Oč jde v aktuálních volbách do Evropského parlamentu, jsme zde již rozebírali v řadě textů. Některé přinášely celkový souhrn, jiné se zaměřovaly na Českou republiku, další pak podrobně na jednotlivé členské státy.

Mimo to je zde však ještě sada zvláštních — řekněme — dílčích aspektů, které je záhodno sledovat při analýze výsledků vedle hlavního objektu zájmu — skladby nového parlamentu a konkrétního obsazení jednotlivých křesel. Partneři Deníku Referendum v projektu přeshraniční spolupráce PULSE pomohli Deníku Referendum takové momenty identifikovat.

Napříkad ve Francii se podle partnerů z PULSE napjatě čeká, o kolik lepenisté překonají svůj loňský zisk — 23,3 procenta hlasů. Že zvítězí, se má za jisté. Poslední průzkumy jim ale přisuzují až o deset procentních bodů více, což by bylo nevídané.

Další francouzskou zajímavostí může být potom výsledek vracejících se socialistů. Kandidátka pod vedením Raphaëla Glucksmanna posiluje už od zimy. Teoreticky by mohla předhonit i blok kolem prezidenta Macrona.

V Itálii se zase čeká nesporné vítězství vládnoucích Bratrů Itálie, kteří mají v průzkumech kolem 27 procent. Je ale otázkou, jak moc vysají Ligu — další krajně pravicovou stranu, která v posledních evropských volbách triumfovala s 34,3 procenta; nyní však bude ráda za 8,8 procenta.

Krajní pravice by měla zvítězit i v Rakousku a v Belgii — a rovněž zde se vyhlíží, jak moc. V Belgii je věc o to palčivější, že se zároveň s evropskými konají i národní volby. Do státního parlamentu se vedle evropského volí také v Bulharsku, kde pokračuje tříletá politická krize. Těžit by z ní dle průzkumů měli proruští nacionální populisté.

V Maďarsku se spolu s evropskými konají municipální volby. Hlavní zraky jsou ale upřené na výkon nové protestní strany Tisza kolem Pétera Magyara, který v průběhu jara zorganizoval úspěšně sérii mohutných demonstrací. V průzkumech má Tisza až 29 procent. Na Orbánův Fidesz by to stačit nemělo. Dostane-li jej ale třeba pod 44 procent, půjde o velký úspěch.

V Polsku se vnímají letošní evropské volby i jako test veřejných nálad ve vztahu k současné Tuskově vládě a opozici představované Právem a spravedlností. V Německu se zase čeká na výsledek skandalizované AfD a Svazu Sahry Wagenknechtové — nové proruské a konzervativně levicové formace odštěpené od postkomunistické Linke.

V Rumunsku vyhlížejí pozorovatelé výsledek další mladé krajně pravicové strany AUR, která pro letošní volby použila na plakátech podobizny středověkého hrdiny a krutovládce Vlada Napichovače.

A velkou zajímavostí je konečně také Slovensko — výsledky Smeru posíleného střelbou na Fica, síla Progresivního Slovenska, jež nyní vede opozici, a třeba i výsledek postkotlebovské Republiky, která loňským vypadnutím z národního parlamentu sestoupila z první politické ligy; nyní se ale začíná opět vracet.

Na kandidátce Smeru jsou mimochodem letos i známí agresivní politikové typu Luboše Blahy či Erika Kaliňáka. Je zde tak možnost, že ze Slovenska odejdnou tyto figury na pár let obšťastňovat publikum do Bruselu a Štrasburku.