Česká republika směřuje k vládní koalici vítězného hnutí ANO s Motoristy sobě a SPD ve spojení se Svobodnými, PRO a Trikolorou. Vyplývá to z dosavadního průběhu jednání, které lídr vítězného subjektu Andrej Babiš (ANO) vede pouze s výše zmíněnými subjekty. Strany vládnoucí v uplynulém volebním období — ODS, lidovci, TOP 09, STAN a Piráti — odcházejí do opozice. ANO s Motoristy a SPD by mělo ve sněmovně většinu sto osmi hlasů.

SPD a Motoristé sobě chtějí do vlády

„Nikdy jsme se netajili tím, že Motoristé jsou nám blízcí, konečně máme s nimi dnes i koalici v Evropském parlamentu. Takže já si dovedu představit, že tam bychom se programově dokázali na celé řadě věcí shodnout. Pokud někdo četl naši hospodářskou strategii, a věřím, že ano, je to jednoznačně protržně orientovaný program založený na ekonomickém růstu, založený na výkonnosti privátního sektoru, založený na investicích,“ uvedl pro Seznam Zprávy první místopředseda ANO Karel Havlíček, který loni vystoupil i na ustavujícím sjezdu Motoristů sobě.

„Bude pro nás nejdůležitější, abychom byli součástí nové vládní konstelace, která nahradí vládu Petra Fialy,“ řekl v sobotu předseda SPD Tomio Okamura. Předseda Motoristů sobě Petr Macinka pak po sečtení výsledků voleb prohlásil: „Motoristé určitě potáhnou příští vládní projekt doprava. Tedy směrem k menšímu státu, méně byrokracie, k méně dluhům a vyrovnanému rozpočtu.“

Babiš původně v sobotu v okamžiku, kdy bylo jasné, že jeho hnutí je jasným vítězem sněmovních voleb, avizoval sestavení jednobarevné vlády ANO podporované zvenčí právě Motoristy a SPD. Obě hnutí však ohlásila, že se chtějí stát přímou součástí vlády. Předseda SPD Tomio Okamura v neděli uvedl, že jeho hnutí chce získat jedno až tři ministerstva, dosadilo by na ně však nikoliv některé ze svých poslanců, nýbrž nezávislé „odborníky“ zvenčí. V neděli na CNN Prima News si řekl o ministerstva vnitra, obrany a dopravy.

SPD také údajně usiluje o post předsedy Poslanecké sněmovny, ve které dosud neměla žádného zástupce v rámci snah demokratického bloku o vykázání SPD jakožto antisystémové strany z vedení státních institucí.

Motoristé sobě hovoří o ministerstvu zahraničí, které by rád po Janu Lipavském převzal končící europoslanec, nový poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. Motoristický předseda Petr Macinka by se rád stal novým ministrem životního prostředí, vůči čemuž se vymezily ekologické občanské organizace s tím, že nominace předsedy strany, který relativizuje lidskou účast na změnách klimatu, by byla pro české životní prostředí velkou hrozbou.

Dále se spekuluje také o postu ministra zdravotnictví nebo práce a sociálních věcí pro někdejšího poslance ODS Borise Šťastného a ministra kultury pro hudebníka a politického marketéra Otu Klempíře, rovněž nového poslance Motoristů sobě.

Sám Babiš dohody o obsazení ministerstev a podobě spolupráce od počátku jednání odmítá veřejně komentovat, v úterý však na sociálních sítích potvrdil, že jednání směřuje k plnohodnotné koalici s SPD a Motoristy, přičemž první strana dodá odborníky, zatímco druhá politiky.

