Historický úspěch irské levice: nerozhodoval brexit, ale krize bydlení

Petr Jedlička

Nezvyklé zisky obrozené Sinn Féin, ale i ostatních levicových stran z aktuálních voleb mají vnitropolitické příčiny. Levicová vláda v Irsku zřejmě tentokrát ještě nevznikne. Důsledky úspěchu se však dle pozorovatelů nepochybně projeví.

Až do úterního poledne se v Irsku protáhlo zveřejňování výsledků víkendových parlamentních voleb. A až do úterý, respektive čtvrtka, slavila svůj historický úspěch levice. Ve volbách uspěla nebývale kdysi militantní, dnes ale proměněná Sinn Féin, která získala čtvrtinu všech odevzdaných hlasů. Velmi se dařilo také Straně zelených, která zšestinásobila své poslanecké zastoupení, menším Sociálním demokratům a slušně si vedla i důsledně levicová aliance Solidarita — Lidé mají přednost před ziskem.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Zvláště zásluhou triumfu Sinn Féin byl v zemi nahlodán mocenský monopol dvou velkých středopravicových stran Fianna Fáil a Fine Gael, jež obě prosazují od 90. let neoliberální politiku a obecně se střídají u moci už od roku 1923, tedy téměř sto let.

V aktuálních volbách ztratila mandáty jak titulárně opoziční Fianna Fáil Micheála Martina, tak Fine Gael úřadujícího premiéra Lea Varadkara. Oslabila i malá irská Labour Party blairistického zaměření, jež často vstupovala s Fine Gael do koalic.

Předsedkyně Sinn Féin Mary Lou McDonaldová dala hned v neděli najevo, že už nechce, aby ze strany bylo věčně opoziční těleso: „Nemyslím si, že nám lidé dávali své hlasy jako vyjádření protestu. Vnímám to tak, že jde o vzkaz, že lidé chtějí jiný typ vlády (…) a my budeme jednat se všemi. Nemusím nutně být premiérkou, ale ano, je docela možné, že se jí stanu,“ řekla McDonaldová médiím po zveřejnění prvních výsledků.

Ještě ve středu to vypadalo, že Sinn Féin ve vládě skutečně bude. Ve čtvrtek ale bylo vše jinak. I když nechaly obě velestrany Sinn Féin vyjednávací iniciativu, čistě z levice vládní většina složit nelze. A jak Fine Gael (už na počátku), tak Fianna Fáil (právě ve čtvrtek) vládu s Sinn Féin odmítly.

Celkově vypadá poměr sil v nové 160členné sněmovně následovně:

  1. Fianna Fáil drží 38 křesel za 22,2 procenta hlasů (oproti minulým volbám —7 křesel, —2,1 procenta),
  2. Sinn Féin 37 křesel za 24,5 procenta (+15 křesel, +10,7 procenta),
  3. Fine Gael 35 křesel za 20,9 procenta (—12 křesel, —4,7 procenta),
  4. Strana zelených 12 křesel za 7,1 procenta (+10 křesel, +4,4 procenta),
  5. Labouristé 6 křesel za 4,4 procenta (—1 křeslo, —2,2 procenta),
  6. Sociální demokraté 6 křesel za 2,9 procenta (+4 křesla, —0,1 procenta),
  7. Solidarita — Lidé mají přednost před ziskem 5 křesel za 2,6 procenta (—1 křeslo, —1,3 procenta),
  8. Nezávislí poslanci + zástupci stran s jedním mandátem: 21 křesel.

Aktuální situace

Vyjednávání o nové vládě vede aktuálně Fianna Fáil a její předseda Micheál Martin. Jeho první možností je dohodnout nějakou formu spojenectví s Fine Gael a částí nezávislých poslanců. Uspořádání tohoto typu drželo u moci i dosavadní vládu Lea Varadkara — pouze s rozdílem, že vládnoucí stranou zde byla Fine Gael.

Druhou možností je opakování voleb. A pak už jsou tu jen různé možnosti spolupráce Fianna Fáil s levicí: velká koalice bez Sinn Féin, ale se zelenými, opoziční smlouva Fianna Fáil se zelenými a Sinn Féin, menšinová vláda levice s podporou Fianna Fáil, nebo otevřená koalice Fianna Fáil + Sinn Féin s podporou menších levicových stran — varianta, kterou dnes Fianna Fáil vylučuje.

