Už nejen petice a stížnosti do zahraničí, ale skutečný boj na mnoha frontách vypukl v Maďarsku o tradiční Budapest Pride — průvod a festival hrdosti organizovaný LGBTQ+ komunitou vždy v červnu v Budapešti. Stalo se tak v minulých týdnech — poté, co byla akce 18. března v parlamentu de jure zakázaná.

Tematické protesty se teď konají každý víkend. Angažují se členové LGBTQ+ komunity, opoziční poslanci i lidskoprávní aktivisté. „Letošní budapešťský pride měl být výroční, třicátý v řadě. A taky bude. Tomuto fašounskému zákazu se nepoddáme,“ napsali organizátoři na sociálních sítích.

Zákaz odhlasovala většina poslanců vládnoucí koalice kolem Viktora Orbána a strany Fidesz spolu s krajní pravicí. Využila k tomu vlastní starší legislativu proti LGBTQ+ zakazující šířit materiály s „propagací“ nebo zobrazením homosexuality mezi mladšími osmnácti let. Příslušné většině pak stačilo jen novelizovat shromažďovací zákon tak, aby omezoval možnost pořádat akce, jež — slovy předkladatelů — „porušují předpisy o ochraně dětí“.

„Je to odporný zákon, který umožňuje v budoucnu potlačit jakoukoliv formu protestu,“ uvedl v komentáři na sítích poslanec Ákos Hadházy, který organizoval jednu z prvních demonstrací proti záměru.

Zákaz byl okamžitě odsouzen evropskou komisařkou pro genderovou rovnost i komisařem pro lidská práva při Radě Evropy. Amnesty International jej označila „frontální útok na LGBTQ+ komunitu a do očí bijící zanedbání povinnosti Maďarska bránit diskriminaci a garantovat svobodu projevu i shromažďování“.

Kritické nóty odevzdalo maďarské vládě také dvaadvacet evropských ambasád, včetně české či polské. Podobně se vyjádřil i Evropský parlament. Evropská unie jako celek odpírá Orbánovu Maďarsku už řadu let část peněz z podpůrných fondů, a to právě i kvůli oslabování základů demokratického právního státu a politice neodpovídající evropským hodnotám.

Hlavní část boje za festival se ovšem odehrává samozřejmě ve vlastním Maďarsku. Země zažila nejprve několik demonstrací, během nichž byly zablokovány hlavní mosty v Budapešti a v Szegedu. Odpovědné autority následně začaly — jak připomínají kolegové z partnerského HVG — tyto protesty zakazovat s odkazem na přílišná omezení dopravy.

Během posledního víkendu rozvěsili odpůrci zákazu po centru Budapešti růžové trojúhelníky — tradiční symbol stigmatizačního označování homosexuálů za nacistické nadvlády. Opoziční politikové též zřídili podpůrný fond, z něhož se mají platit pokuty v rozsahu 600 až 15 000 korun pro potenciální účastníky zakázané akce.

Separátní linii protestů a boje proti zákazu v Maďarsku posiluje navíc skutečnost, že při monitoringu akce má být využit protiteroristický AI-software na rozpoznávání obličejů. Podle odpůrců jde i zde o jednoznačné porušení evropských pravidel pro používání těchto nástrojů.

Otázka smyslu zákazu

O zákaz nebo rozehnání budapešťské pochodu hrdosti usilovala v Maďarsku desítky let zejména ultrapravice. Orbánův Fidesz se k ní připojil v rámci svého nacionálně-populistického obratu. Loni nicméně festival ještě proběhl.

Řada komentátorů nyní soudí, že zákaz může mít letos naopak mobilizační účinek, neboť sebeorganizace a mobilizace má v maďarské LGBT+ komunitě dlouhou tradici. Další lidé pak mohou pojmout svou účast jako protiorbánovský protest.

Zvláště v protiorbánosvky zaměřených médiích se proto v dané souvislosti objevuje hypotéza, že o samotný festival zde Orbánovi vůbec nejde — že skutečným cílem opatření je dalším kulturně válečným tématem rozštěpit opoziční blok kolem nové strany Tisza, jenž sbírá všelidovou podporu.

Stejně čte situaci i sám lídr Tiszy Péter Magyar: „Je to past. Premiér chce jen jitřit nenávist (…), odvádět pozornost od existenčních problémů milionů Maďarů (...) a dále rozeštvávat obyvatelstvo, aby upevnil svou moc,“ cituje Magyara rakouský Standard.

Hlavní akce budapešťského pochodu hrdosti je organizátory letos plánována na 28. června. Parlamentní volby se mají v Maďarsku konat příští rok.