Stabilitu vlády určí, zda budou menšinové strany více usilovat o křesla, nebo prosadit své programy

Politoložka Petra Vodová z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové v tomto týdnu dovršení jednání o nové vládě neočekává. „Platforma spolupráce byla nalezena velmi rychle, ale teď teprve začínají vyjednávání o důležitých věcech, zejména obsazení ministerstev a skloubení pozic stran v zásadních politických otázkách. ANO sice v takové koalici bude mít zdaleka největší váhu, ale oba potenciální partneři jsou nezbytní pro to, aby tato spolupráce dosáhla na parlamentní většinu,“ říká Vodová.

„I vzhledem k tomu, že jde o jednu novou, a tedy politicky nezkušenou stranu, tedy Motoristy, a o stranu, která ještě o vládní koalici nevyjednávala, tedy SPD a její partneři, mohli bychom očekávat, že se dominanci ANO spíše podřídí, ale nedá se to předjímat,“ dodává politoložka.

„Půjde o spolupráci, která v sobě má hned několik výbušných faktorů, jedním z nich je určitě nezkušenost a nepředvídatelnost potenciálních koaličních partnerů. U SPD, která bude muset ukočírovat poměrně různorodý poslanecký klub, bude pravděpodobně čelit větším překážkám v disciplíně, než na jaké byla zvyklá,“ vysvětluje dále Vodová.

Půjde také o to, zda SPD a Motoristé budou více usilovat o získání křesel, nebo o prosazování svých programů. „V prvním případě může vláda pohodlně dovládnout, v tom druhém se může kdykoli snadno rozpadnout. Indicie o pravděpodobnějším scénáři se jistě objeví už během vyjednávání.“

Postup prezidenta Pavla

Jisté nejasnosti existují ohledně postupu prezidenta Petra Pavla. Ten po schůzkách s lídry uskupení nové sněmovny potvrdil, že vývoj směřuje k trojkoalici ANO, SPD a Motoristů, že chce napomoci shodě, ale jednání není namístě uspěchat. S předsedy stran se Pavel bude spojovat podle potřeby a dalšího vývoje. Až jednání o nové koalici pokročí, plánuje Pavel pověřit lídra hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády.

Prezident Pavel zároveň už letos v květnu naznačil, že by nemusel jmenovat ministrem eventuální vlády někoho, kdo odmítá české členství v EU a NATO. Právě členství v těchto mezinárodních organizacích spolu s nezávislostí veřejnoprávních médií, veřejných vysokých škol, bezpečnostních složek a justice označil ve svém povolebním vystoupení za klíčové parametry, které hodlá sledovat při sestavování nové vlády.

Šlo o zjevnou narážku na plány hnutí ANO a SPD zestátnit veřejnoprávní média a omezit jejich vysílání, případně na body z programu Motoristů, například že veřejné vysoké školy by se měly řídit poptávkou zaměstnavatelů a že studenti genderových či environmentálních oborů by si měli svá studia sami hradit.

„Prezident Petr Pavel si úvodním kolečkem jednání s předsedy úspěšných stran chtěl evidentně zmapovat jejich základní pozice, požadavky a ochotu stran pro varianty budoucí spolupráce v rámci potenciálních koalic. Je zároveň patrné, že se snažil také zjistit, zda jsou tu i nějaké možnosti spolupráce na odlišném půdorysu, než je ANO, SPD a Motoristé,“ komentuje pro DR politolog Michael Drašar z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Pokud jde o možné zásahy do složení vlády, v souvislosti s jeho někdejšími deklaracemi o nutnosti členství v EU a NATO bude záležet na konkrétních jménech, které strany do vlády navrhnou, zejména v případě SPD, u ostatních stran toto spíše nehrozí,“ dodává politolog Drašar.

„Dosavadní postup Petra Pavla považuji za standardní a korektní. Prezident vytyčil hranice, které by chtěl zachovat a v tomto kontextu informuje a konzultuje ostatní politické aktéry. Celý proces je tak transparentní, není uspěchaný a očividně promyšlený,“ říká k tomu politolog Otto Eibl z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Eibl nepředpokládá, že by prezident nakonec kandidáty politického hnutí SPD odmítl.