↗

ANO se vloni přesunulo z liberální frakce Evropského parlamentu do zcela okrajových Patriotů pro Evropu. Na fotce je Andrej Babiš spolu s kolegy z Patriotů, Macinkou, Orbánem a Le Penovou. Foto FB Andrej Babiš

Po proběhlých sněmovních volbách vzniká v České republice vláda, která nemá obdobu v žádné zemi Evropské unie. V několika dalších zemích sice vládnou populisté a v některých se vlády účastní i extrémisté, ale v žádné zatím nevznikla vláda, kterou kompletně tvoří strany stojící mimo hlavní proud evropské politiky.

Vládu u nás formuje hnutí ANO, které jeho lídr Andrej Babiš před dvěma roky „přeznačkoval“ z levicově populistického na nacionálně konzervativní. Po volbách do Evropského parlamentu v minulém roce pak ANO přestoupilo z liberální frakce v Evropském parlamentu, která patří k politickému mainstreamu, do zcela okrajové frakce Patriotů pro Evropu. Jeho partnery tam jsou kupříkladu maďarský Fidesz, francouzští lepenovci nebo fašizující rakouští Svobodní.

Jediná další strana z této frakce, která stojí v čele vlády evropské země, je právě Fidesz, který ovšem vládne dlouhodobě s umírněnější Křesťanskodemokratickou lidovou stranou. Ta se označuje za konzervativně pravicovou a nepatří mezi extrémistické politické subjekty.

V Itálii vládne strana Bratři Itálie, jež vyrostla z postfašistického podhoubí v italské politice, ale nyní se hlásí k národnímu konzervativismu. V Evropském parlamentu je členem frakce Evropských konzervativců a reformistů, kde také zasedá česká Občanská demokratická strana. Jedním z jejích partnerů v italské vládě je sice fašizující Liga Severu, kterou vede Matteo Salvini a která je členem Patriotů pro Evropu, ale dalším partnerem je více středová Forza Italia, kterou založil bývalý premiér Silvio Berlusconi.

Na Slovensku vznikla vláda vedená původně levicově populistickým hnutím Směr, které stále více vzývá nacionální konzervatismus a útočí na principy liberální demokracie. Jeho partnerem je sice extrémistická Slovenská národní strana, zároveň však také levicově populistická strana Hlas, kterou založil prezident Peter Pellegrini po roztržce s lídrem Směru Robertem Ficem.

Národně populistické strany či krajní pravice dosáhly slušných výsledků i v některých dalších zemích. V Německu to byla v posledních volbách krajně pravicová Alternativa pro Německo, ale tam, stejně jako v Rakousku, se demokratické strany hlavního proudu spojily, aby extrémistům zabránili vládnout.