu uvádí „poradenství v oblasti investic do klasických a vzácných automobilů, tvoření automobilových sbírek a konzultace při nákupech investičních aut“.

Jak již v červenci upozornily Hospodářské noviny, Turkovy firmy dle výročních zpráv ve skutečnosti deklarovaných částek nedosahovaly. Filip Turek tvrdil, že v přiznání uvedl odhad budoucích příjmů, u nichž očekává nárůst. Mezitím si však obnovil živnostenský list a příjmy od září vykazuje na svou vlastní osobu.

Původ příjmů Filipa Turka tedy zůstává nejasný. Europoslanec navzdory opakovaným urgencím našim redakcím neodpověděl. Panuje tedy důvodné podezření, že se — v rozporu se svou formální deklarací — nachází ve střetu zájmů.

„Přidělení funkce zpravodaje Turkovi je katastrofou pro integritu politiky Evropské unie v oblasti klimatu,“ uvedl již citovaný Olivier Hoedeman. Usuzuje proto, že by Turek měl být ze své funkce zpravodaje odvolán.

Podle Raphaëla Kerguena, vedoucího politického pracovníka Transparency International EU, případ ilustruje širší problém: „Evropský parlament musí urychleně reformovat svá etická pravidla. Co se týče střetu zájmů, dobrovolný systém zveřejňování informací v Evropském parlamentu vyvolává více otázek než odpovědí.“

„Aby se rozptýlily veškeré pochybnosti, pravidla by měla poslancům zapovídat jakoukoliv vedlejší placenou či neplacenou činnost v organizacích, které se snaží ovlivňovat tvorbu politik EU,“ doplňuje Kergueno.

Na přípravě textu Deník Referendum spolupracoval s novinářkou Phoebe Cooke z klimatické investigativní redakce DeSmog.

Šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka je členem Rady poradců organizace Corporate Europe Observatory.