Motoristé sobě se třinácti poslanci jsou po TOP 09 nejmenší sněmovní stranou, budou však mít disproporčně vysoký vliv na ustavující se vládu. Vítězi voleb, hnutí ANO oligarchy Andreje Babiše, nezbývá než sněmovní většinu opřít krom SPD právě o ně.

Ačkoliv veřejně jsou známy především četné kauzy čestného prezidenta strany Filipa Turka, související s jeho staršími rasistickými či homofobními vyjádřeními na sociálních sítích, útoky na oponenty, s jeho fascinací nacistickou symbolikou, zásadním překračováním povolené rychlosti při jízdě na dálnici, střetem zájmů, byznysem s pseudolékařskými produkty, vyhrožováním saúdskému diplomatovi nebo s údajným domácím násilím páchaným na bývalé partnerce.

I další motorističtí poslanci mají velmi bohatou a kontroverzní minulost. Osobní historii nejvýraznějších motoristických politiků rozebíráme v analýze.

Klausova hlásná trouba

Ačkoliv nejznámější tváří Motoristů je Filip Turek, jejich předsedou a faktickým zakladatelem je Petr Macinka, až donedávna rovněž dlouholetý mluvčí Institutu Václava Klause. Vyhraněně ekonomicky pravicový a kulturně konzervativní Institut Václava Klause dlouho patřil mezi nejvýznamnější ideové think-tanky tuzemské krajní pravice.

Klaus se od odchodu z aktivní politiky profiluje na stále ostřejší kritice Evropské unie, Ukrajiny bránící se ruské agresi nebo hygienických opatření proti šíření covidu, což se setkává s jeho tradičním odmítáním lidského podílu na klimatických změnách a kritikou občanské společnosti, pro niž pomohl zavést hanlivý pojem „politické neziskovky“. Bývalý prezident a někdejší zakladatel ODS se v posledních letech hlásil k volební podpoře hnutí SPD, v zahraničí potom obdivuje krajně pravicovou Alternativu pro Německo nebo amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Jedním z prominentních členů Institutu Václava Klause je třeba publicista Ladislav Jakl, který je častým hostem alternativních médií a spolu s dalšími členy Institutu pravidelně píše pro dezinformační, agresivně proruský a antivakcinační server Protiproud, založený bývalým Klausovým mluvčím Petrem Hájkem.

Mezi donory Klausova spolku patří uhlobaron Pavel Tykač, který má s ohledem na své podnikání zájem na šíření klimaskeptických narativů, a herní a mediální magnát Marek Španěl, profilující se jako česká obdoba technologických miliardářů kolem Trumpa ze Silicon Valley. V minulosti Institut Václava Klause finančně podporovala skupina PPF dnes již zesnulého oligarchy Petra Kellnera.

Macinka začal budovat Motoristy v roce 2022 na struktuře skomírající euroskeptické Strany nezávislosti ČR. Poprvé kandidovali v komunálních volbách v září toho roku na pražský magistrát, Macinkou vedená kandidátka však získala jen 2,29 procenta a do pražského zastupitelstva se nedostala. Jejím hlavním programem už tehdy byl odpor k jakýmkoliv opatřením na podporu udržitelné dopravy v hlavním městě a omezování individuální automobilové dopravy. O dva roky později přišel úspěch v evropských volbách a podzimní ustavující sněm.

Macinka od svého někdejšího nadřízeného Klause převzal relativizaci hrozby klimatických změn. Krom toho se soustavně velmi ostře vymezuje vůči ekologickým organizacím či aktivistům, kteří v Praze pořádají pochody za plošné snížení maximální povolené rychlosti pro auta v ulicích na 30 kilometrů v hodině. Organizace, jako jsou Děti Země nebo Hnutí Duha, opakovaně častuje nálepkami jako „ekoteroristé“ a již dříve naznačoval, že pokud se Motoristé dostanou k moci, budou ekologické organizace vyšetřovány kvůli „účasti na organizovaném zločinu“. Vůči konkrétním aktivistům také dříve štval své fanoušky na Facebooku.

Od organizace Děti Země Macinka loni obdržel anticenu Zelená perla za nejvíce antiekologický výrok roku. První místo získal za svůj výrok pro server iDNES.cz: „Odideologizovat ministerstvo životního prostředí by pro nás určitě bylo zajímavým projektem. Kdyby jej získali Motoristé, asi by chvíli tekla zelená krev, ale pak by skončila doba všemožných blokád a obstrukcí, nejenom při stavbách silnic a dálnic.“

Macinka se umístil též hned na druhém místě za svůj další výrok pro stejný web: „Představa, že je možné klima na Zemi ovlivňovat nebo stabilizovat, je naivní, falešná a nevědecká.“ I tyto jeho výstupy způsobily několikatisícové protesty v Praze i v Brně v minulých týdnech proti jeho možnému jmenování ministrem životního prostředí.

