Ačkoliv internetová média kontroverznímu sběrateli automobilů Filipu Turkovi dopomohla k europoslaneckému a poslaneckému mandátu, mohou vést také k jeho pádu. Ukazuje se tak při stále větším množství kauz, jež jsou s politikem spojené a v nichž mnohdy hrají úlohu právě sociální sítě. Tak by bylo možné shrnout komentáře redakcí oslovených odborníků k dění posledních týdnů kolem Turkovy postavy.

Turek po úspěchu Motoristů sobě v říjnových volbách a dosažení sněmovní většiny pro novou vládu ANO, SPD s malými partnery a Motoristů sobě aspiroval na post ministra zahraničních věcí. V průběhu vládního rokování však vyšla najevo jeho internetová minulost plná nenávistných projevů, která rovněž obnovila zájem o jeho dřívější kumulované kauzy.

Aktuálně není jasné, jak to s jeho nominací dopadne, Motoristé zatím dodat jiného kandidáta odmítají a hnutí ANO se k věci staví velmi zdrženlivě. Je však možné, že by Turka v souladu s dřívějšími náznaky mohl odmítnout jmenovat prezident Petr Pavel.

Turkovy těžkosti každopádně mohou podle oslovených odborníků sloužit jako případová studie celosvětového trendu vstupu bývalých influencerů do politiky.

Na hraně zákona

Dnes čtyřicetiletý Filip Turek svou kariéru započal jako kontroverzní influencer ve stylu alternativní pravice, předseda českého Jaguar clubu a amatérský formulový závodník. Věnoval se také renovaci automobilů, což dodnes provází četné nejasnosti ohledně danění a chování k zákazníkům, kteří s výslednou prací nebyli spokojeni.

Angažoval se téže v několika firmách, byl jednatelem společnosti Zapper-Club, která za covidové pandemie obdržela od státu pokutu kvůli porušení zákona o klamavých léčebných tvrzeních v souvislosti s nabízením údajného imunitního balíčku proti nákaze covidem-19. Turkova firma také vydala pseudolékařskou knihu Paraziti v nás, jejíž autorkou byla jeho matka Eleni a která doporučovala neověřenou frekvenční léčbu skrze přístroje, které Turek také prodával, a pití zředěného bělidla, což může být dokonce smrtelně nebezpečné.

Širší veřejnosti se Turek poprvé představil jako řečník ve vlastním pořadu Po žních k Turkovi na internetové VOX TV. Turek v tematických dílech odlehčeným způsobem prezentoval své názory na různé kontroverzní společenské otázky, zpravidla způsobem zapadajícím do myšlenkového rámce současné populistické pravice ztělesněné Donaldem Trumpem.

V první sérii z roku 2022 rozebral témata jako feminismus a hnutí MeToo, LGBTQ, válku s Ruskem, Evropskou unii nebo údajné omezování svobody slova. Turek se zde také často hlásí k pravici, vystupuje proti regulacím a údajnému podvazování konkurenceschopnosti levicovými politikami. I v těchto videích používal vůči oponentům velmi nevybíravý slovník, a to zejména vůči Pirátům, které jednou označil za „retardovanou pakáž, která si hraje na bolševické sociální inženýrství“.

Prakticky bez oponentury mu jakožto moderátorka témata nadhazovala Gabriela Sedláčková, která byla v říjnových volbách zvolena s Turkem jako další poslankyně za Motoristy sobě. Turek má nicméně dlouhodobě krom sociálních sítí volné platformy pro šíření svých myšlenek taky v alternativních internetových televizích, jak je zmíněná VOX TV, jejíž zakladatel Petr Kubelík se před několika měsíci přihlásil k tomu, že jeho médium „Turka stvořilo“, a dále XTV spojená zejména se členem Rady České televize Lubomírem Veselým.

Turek do politiky poprvé vstoupil teprve loni, když jej nově vzniklá koalice hnutí Přísaha bývalého elitního policisty a dnes senátora Roberta Šlachty a tehdy ještě málo známého a jen v pražské komunální politice se angažujícího hnutí Motoristé sobě ustanovila nezávislým lídrem společné kandidátky ve volbách do Evropského parlamentu.

Koalice s 10,26 procenty překvapivě skončila na třetím místě za hnutím ANO a za Spolu, a dosáhla na dva mandáty. Turek se ještě s Nikolou Bartůšek (Přísaha) stal europoslancem a dostal přes 152 tisíc preferenčních hlasů — více už jich získala pouze lídryně kandidátky vítězného ANO Klára Dostálová. V europarlamentu vzbudil pozornost svým hlasováním proti rezolucím kritickým k Rusku i zřejmým střetem zájmů při vedení výboru regulujícího automobilový průmysl.