Za úspěchem ANO a antisystému v evropských volbách stojí mobilizace periferií
Vojtěch PetrůO tom, kdo byli voliči, kteří rozhodli o úspěchu Filipa Turka či Kateřiny Konečné v evropských volbách, a zda si tito politici mohou podporu udržet, jsme hovořili s volebním geografem Jonášem Suchánkem.
Velkým motivem uplynulých evropských voleb v České republice bylo zvýšení volební účasti, a to zejména na takzvaných periferiích. Souhlasíte s tím, že volby rozhodla mobilizace periferie?
Volební účast v evropských volbách je tradičně malá, i když nyní o něco narostla. Tentokrát lze nárůst na úrovni obcí skutečně identifikovat hlavně na periferiích. Zásadní byl zvláště aspekt nejvyššího dosaženého vzdělání, neboť mobilizace proběhla především v oblastech s nižším vzděláním, které se se zmíněnými periferiemi překrývají.
V čem jsou periferie, hovoříme-li o nich v českém kontextu, charakteristické?
Periferie v českém kontextu obvykle kategorizujeme na vnitřní a vnější. Vnějšími míníme oblasti podél státních hranic, typicky Ústecký a Karlovarský kraj, sever Olomouckého a Moravskoslezského kraje, což jsou oblasti charakteristické vyšší nezaměstnaností, nižším dosaženým průměrným vzděláním, nedostupností různých služeb, vyšší mírou exekucí, větší mírou vylidňování.
Vnitřní periferie obvykle leží na hranicích krajů. Jde o oblasti, odkud je to daleko ke krajskému městu jakožto regionálnímu centru, třeba lokality na hranicích Středočeského kraje s ostatními kraji. Nerad bych paušalizoval, neznamená to, že úplně všem lidem v těchto oblastech se žije špatně a jsou chudí, ale bavíme se o socioekonomických vzorcích, které jsou tu statisticky více přítomné. A tyto vzorce se jednoznačně projevují ve volebním chování jak z hlediska povahy volby, tak volební účasti.
V devadesátých letech v těchto oblastech, především na Ústecku, byli silní Republikáni Miroslava Sládka, případně KSČM, v druhé půli minulé dekády se tam etablovalo hnutí ANO, které se na tyto oblasti přeorientovalo, ačkoliv původní těžiště její podpory bylo v socioekonomicky silnějších lokalitách.
Na Moravě, kde jsou periferie v něčem odlišné, si naopak vysokou podporu drží hnutí SPD, což je dáno mimo jiné efektem kandidáta. Okamurovci jsou silní na střední Moravě, na Kroměřížsku a Hané, protože Okamura pochází z Bystřice pod Hostýnem a za tento region byl už v roce 2012 zvolen do Senátu. V prezidentských volbách těmto oblastem kraloval nejprve Miloš Zeman, loni Andrej Babiš. Naopak strany současné vlády jsou v těchto oblastech systematicky neúspěšné.