Macinka slibuje, že by v případě nástupu do funkce ministra životního prostředí zrušil nedávno vyhlášenou chráněnou krajinou oblast Soutok, proti níž dlouhodobě brojí milionový sponzor Motoristů František Fabičovič. Na povolební jednání s prezidentem předseda Motoristů přijel v pick-upu, který má strana pronajatý od uherskohradišťského podnikatele v hazardu, v minulosti trestně stíhaného Pavla Buráně.

Pražská šedá eminence

Boris Šťastný je jediným z nových motoristických poslanců, který ve sněmovně již dříve seděl. A to ve dvou volebních obdobích mezi léty 2006 až 2013 za ODS. V době předsedy strany Mirka Topolánka, kdy byly vztahy vedení ODS a jejího zakladatele a prezidenta Václava Klause stále napjatější, patřil Šťastný mezi největší Klausovy spojence mezi občanskými demokraty. Po Klausově zvolení prezidentem v roce 2003 byl Šťastný jeho poradcem pro zdravotnictví, s prezidentem jej pojilo také osobní přátelství, chodívali spolu hrát tenis.

Podnikatel ve výrobě sportovního vybavení a pozdější provozovatel sítě soukromých alzheimer center budil jako poslanec ODS pozornost i tím, že navzdory stranické příslušnosti podporoval protikuřácký zákon a uzákonění eutanazie, v době debat o registrovaném partnerství podporoval také zavedení této podoby svazků gayů a leseb.

V letech 2010 až 2013 byl Šťastný pražským zastupitelem a v daném čase také předsedou pražské organizace ODS, tehdy ovládané kmotry Romanem Janouškem a Tomášem Hrdličkou. Právě z Hrdličkovy domovské organizace na Praze 10 Šťastný pocházel. Tato organizace byla v opozici vůči tehdejšímu pražskému primátorovi z ODS Bohuslavu Svobodovi, který se roku 2011 po rozpadu tradiční velké koalice ODS a ČSSD proti Šťastného vůli spojil s novou TOP 09. Šťastný následně rezignoval na pozici předsedy pražské ODS.

Hrdlička a Janoušek patřili podle studie politologa Michala Klímy k šedým eminencím pražské ODS a reálným vládcům Prahy, kteří vytvářeli krytí primátorovi Pavlu Bémovi z ODS. Do repertoáru jejich mocenských praktik patřilo ovládání místních a okresních organizací prostředictvím nákupu jednorázových nájemných straníků, kteří vstupovali bez jakékoliv předchozí aktivity do strany a na sněmech jako delegáti hlasovali pro konkrétní kandidáty, které žádal organizátor nákupů.

Podobná praxe byla charakteristická v nultých letech krom Prahy také pro severní Čechy a vedle ODS s ní měla problémy také ČSSD. V pražské politice každopádně podle Klímy byli s Hrdličkou spojení zejména Šťastný a dále David Vodrážka, který je výrazným politikem pražské ODS dodnes, je starostou Prahy 13 a zastupitelem na magistrátu.

Zejména Hrdlička i po svém vyloučení z ODS v roce 2013 do politiky příležitostně zasahoval, třeba jako sponzor prezidentské kampaně Miloše Zemana z roku 2018. Stál v roce 2010 také na pozadí strany Věci veřejné, kterou založil majitel bezpečnostní agentury ABL Vít Bárta s cílem unést státní správu a zařídit státní zakázky pro svou společnost. Podle Klímy Hrdlička vznik VV inicioval jako potenciálního partnera pro ODS.

Šťastný opustil ODS v roce 2013 na pozadí jejího pádu z pozice jedné ze dvou hlavních politických sil pro odklon od hodnot Václava Klause. Kritizoval rovněž vyloučení kmotra Hrdličky ze strany i rušení některých pražských místních organizací masově infiltrovaných nájemnými straníky. Avizoval plán založit novou stranu, kterou povede Klaus, což se však nakonec nestalo.

