Pět stran, které tvoří současnou vládní koalici, získalo ve volbách do Evropského parlamentu dohromady zhruba jen sedmatřicet procent hlasů, zatímco protestní a populistické strany, plus strany krajní pravice i levice, získaly zbytek. Jedním z hlavních důvodů neúspěchu je zřejmě skutečnost, že eurovolby byly nemalým počtem voličů vnímány jako referendum o vládě — odtud zřejmě pramenila i oproti dřívějšku zvýšená voličská účast.

Ukázat nespokojenost s vládní politikou přitom lze bez rizika, že by protestní, populistické a krajně pravicové i levicové strany, které z této nespokojenosti těží, měly na základě voleb formovat vládu. Jinými slovy, kdyby šlo o volby, jež mají určit, kdo povede zemi, výsledky by asi byly trochu jiné.

To, že eurovolby byly do jisté míry referendem o vládě, by ovšem nemělo zastírat další důvody neúspěchu stran vládní pětikoalice. Možná tím nejdůležitějším je skutečnost, že vládní strany — více ty sdružené v koalici SPOLU a méně Piráti a Starostové a nezávislí — se stejně jako strany opoziční a mimoparlamentní v různé míře k populismu a politickému oportunismu uchylovaly.

Co vládu zdobilo

Dva dosavadní největší úspěchy vlády — její postoje k ruské agresi na Ukrajině a české předsednictví Evropské unie — byly přitom spojeny s principiálními postoji. Vláda v obou dvou otázkách nechala stranou lavírování a mylné snahy zavděčit se co největšímu počtu voličů.