Europoslanec Filip Turek (zvolený za Přísahu a Motoristy), který proslul obranou spalovacích motorů a verbálními výpady vůči klimatické vědě a potřebným opatřením vůči změnám klimatu, byl minulý týden jmenován zpravodajem pro stanovisko evropského výboru, v jehož rámci má spoluvytvářet pravidla v oblasti klimatu a automobilového průmyslu. Investigativní klimatická novinářská organizace DeSmog společně s Deníkem Referendum nyní ukazují, že se zřejmě jedná o střet zájmů.

Turek totiž přiznává měsíční příjem deset tisíc euro (přibližně dvě stě padesát tisíc korun) za poradenství v oblasti automobilového průmyslu. Původ uvedených prostředků přitom nedokáže či nechce uspokojivě vysvětlit. Na dotazy novinářů Deníku Referendum a DeSmog neodpověděl.

„Postoj Filipa Turka k problematice střetu zájmů je evidentně velmi laxní. Na jedné straně uvádí jako svou činnost prezidenství Jaguar clubu a poskytování konzultačních služeb v oblasti automotive, na druhé straně se následně necítí být podjatým při jednání o záležitostech týkajících se právě aut a automobilového průmyslu,“ komentuje případ pro Deník Referendum právník Kryštof Doležal z české pobočky Transparency International.

„Pravdivost obojího současně je ovšem fakticky vyloučena, a lze si tak klást otázku, která z prohlášeních pravdivá nejsou, či přinejmenším, jaký je přístup Filipa Turka k jeho povinnostem europoslance,“ doplňuje Doležal.

Život europoslance plný schůzek s lobbisty automobilek

Na Turkovy příjmy z poradenství již v prosinci upozornila bruselská pobočka Transparency International. V českých médiích nicméně zpráva ohlas prakticky nenašla. Organizace poukazovala na Turkovo členství v trojici výborů, které mají na starosti životní prostředí, průmysl a vnitřní trh. Deset tisíc eur měsíčně Turka přitom řadí mezi špičku europoslanců s nejvyššími vedlejšími příjmy.

Turkův střet zájmů dostal novou dynamiku minulý týden, když byl jmenován zpravodajem pro stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) pro „zjednodušení“ takzvaného mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Ten má zohlednit uhlíkovou stopu produktů dovážených ze zemí mimo Evropskou unii a uvalit na ně odpovídající uhlíkovou cenu. Jedná se fakticky o legislativu, která odbourává možné ekonomické znevýhodnění evropských ekonomik opatřeními na ochranu klimatu.

Z hlediska Evropské unie se tedy jedná o klíčovou klimatickou legislativu. Podle konzultační agentury KPMG může mít „zásadní vliv“ na budoucnost evropského automobilového průmyslu, především v Německu. Evropský parlament její původní verzi schválil v roce 2021 a v platnost by měla vstoupit od roku 2026.


Mechanismus se ovšem stal terčem automobilového a surovinového průmyslu, který se snaží regulaci oslabit. Lobbisté se dokonce pokoušeli z regulace vyřadit až devadesát procent dodavatelů. Snahu o deregulaci v tomto ohledu vyvíjela i česká vláda. Návrh na „zjednodušení“ mechanismu pak v únoru předložila Evropská komise.

Jako zpravodaj pro stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku má přitom Filip Turek plnit klíčovou roli. Konkrétně může během výkonu své funkce sepisovat zprávy, spolupracovat s automobilovým průmyslem a předkládat výstupy Evropskému parlamentu.

Jako delegát výboru pro průmysl se má Filip Turek v polovině dubna rovněž účastnit mise do Mnichova. Vyplývá to z dalšího dokumentu, který Turkova kancelář podala minulý týden a v němž paradoxně deklaruje, že žádný střet zájmů v dané věci nemá. Ze zápisu z lednové schůze výboru pro průmysl přitom vyplývá, že automobilový průmysl bude jedním z hlavních bodů na programu uvedené mise.

„Filip Turek je nyní zpravodajem pro přezkum klíčového nástroje politiky Evropské unie v oblasti klimatu a zároveň má vysoce placenou vedlejší práci konzultanta pro automobilový průmysl, což vytváří zcela nepřijatelný střet zájmů,“ uvedl pro DeSmog a Deník Referendum Olivier Hoedeman z občanské organizace Corporate Europe Observatory, která dohlíží na vliv lobbing korporací na evropské úrovni. A dodává:

„Turek poskytuje poradenství v rámci automobilového průmyslu, z pozice europoslance absolvuje četná setkání s lobbisty automobilového průmyslu a nyní má klíčovou rozhodovací roli v dokumentaci, která má pro automobilový průmysl velký význam,“ vysvětluje Hoedeman, v čem konkrétně střet zájmů spočívá.

Další informace o tom, s kým se europoslanec Turek na výjezdu do Mnichova setká či o čem bude jednat, redakce pracující na tématu do uzávěrky neobdržely od europoslancovy kanceláře ani samotného výboru.

Z databáze EU Integrity Watch, kterou spravuje občanská organizace Transparency International EU, nicméně vyplývá, že Filip Turek měl již v průběhu svého ani ne ročního výkonu mandátu řadu setkání s lobbisty automobilového průmyslu. Setkal se například se zástupci Škody, korejského Densa, japonské Mazdy či českými a celoevropskými automobilovými svazy.

Za pozornost rovněž stojí, že Filip Turek je jedním z několika evropských politiků, kteří se v poslední době setkali s americkou ultrakonzervativní organizací Heritage Foundation či Republicans for National Renewal. Předmětem schůzek měly i zde být vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy v oblasti politiky automobilového průmyslu.