Za úspěchem ANO a antisystému v evropských volbách stojí mobilizace periferií

Vojtěch Petrů

O tom, kdo byli voliči, kteří rozhodli o úspěchu Filipa Turka či Kateřiny Konečné v evropských volbách, a zda si tito politici mohou podporu udržet, jsme hovořili s volebním geografem Jonášem Suchánkem.

Spojení hnutí Přísaha s Motoristy sobě skutečně zafungovalo hlavně díky tématům jako Green Deal, zákaz výroby nových aut se spalovacími motory nebo elektromobilita. Foto FB Robert Šlachta

Velkým motivem uplynulých evropských voleb v České republice bylo zvýšení volební účasti, a to zejména na takzvaných periferiích. Souhlasíte s tím, že volby rozhodla mobilizace periferie?

Volební účast v evropských volbách je tradičně malá, i když nyní o něco narostla. Tentokrát lze nárůst na úrovni obcí skutečně identifikovat hlavně na periferiích. Zásadní byl zvláště aspekt nejvyššího dosaženého vzdělání, neboť mobilizace proběhla především v oblastech s nižším vzděláním, které se se zmíněnými periferiemi překrývají.

V čem jsou periferie, hovoříme-li o nich v českém kontextu, charakteristické?

Periferie v českém kontextu obvykle kategorizujeme na vnitřní a vnější. Vnějšími míníme oblasti podél státních hranic, typicky Ústecký a Karlovarský kraj, sever Olomouckého a Moravskoslezského kraje, což jsou oblasti charakteristické vyšší nezaměstnaností, nižším dosaženým průměrným vzděláním, nedostupností různých služeb, vyšší mírou exekucí, větší mírou vylidňování.

Jonáš Suchánek je politický geograf. Působí na Fakultě sociálních Univerzity Karlovy v Praze. Odborně se zabývá geografií migrace, volební geografií, populistickými a nacionalistickými hnutími. Foto Archiv Jonáše Suchánka

Vnitřní periferie obvykle leží na hranicích krajů. Jde o oblasti, odkud je to daleko ke krajskému městu jakožto regionálnímu centru, třeba lokality na hranicích Středočeského kraje s ostatními kraji. Nerad bych paušalizoval, neznamená to, že úplně všem lidem v těchto oblastech se žije špatně a jsou chudí, ale bavíme se o socioekonomických vzorcích, které jsou tu statisticky více přítomné. A tyto vzorce se jednoznačně projevují ve volebním chování jak z hlediska povahy volby, tak volební účasti.

V devadesátých letech v těchto oblastech, především na Ústecku, byli silní Republikáni Miroslava Sládka, případně KSČM, v druhé půli minulé dekády se tam etablovalo hnutí ANO, které se na tyto oblasti přeorientovalo, ačkoliv původní těžiště její podpory bylo v socioekonomicky silnějších lokalitách.

Na Moravě, kde jsou periferie v něčem odlišné, si naopak vysokou podporu drží hnutí SPD, což je dáno mimo jiné efektem kandidáta. Okamurovci jsou silní na střední Moravě, na Kroměřížsku a Hané, protože Okamura pochází z Bystřice pod Hostýnem a za tento region byl už v roce 2012 zvolen do Senátu. V prezidentských volbách těmto oblastem kraloval nejprve Miloš Zeman, loni Andrej Babiš. Naopak strany současné vlády jsou v těchto oblastech systematicky neúspěšné.

Kterým stranám vyšší volební účast na periferiích v letošních evropských volbách pomohla? Platí, že je to zejména opozice vůči současné vládě a antisystém?

×