Porovnání zisků a ztrát hlavních stran ve srovnání současných voleb s minulými. Grafika Guardian/RTÉ.

Noví poslanci se mají sejít na první schůzi 20. února. Vyjednávání o vládě po minulých volbách ale zabralo téměř sedmdesát dní. Pozorovatelé se přitom shodují, že do letošních jednání bude navíc daleko více vstupovat právě levice.

„I kdyby se Sinn Féin do vlády nakonec vůbec nedostala, nástup levice irskou politiku rozhodně ovlivní (...) Přinejmenším v tom, že hlavní strany se teď začnou více ohlížet po tématech, které vnímají jako nejvíce problematické řadoví občané,“ konstatovala v pondělním pásmu BBC analytička Larissa Kennellyová.

Co rozhodlo volby

Ve světových médiích se Irsko v posledních letech objevovalo zejména v souvislosti s nástupem premiéra Varadkara, který se netají svou homosexuální orientací, a stal se tak symbolem nového liberálního Irska, s referendem o interrupcích a brexitem. Faktor brexit, který měl teoreticky Varadkarovi pomoci, neboť při vyjednáváních prosadil nakonec svou, rozhodoval dle povolebních průzkumů u jednoho procenta voličů.

„Tyto volby rozhodovala vnitopolitiká témata, o tom není pochyb. Bytová politika, zdravotnictví, hospodářské plány, otázky infrastruktury,“ napsal v britském Guardianu Rory Carroll, irský dopisovatel listu a autor reportáže o příčinách úspěchu levice, kde také uvádí:

„Velká nabídka pracovních míst, jeden z největších růstů HDP v rámci EU, diplomatické úspěchy — to vše se lidem jevilo jaksi vzdálené, abstraktní. Jaký smysl má změnit práci, když si ani pak člověk nemůže dovolit hypotéku?“

Sinn Féin neslibovala voličům tentokrát ani tak sjednocení Irské republiky a Severního Irska jako zmražení růstu nájmů, výstavbu obecního bydlení, dostupnou zdravotní péči, zastavení rozprodeje veřejné půdy či snížení daňové zátěže dopadající na nízkopříjmové skupiny. V obecné rovině se pak jejím programem nesla potřeba přenést centrum pozornosti od zmíněných „vzdálených“ témat ke konkrétním problémům.

„Sinn Féin zůstala nacionalistickou stranou, ale svůj nacionalismus staví dnes jinak (...) Máme tu ekonomický růst, jenž společnost rozděluje. Sinn Féin se snaží nabídnou politiku, jež tyto rozdíly v národě překlene,“ uvedla v povolebním speciálu France 24 Grainne Dirwanová, irská analytička OECD.

Co do odevzdaných hlasů se Sinn Féin i ostatním levicovým stranám dařilo nejlépe ve východních, hustěji zalidněných oblastech Irska a zvláště v Dublinu. Drtivou podporu měla Sinn Féin u voličů do čtyřiadvaceti let. Vyhrála však i u ostatních věkových skupin kromě té starší pětašedesáti let.

Sinn Féin se dařilo zejména na severovýchodě země a v hlavním městě Dublinu. Grafika WmC

Mění se Irsko i Sinn Féin

Letošní volební výsledek má ovšem i svůj hlubší kontext. Analytikové se shodují, že prvotní impulz k posílení levicových stran daly už předchozí dekády, a zvláště krize 2008 — 2012, která obnažila negativní stránky irského hospodářského zázraku. Státu, který byl ještě na počátku v 90. letech chudou zemí na periferii EU, se podařilo stát se základnou pro velké, zejména americké technologické podniky pronikající do Evropy. Lákání investorů tohoto druhu přizpůsobilo Irsko celý svůj hospodářsko-správní model, rozvolnilo regulace a snížilo daně. Irský HDP se pak mezi lety 1994 a 2008 zšestinásobil.

Právě v roce 2008 se začala do Irska přelévat bankovní krize. Praskla současně stavební i hypoteční bublina. Tehdejší nezvyklá vládní koalice Fianna Fáil a zelených, a od roku 2011 vláda Fine Gael a labouristů, přešla na politiku škrtů a začala čerpat záchranný úvěr EU. Předkrizový hospodářský model byl přitom zachován.

Důsledkem bylo obnovení růstu — HDP začal stoupat už v roce 2013 a po té už nepřestal. Zároveň se však nahromadily různé „post-austerity“ problémy, jež neoliberální model ignoruje, respektive nedokáže řešit — v první řadě otázka ubývání dostupného bydlení.

