Dočká se uvolnění potratů také Severní Irsko?

František Kalenda

Nedávné irské referendum o potratech oživilo diskuzi v severní části ostrova, která jako jediná součást Spojeného království umělé přerušení těhotenství zakazuje a tvrdě postihuje.

Minulý týden zrušila přesvědčivá většina irských voličů v referendu dodatek irské ústavy a fakticky tak otevřela cestu k legalizaci potratů. Hlasování, které představuje tečku za hroznými případy umírajících žen, jimž se lékaři z důvodu přísných zákonů obávali provést potrat, s potěšením okomentovala řada politiků ze sousední Británie.

Včerejší irské referendum bylo obdivuhodnou ukázkou demokracie a přineslo jasné a nezpochybnitelné výsledky,“ napsala na Twitter britská premiérka Theresa Mayová a pogratulovala vítězné straně k úspěšné kampani. Skotská premiérka referendum označila za „důvod k radosti“ a pochvalovala si, že „zvítězil soucit, spravedlnost a důvěra v ženy“.

Severoirští aktivisté žádají aplikaci zákona z roku 1967 umožňujícího potraty také v jejich části Spojeného království. Foto universitytimes.ie

Na první pohled je to pochopitelné. Ve Velké Británii jsou potraty až do 24. týdne těhotenství legální již od roku 1967 a právě sem historicky mířily tisíce irských že, aby jim bylo uměle přerušeno těhotenství. Je tu ale drobnost, o níž se mnoho nemluví. Zmíněný zákon z konce šedesátých let platí pouze ve Velké Británii, ne v Severním Irsku. V této části Spojeného království nikdy nevešel v platnost a potrat je možné vykonat pouze v případě ohrožení života matky, nikoli však v případě vážného poškození plodu, incestu nebo znásilnění. Takových legálních potratů bylo v období mezi lety 2016/17 podle vládních statistik provedeno třináct.

Ženě, která by se o potrat pokusila sama, hrozí doživotní vězení. Na sedm set obyvatelek Severního Irska tedy každý rok za potratem cestuje přes moře do Anglie, Skotska nebo Walesu. Další těžko odhadované množství z nich získává především přes internet často nebezpečné a nespolehlivé potratové pilulky.

Náboženská aliance

Přísné zákony týkající se potratů v Severním Irsku pochází už z roku 1861 a zakládají se na neobvyklém konsensu mezi náboženskými vůdci obou jinak historicky znepřátelených stran — katolíků a protestantů. To se přeneslo i na politickou scénu, kde aplikaci britské legislativy svorně odmítají všechny hlavní politické strany.

Nejsilnější Demokratická unionistická strana (DUP) je nadále proti potratům ve všech případech, což po hlasování v irském referendu znovu potvrdila předsedkyně strany a donedávna premiérka Arlene Fosterová. O něco mírnější postoj má od roku 2016 Sinn Féin (SF), jejíž delegáti se většinově postavili pro možnost potratu v případě nenávratného poškození plodu, znásilnění a incestu, i když kvůli tomu ztratili několik vlivných členů. Sociálně demokratická strana práce pak letos v květnu zopakovala principiální odpor k potratům, svým politikům však v tomto ohledu umožnila hlasovat na základě vlastního svědomí.

Referendum v nezávislém Irsku ale přináší dosud nevídaný tlak na to, aby se zákony změnily také v Severním Irsku. Na jednu stranu se aktivizuje občanská společnost, která v posledních dnech pořádala protesty včetně hromadného požití údajné potratové pilulky přímo před budovou soudu v hlavním městě Belfastu. Aktivistky a aktivisté z Irska, jejichž několikaměsíční kampaň vedla k mimořádnému úspěchu, nyní oznamují, že budou působit i na opačné straně neviditelné hranice. Průzkumy přitom ukazují, že veřejnost mají na své straně; kupříkladu podle údajů společnosti Millward Brown Ulster z loňského roku podporuje úplnou dekriminalizaci potratů 58 % respondentů, v případě incestu a znásilnění pak celých 72 %.

Zároveň dochází ke zvyšování politického tlaku přímo z Londýna. Pro rozšíření existující britské legislativy do Severního Irska jsou dlouhodobě labouristé, liberální demokraté i zelení, nyní se k nim velmi hlasitě přidává část vládnoucí Konzervativní strany v čele s poslankyněmi Penny Mordauntovou a Sarah Wollastonovou.

Dilema britské premiérky

Pro britskou premiérku Theresu Mayovou to není příjemná situace. Ráda se označuje za feministku a její osobní postoje jsou z výše zmíněných výroků, které mimochodem značně rozladily církevní představitele, patrné. Její menšinová vláda ale životně závisí na hlasech Demokratické unionistické strany, která ani o uvolnění potratů nechce ani slyšet. Trvá proto na tom, že potraty jsou díky devoluci pravomocí na místní úroveň svrchovanou otázkou severoirského parlamentu.

Argument je to validní a nejen zastánci přísného zákazu potratů upozorňují, že by zásah z Londýna do záležitostí místní samosprávy vytvořil nebezpečný precedens. Háček spočívá v tom, že severoirská politická scéna je zablokovaná už od rozpadu vlády v lednu roku 2017 a dvě hlavní strany, SF a DUP, se nedokázaly dohodnout na žádném řešení.

Mayová je tak mezi dvěma mlýnskými kameny, kdy ji z jedné strany tlačí její koaliční partner a z druhé její vlastní poslanci a poslankyně. Poslední informace naznačují, že nejméně dvacet z nich se připojí k návrhu opozice a pokusí se uvolnění potratů v Severním Irsku protlačit v britském parlamentu. Zatím není jisté, jestli to bude stačit.