Do politiky se však Šťastný vrací až v posledních letech. Nejprve měl blízko k hnutí ANO, jemuž v letech 2020 a 2021 daroval celkem čtvrt milionu korun. Členem Motoristů sobě je od loňska, kdy v zářijových volbách kandidoval do Senátu v Praze 12 s podporou Motoristů a ANO. Získal sice 26,28 procenta hlasů, ale senátorem zvolen nebyl, neboť již v prvním kole zvítězil s téměř čtyřiapadesáti procenty obhajující Pavel Fischer (za TOP 09). Poslancem byl zvolen až nyní.

Expert na podivné privatizace městských bytů

Bývalý výrazný politik ODS Boris Šťastný není jediným novým poslancem Motoristů s minulostí v jiné velké straně. Druhým je poslanec za Pardubický kraj Vojtěch Krňanský, který je od roku 2018 dosud starostou zhruba třítisícového městečka Chrast nedaleko Chrudimi a který byl v minulosti členem hnutí ANO.

Starostou Chrasti byl jako lídr kandidátky ANO poprvé zvolen v komunálních volbách 2018, ještě v průběhu volebního období však z Babišova hnutí vystoupil a ve volbách 2022 obhájil mandát už jako nestranický lídr kandidátky Naše Chrast. Odchod z ANO vysvětlil nespokojeností s jeho údajně levicovým směřováním a odklonem od vize „řídit stát jako firmu“, v minulosti též vyjádřil pro Parlamentní listy nespokojenost s přílišnou mocí, kterou má údajně v krajském sdružení ANO poslanec Martin Kolovratník.

Loni pak neúspěšně kandidoval do pardubického krajského zastupitelstva na dvaadvacátém místě za uskupení Společně pro kraj a SOCDEM, vedené hejtmanem Martinem Netolickým (tehdy SOCDEM, dnes nestraník). Deník N upozornil na to, že Krňanský plošně skrze SMS vyzýval občany města, aby jej kroužkovali.

Motoristé Krňanského prezentují jako odborníka na místní rozvoj a bytovou problematiku a z této pozice vystupoval i v předvolebních debatách. Na TV Nova třeba pirátského předsedu Zdeňka Hřiba kvůli jeho plánu na zdanění vlastníků vícero bytů označil za „kaviárového komunistu“. Sám Krňanský přitom v minulosti čelil z podnětu Pirátů vyšetřování Generální inspekcí bezpečnostních sborů kvůli podezřele levnému prodeji městských bytů lidem spjatým s vedením města.

Někdejší státní zástupkyně, ekonom i šéf Cermatu

Kontroverze jsou spojené i s kariérami dalších motoristických poslanců. Královéhradecká poslankyně Renata Vesecká byla v letech 2005 až 2010 nejvyšší státní zástupkyní, předtím byla státní zástupkyní v Hradci Králové. Ve funkci čelila kritice zejména kvůli machinacím při vyšetřování potenciální korupce tehdejšího ministra pro místní rozvoj — dnes senátora a starosty Vsetína — Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová Veseckou označila za hlavu justiční mafie, která nezákonně ovlivňuje průběh vyšetřování Čunkovy kauzy. Kvůli slovům následoval vleklý soudní spor, Benešová se však nakonec omlouvat nemusela.

V roce 2010 vláda zbavila Veseckou funkce poté, co byl odvolán šéf liberecké pobočky krajského státního zastupitelství Adam Bašný, jenž se kriticky vyjádřil o Čunkově kauze. Proti Vesecké protestovali vládní Zelení, opoziční ČSSD, ombudsman Otakar Motejl i profesní organizace jako Unie státních zástupců a Soudcovská unie. Později v letech 2014 až 2016 Vesecká působila na Energetickém regulačním úřadu, tehdy vedeném Alenou Vitáskovou.

Ústeckým poslancem za Motoristy bude Vladimír Pikora, mediálně exponovaný ekonom známý svým pravicovým neoliberálním profilem a kritickou rozpočtové neúspornosti a silného státu. Ve svých publicistických výstupech se vyjadřuje ale k širšímu okruhu společenských otázek, než je pouze ekonomie: pro Reflex třeba ostře kritizoval aktivisty za klima jakožto „alarmisty“, kterým o klima nejde, ale chtějí „zničit kapitalismus, blahobyt a svobodu“. V Motoristech sobě se angažuje hned od jejich vzniku, neúspěšně již za ně kandidoval na pražský magistrát i do Evropského parlamentu.