„Z růstu HDP v daném hospodářském modelu neprofituje každý stejně. Někteří na něm dokonce tratí: Na jedné straně je zde deset procent populace — Irové, kteří pracují přímo pro zahraniční korporace. A pak dalších patnáct procent, kteří pracují například ve službách, které korporace vyžívají. Na druhé straně však máte starousedlíky v chudších částech Dublinu (...) v němž žije čtvrtina populace celého Irska. A tito starousedlíci si už nemohou dovolit platit deregulované a stále rostoucí nájmy,“ vysvětlovala v povolebním speciálu JOE.ie Ellen Coynová, šéfka politického zpravodajství tohoto irského kanálu.

„I mnoho lidí, co se má relativně dobře, si tu už delší dobu říkalo: ,Ekonomice se daří, práci mám a možná i dobrý plat, ale dům si dovolit nemohu a nemohu si dovolit na něj ani spořit, protože nájmy jsou tak vysoké, že už nezbývá na hypotéku,´“ připomínal zase v debatě na Channel 4 News Denis Staunton, redaktor z irských Timesů.

Vývoj irského HDP mezi lety 1984 a 2020 v přepočtu na dnešní ceny. Částky jsou v miliardách amerických dolarů. Grafika Statista.com

Společně s celým Irskem se přitom proměnila v minulých letech také Sinn Féin. Od nejradikálnější advokátky sjednocení celého ostrova a jednoho z politických křídel IRA se posunula k důrazům typickým pro standardní progresivní strany v Evropě. O sjednocení Irska mluví Sinn Féin stále, ovšem spíše jen teoreticky — nastiňuje možnost referenda za pět let, pokud se její severoirské odnoži podaří paralelně získat moc na severu. Něco takového je ale aktuálně jen těžko představitelné, natož proveditelné.

Změny však nastaly i uvnitř strany. Legendárního věčného předsedu „mluvčího teroristů“ Gerryho Adamse nahradila po pětatřiceti letech ve funkci v roce 2018 současná lídryně Mary Lou McDonaldová. Ta vytvořila vůdčí duo s faktickou předsedkyní Sinn Féin v Severním Irsku Michelle O'Neillovou a politický program soustředila kolem konkrétních problémů.

Nový manifest Giving workers and families a break doplnilo duo McDonaldová — O'Neillová intenzivní kontaktní kampaní. V kontrastu s učebnicově liberální image premiéra Lea Varadkara (program A future to look forward to) či tradičního politika Micheála Martina (An Ireland for all) působila prezentace nové Sinn Féin daleko autentičtěji i živěji.

Irové zpovídaní ve volebních reportážích říkali — vedle stížností na bydlení — obvykle věty jako: „Je čas dát příležitost někomu jinému“, „Bylo by dobré vyzkoušet zase něco jiného“ nebo „Je čas na změnu“. Sinn Féin se podařilo pro tyto volby symbolem změny stát.

Další informace:

The Guardian Ireland: Fianna Fáil rules out coalition with Sinn Féin

The Guardian Consequences of Sinn Féin’s success in Ireland’s election

BBC News Irish general election: Sinn Féin celebrate historic result

BBC News Ireland elections: Busting five myths

Channel 4 News Sinn Fein leads in poll for first time ahead of Irish elections

JOE.ie How Sinn Féin became the most powerful force in the land

The Guardian Memo to British political pundits: Ireland’s election isn’t about you

The Guardian What does the Irish election result mean for Brexit?

The Guardian 'We needed to get the muppets out': voters on backing Sinn Féin

France 24 Sinn Féin's surge: Irish nationalists rock political landscape

    Diskuse
    MP
    February 15, 2020 v 16.52
    Dobrá zprávy
    Snad se už probudilo i dlouho dobu neoliberalismem zblblé Irsko...
    February 17, 2020 v 10.52
    Zajímavé je, že Sinn Féin neslibovala žádnou radikálně jinou daňovou politiku... měla jen jedno zvýšení daně pro superbohaté, jinak však chtěla jen odstraňovat zátěž, která dopadá na chudé. Ono je těžké přijít s levicovým národohospodářským posunem, když ten současný model tak sype, a zároveň vám čtvrtina práceschopné populace dělá pro nadárodky... osobně jsem velmi zvědav, jak se bude jejich politika vyvíjet z tohoto hlediska.