Výsledky voleb do Evropského parlamentu z první poloviny měsíce jsme zde rozebírali již z mnoha úhlů. Známe jejich význam pro českou politiku i důvody, proč dopadly, jak dopadly. Známe také už evropskou dimenzi výsledů — jejich dopad na fungování EU v dalších pěti letech.

Patří se ovšem přiblížit ještě jeden aspekt proběhlých voleb — dílčí odhalení a zajímavosti z jednotlivých členských zemí.

Jak jsme avizovali v tematickém předvolebním textu, vlastní rozdělení mandátů europoslanců není všechno. Stejně, jako jsme u nás řešili úspěch Filipa Turka či koalice Stačilo! — který je správně čten jako vnitropolitický fenomén spíše než jako věc významná pro evropský kontext —, probleskují z řady dalších zemí různé podobné vnitropolitické významnosti.

Které to jsou a proč jsou důležité?

Nejtřeskutější vnitřní pohyb nastal pochopitelně ve Francii, kde lepenistická kandidátka získala rekordních 31,4 procenta hlasů. Úspěšnější než všechny ostatní zde byla už v minulých a předminulých eurovolbách. Tentokrát ale posílila ještě o osm procentních bodů navíc a všechny nechala daleko za sebou.

Prezident Macron, jehož politický blok naopak o osm procentních bodů propadl, zareagoval bleskovým vypsáním předčasných voleb do Národního shromáždění, což je všeobecně vnímáno jako riskantní tah. Macron tak může zmobilizovat tzv. republikánskou většinu a posílit svoje postavení. Zároveň ale i ještě dodatečně pomoci lepenistům v parlamentu a rozkolísat trhy.

„Dá se samozřejmě rozumět tomu, proč to udělal, ale těžko dohlédnout důsledky. Víme na každý pád, že krajní pravice je na volby připravena, zatímco ostatní moc ne,“ uvedla pro DR z Francie Francesca Barca z Voxeurop, partnera Deníku Referendum v projektu přeshraniční spolupráce PULSE.

Další zajímavou skutečností z francouzské části evropských voleb je návrat Socialistické strany, která se zvedla z 6,2 procenta v roce 2019 na 13,8 procenta. Posílila přitom i radikální levice, a to z 6,3 procenta na 9,9.

Hlavními francouzskými poraženými jsou vedle prezidentova bloku Zelení, kteří propadli z 13,5 procenta na 5,5 procenta, a ztratili tak více, než získali ve volbách 2019 v rámci tzv. zelené vlny. Ve vyhlášených parlamentních volbách budou nicméně kandidovat všechny levicové strany v jednom bloku, který takřka určitě překoná prezidentův.

V Německu pro koalici jen třetina hlasů

Také v Německu způsobily volby otřes. Krajněpravicová AfD zde sice nezískala přes dvacet procent, jak jí přisuzovaly ještě v zimě průzkumy. S 15,9 procenta ovšem přeskočila všechny strany současné vlády a polepšila si o čtyři procentní body. Stalo se tak navzdory jarní vlně skandálů, které se kolem ní vyrojily, i nástupu nové protestní strany s konzervativně levicovým profilem.

Jasným vítězem německé části voleb je CDU s třicetiprocentní podporou. Do očí ale bije, že strany vládnoucí koalice — sociálnědemokratická SPD, Zelení a liberálové s FDP — nedokázaly ani dohromady získat více než třetinu odevzdaných hlasů.