Řadu dní poutala česká média debata nad příčinami eurovolebního úspěchu Filipa Turka, tváře dalšího projektu Institutu Václava Kaluse a jinak šejdíře, příjemce podivných peněz a představitele tzv. alt-right — fešácké krajní pravice.

Turek je ovšem reprezentant ještě i dalšího novodobého fenoménu, který není ryze český — jevu, kdy se do nejvyšší politiky dostávají hvězdy sociálních sítí. Řada politiků se v posledních letech naučila sociální sítě využívat a efektivně tak činí nebo mají k příslušným úkonům placené jiné lidi. Skok do nejvyšší politiky rovnou z role youtubera, tiktokera či jiného influencera je ale něco jiného.

Přímo v nedávných volbách přitom proniklo z dané sorty do Evropského parlamentu vedle Turka i několik dalších postav jemu podobných. S pomocí partnerů z projektu přeshraniční spolupráce PULSE přinášíme jejich profily.

Luis „Alvise“ Pérez

Ve španělské části evropských voleb se mezi zástupce známých stran jako PP či PSOE letos vloudila jistá Se Acabó la Fiesta, čili Oslava skončila. Reprezentovat ji budou tři europoslanci, tedy stejný počet jako spoluvládnoucí levicovou stranu Sumar či celou baskicko-katalánskou levicovou koalici Ahora Repúblicas. Z oné trojice je přitom i ve vlastním Španělsku známé jen jediné jméno: čtyřiatřicetiletý Luis Pérez, který si říká Alvise — rozhněvaný influencer ze Sevilly s přibližně 800 tisíci sledujícími.

Alvise vstoupil do širšího povědomí za covidového období jako populární twitterový watchdog kritizující různé kontroverzní kroky středolevicové vlády. Řada těchto „odhalení podvodů“ se posléze ukázala jako nepravdivá. Alvise si ale udělal jméno a začal organizovat i proticovidové protesty.

Ještě jako hlas z Twitteru začal Alvise spolupracovat s krajněpravicovým YouTube kanálem EDATV. Posléze se přeorientoval i na jiné sítě. Jedním z jeho hlavních témat se postupně stalo právo na anonymitu, soukromí a nevyužívání osobních dat na internetu. Nad to se začal zhusta zapojovat do různých kulturních válek: antigenderových, protipřistěhovaleckých, protilevičáckých.

Podle partnerů DR ze španělského listu El Confidencial oslovuje Alvise zejména mladší protestní elektorát a stoupence etablované krajněpravicové strany Vox. I do celoevropských médií však pronikly jeho oslavy staronového salvadorského prezidenta tvrdé ruky Nayiba Bukeleho nebo návrh vybudovat v okolí Madridu obří vězeňský komplex.

Podobně jako u nás Turek začal být Alvise ve Španělsku postupně rovněž bulvární celebritou. Jeho známost mezi milovníky bulváru pak ještě zvýšil vztah s Andreou de las Heras, modelkou, která zazářila ve španělské Miss.

Nikolaj Markov a.k.a Plukovník

V Bulharsku se letos konaly zároveň s evropskými i národní parlamentní volby. V nich zaujala na krajní pravici mladá formace Velične, čili Majestát nebo též Majestátní, která překonala všechny ostatní bulharské nahnědlé strany.

Podle bulharských kolegů z webu Mediapool řídí Velične podnikatel Ivelin Michajlov, který v zemi buduje zábavní parky využívající různé glorifikované motivy z bulharské historie. Tváří strany je ovšem Nikolaj Markov, který si nechává říkat Plukovník.

Markov působil kdysi v bulharské Národní bezpečnostní službě v hodnosti podplukovníka. Poté, co její řady opustil, se stal se svými kvaziinsiderskými komentáři častým hostem-expertem různých alternativních podcastů a debat na YouTube.

Plukovník hlásá protiatlantické postoje, přesvědčení o „prohnilosti establishmentu“ a podporu různých konspiračních teorií ohledně dění na Ukrajině. V sympatizující části společnosti si tak získal rychle publikum, třebaže — na rozdíl od mnoha jiných v zemi — nehoruje pro vystoupení z NATO či EU.

Bulharští kolegové upozorňují, že nejde úplně kvantifikovat, kolik má Markov na síti příznivců. Aparát strany Velične totiž jeho výstupy soustavně sestříhává a vsazuje do nových formátů, takže po internetu často koluje stejný obsah v různých podobách.

Plukovníkova vlastní videa nicméně mívají 100 až 200 tisíc slédnutí, přičemž Bulharsko má 6,4 milionů obyvatel. Stranu Velične bude nyní reprezentovat v národním parlamentu třináct poslanců.

Afrodita Latinopulová a. k. a. Bohyně body shamingu

Mezi řecké europoslankyně a europoslance se na začátku června probojovala s vlastní stranou Hlas rozumu i třiatřicetiletá Afrodita Latinopulová. Vystudovaná právnička a bývalá reprezentantka v tenise budí ve své zemi kontroverze už několik let. Skrze sociální sítě se angažuje ve všech formách kulturních válek, jež mají co dočinění s tělesností, jako je spor o postavení sexuálních menšin či prava transosob. Homosexualitu pověstně přirovnala k sexu se zvířaty či pedofilii.

Největší publicitu, a též svou nejznámější přezdívku Bohyně body shamingu, si ovšem získala soustavnou kritikou osob s nadváhou či silnějšími postavami. Tu vede zejména na svých instagramových, twitterových a tiktokových kanálech, ale současně i naživo v televizi, dostane-li příležitost.

Jinak z politického hlediska Latinopulová nijak zajímavou figurou není a svoji stranu bude v europarlamentu reprezentovat sama. Prosazování útočně konzervativního vnímání současnosti vydává ve svých vyjádřeních za „zápas za naše hodnoty a kulturu, který buď vyhrajeme, anebo budeme vyhlazeni ilegálními přistěhovalci a islámskými fanatiky“.

Fidias Panajotu — čtyřiadvacetiletá kyperská superstar

Zdaleka největší úspěch ze všech influencerů a dalších internetových osobností zaznamenal v aktuálních evropských volbách čtyřiadvacetiletý Fidias Panajotu z Kypru. Ve volbách kandidoval na vlastní listině a získal bezmála pětinu hlasů odevzdaných v celém státě (!).

Panajotu vystupuje na sítích převážně pod svým křestním jménem a zvlášť na YouTube je již velice dobře znám vtipnými nahrávkami, na nichž plní různé úkoly. V letech 2021 a 2022 například proslul videoseriálem zachycujícím jeho snahu obejmout celkem sto celebrit, přičemž na poslední — Elona Muska — chodil čekat před sídlo jeho firmy řadu měsíců každý den.

Hojně sledovaným se stal také jeho seriál z cesty po Japonsku s minimem prostředků, při níž si bral jídlo z hotelových snídaní, za které neplatil, a po ulicích žebral.

Řečtí kolegové DR z listu Efsyn připomínají, že Fidias je ze všech nových internetových europoslanců asi nejméně politicky vyhraněný. Na tematické dotazy vágně odpovídá, že chce reprezentovat modernitu v sepětí člověka, života a technologie a související proměny.

Řečtí politologové ovšem skrze jeho úspěch například zajímavě analyzují proměny konceptu aktivnosti kandidáta v kampani. Právě Fidias byl totiž letos vnímán na Kypru před volbami z politiků jako ten nejaktivnější, třebaže nějak náročnou fyzickou kampaň vlastně nevedl.