Pikora byl dříve manželem Markéty Šichtařové — paradoxně také nové poslankyně zvolené v Praze za Svobodné na kandidátce SPD — s níž napsal několik popularizačních knih o ekonomii. Za titul Lumpové a beránci v roce 2015 obdrželi cenu Magnesia Litera. Se Šichtařovou však měl v uplynulých letech Pikora bouřlivý a bulvárně vděčný rozvod. Jeho manželka a matka jeho sedmi dětí jej opakovaně obvinila z domácího násilí na ní i na jejich dětech a veřejně se dělila o detaily z jejich toxického soužití. To Pikora označil za lživá nařčení.

Jihočeským poslancem za Motoristy sobě se stal Miroslav Krejčí, který od roku 2022 do loňska vedl státní příspěvkovou organizaci Cermat, která organizuje přijímací zkoušky na střední školy a státní maturity. Za jeho působení se podařilo — byť s obtížemi kvůli časové tísni — digitalizovat dosud archaický papírový systém přihlášek na střední školy. Z vedení instituce sám odešel kvůli stížnostem podřízených na jeho způsoby řízení.

Za Plzeňský kraj je motoristickým poslancem někdejší textař kapery J. A. R. Oto Klempíř. Ten se v posledních letech živil politickým marketingem, dříve spolupracoval na kampaních ODS, Pirátů či Karla Schwarzenberga. V roce 2019 se pro Reflex přiznal, že před Listopadem působil jako agent Státní bezpečnosti. Nyní se o něm hovoří jako o novém ministru kultury za Motoristy sobě.

Antirouškaři a dezinformátoři

Za Olomoucký kraj v nové sněmovně zasedne Gabriela Sedláčková, někdejší členka malé neúspěšné Konzervativní strany, dnes nestranička za Motoristy sobě a asistentka čestného předsedy strany Filipa Turka. Právě ona, jak sama přiznala, na Turkovu žádost krátce po jeho vstupu do politiky promazávala jeho Facebook od kontroverzních příspěvků.

Krom toho, že Sedláčková moderovala Turkův pořad Po žních, je dnes vedoucí publicistiky internetové alternativní VOX TV. Krom toho působí jako provozní manažerka ve Společnosti na obranu svobody projevu, instituce, s níž je spojený známý český herní vývojář Daniel Vávra. Společnost má formálně za svůj cíl bojovat za svobodu projevu a proti názorové cenzuře, v praxi však propaguje politiku současné populistické pravice v čele s Donaldem Trumpem a podkopává snahy o obranyschopnost demokracie vůči systematicky šířeným destruktivním lžím. Organizace stojí také za akcí Konzervativní kemp, na níž vystupují politici Motoristů sobě, ANO, SPD, STAČILO! nebo radikálního křídla ODS a vyhlížejí „konzervativní kontrarevoluci“ proti progresivismu.

Revoluci proti progresivismu vyhlíží i moravskoslezský poslanec Motoristů Matěj Gregor. Třiadvacetiletý politik bude v nové sněmovně třetím nejmladším po Julii Smejkalové (STAN) a Katerině Demetrashvili (Piráti), zkušenosti však již má. Ještě jako student střední školy za covidu vystupoval jako řečník na antirouškařských protestech Otevřeme Česko, posléze řečnil i na protestech proti Fialově vládě a proti české podpoře Ukrajiny, organizovaných Ladislavem Vrabelem a Jindřichem Rajchlem. Angažoval se také ve spolku Odchod, který propagoval vystoupení České republiky z Evropské unie.

Až do loňska byl Gregor členem Svobodných, byl za ně zvolen v komunálních volbách zastupitelem ostravské městské části Vítkovice, loni pak za ně neúspěšně kandidoval z druhého místa kandidátky do Evropského parlamentu. Svobodní sice se ziskem 1,8 procenta mandáty v Evropském parlamentu nezískali, Gregor však na počet preferenčních hlasů předstihl i lídra kandidátky a předsedu Libora Vondráčka — mimochodem dalšího letos nově zvoleného poslance za SPD.

Dnes Gregor vede Generaci Motor, mládežnickou organizaci Motoristů sobě, která proslula misogynními výstupy svých členů a opakovaně útočila na menšiny — třeba, když označovala kohokoliv, kdo se neidentifikuje se svým biologickým pohlavím, za „psychickou poruchu“. Jsou-li pravdivé údaje o počtu členů, které Generace Motor poskytla médiím, šlo by o nejpočetnější českou mládežnickou organizaci, násobně převyšující i politické přípravky zavedených parlamentních stran. Mladí motoristé současně hlásili, že mají ambici vytvořit na českých univerzitách síť „konzervativních kruhů“, které budou potlačovat progresivní názory ve vysokoškolském prostředí.