Fascinující úspěch zvýšil počet europoslanců zelené frakce z původních 52 o více než 20 a zelení budou moci svou sílu využít ve vyjednávání o novém směřování Evropské komise. Původní odhady počtu zisků 69 mandátů se v nejbližších dnech posunou nahoru po prvních kolech jednání se zástupci nezařazených stran, jako jsou čeští Piráti nebo katalánští regionalisté. Pokud by všechna dopadla dobře, mohla by frakce Greens/EFA mít až 77 mandátů. To z ní dělá jasně čtvrtou nejsilnější frakci.

Čísla ale nejsou všechno. První informace z Bruselu potvrzují, že agenda zelených bude rezonovat i v dalším směřování jednání o vedení Evropské komise a jejích prioritách. Poprvé v historii se zřejmě strany dohodnou na jistém „programovém prohlášení“ s prioritami, které bude nová komise prosazovat. A už nyní je jasné, že aby nový šéf či šéfka komise získala podporu zelených, bude muset směřovat k výrazně ambicióznější klimatické politice, posílení sociálního pilíře EU a k upevnění demokracie, občanských práv a transparentnosti v jednotlivých zemích EU.

Zelená frakce má navíc velkou výhodu v tom, že na rozdíl od liberálů, kteří jsou s třetím největším počtem mandátů také důležitým hráčem, je programově jednotná a má jasné priority. ALDE a Macron se musí nejprve popasovat s vnitřními rozpory (stačí si připomenout některé výroky Andreje Babiše), a než se tak stane, mohou být zelení v jednání mnohem dál.

I ze strany dvou největších frakcí (EPP a S&D) již zaznělo, že právě nedostatek ambicí v tématu klimatu je mohlo stát část přízně evropských voličů. Tématům, která do veřejného prostoru vnáší klimatické hnutí a studenti v rámci Fridays for Future, se tak nebudou moci vyhnout ani jiné než zelené strany. Jinak by jejich výsledky, a to nejen na evropské, ale i na národní úrovni, mohly být příště ještě mnohem horší.

Německo a Finsko: zelení druhou nejsilnější stranou

Byli to například zástupci německé CDU, kteří si laxnost své strany v otázkách klimatu po volbách vyčítali. Zelení v Německu s 20,5 procenta obsadili celostátně druhé místo právě za CDU, ale jen díky tomu, že jsou slabší na venkově východních spolkových zemí a ve věkové skupině nad 60 let. Při podrobnějším pohledu na volební výsledky je vidět, že v západních spolkových zemích jsou Zelení od CDU na dohled několika desetin procenta, a velká města Německa jsou už jejich hájemstvím definitivně. Bündis 90/Die Grünen zvítězili v 9 z 10 největších měst, a to často s výsledky přes 30 procent hlasů, přičemž mezi městy hraje prim metropole Šlesvicka-Holštýnska Kiel, kde dalo zeleným hlas 37 procent voličů.

Ve věkové skupině voličů do 30 let navíc zelení také jasné dominují, hlas jim dalo přes 33 procent mladých. Jejich vzestup tak bude i nadále sílit. Aktivní opoziční role v Bundestagu i kompetentní vedení měst a spolkových zemí udělalo z německých zelených hlavní volbu pro obyvatelstvo větších měst. Hlavní výzva, kterou před sebou mají, je přesvědčit občany menších měst a vesnic na východě země, že i jim mají co nabídnout. Pokud ale neudělají nějakou zásadní chybu, není vyloučeno, že po příštích volbách bude mít Německo zeleného kancléře nebo kancléřku.

To ve Finsku se účast zelených ve vládě může stát realitou během několika týdnů. Eurovolby potvrdily vzrůstající trend podpory jejich strany, druhé místo a 16 procent voličů ještě zvýšilo jejich šance v aktuálním vládním vyjednávání. V něm si finští zelení chtějí říci i o nominaci na finského zástupce či zástupkyni v Evropské komisi, přičemž by se jím stal jeden ze dvou zvolených europoslanců — dlouholetá členka europarlamentu Heidi Hautala nebo bývalý finský ministr životního prostřědí Ville Ninistö. Genderově vyvážené složení celé komise je přitom něco, na co přísahali spitzenkandidáti ve všech debatách před volbami, a zde je tedy vliv zelených na důležitost agendy rovnosti pohlaví také zjevný.

Francie, Británie a Irsko: jedno překvapení vedle druhého