V pátek 25. května budou Irové v referendu hlasovat o možnosti změnit jeden z nejpřísnějších potratových zákonů v Evropě. Průzkumy veřejného mínění zatím favorizují ty, kteří podporují zrušení ústavního dodatku, který potraty fakticky znemožňuje. Přestože se k sobě obě strany v poslední době přibližují, na 60-65 procent rozhodnutých voličů je připraveno v referendu hlasovat „ano“.

Kampaň dosud necílila ani tak na samotný ústavní dodatek, ale spíš na to, co bude následovat. Pokud bude referendum úspěšné, navrhne vláda na základě výsledků státem zřízené komise uzákonění potratů v prvních 12 týdnech těhotenství bez omezení a v prvních 24 týdnech za výjimečných okolností, jako je například ohrožení života matky.

↗

„Katolická církev a zbabělí politici zabili Savitu

Přestože průzkumy ukazují, že je irská veřejnost spíše nakloněná zrušení dodatku, oprávnění voliči jsou podstatně zdrženlivější v otázce umožnění potratů bez omezení. Toho využívá strana odpůrců, které se daří zasévat nejistotu ohledně konkrétního nstvení potratové legislativy po hlasování v referendu. Argumentuje přitom uvolněnými zákony ve Spojeném království, kde je podle jejich tvrzení potraceno na 90 % všech dětí trpících na základě předběžné diagnostiky Downovým syndromem. Pokud je volič odpůrcem potratů v prvních šesti měsíců těhotenství, pak podle nich musí hlasovat proti zrušení dodatku.

Strana pro zrušení dodatku používá jinou strategii a zaměřuje se na více než tři tisíce irských žen, které každý rok vycestují za potratem do Británie a zhruba tisícovku dalších, jež se uchylují k užití některé z nelegálních potratových pilulek.

Co je osmý dodatek

Osmý dodatek ústavy poskytuje stejná práva matce a nenarozenému dítěti, čímž fakticky znemožňuje umělé přerušení těhotenství, a už od svého schválení referendem v roce 1983 vyvolává prudké diskuze ve společnosti. Dodatek vznikl na základě obav katolické církve z mezinárodního vývoje, jako byl případ Roe vs. Wade ve Spojených státech, kdy se ženám postupně dařilo domoci se práva na potrat soudní cestou. Úprava ústavy měla tuto cestu definitivně uzavřít.

Argumenty tehdy mimořádně mocné katolické církve vyslyšelo 67 % irských voličů. Od té doby se však situace změnila. Zejména pod vlivem skandálů týkajících se sexuálního zneužívání dětí se morální autorita dominantní církve zhroutila. Naposledy to ukázalo schválení sňatků stejnopohlavních párů v referendu z roku 2015, pro které přes výrazný odpor katolické hierarchie hlasovalo 62 % Irů. Referendum o stejnopohlavních sňatcích je možné považovat za významný milník, jenž povzbudil liberální část irské společnosti a přesvědčil ji o tom, že nastal správný čas pokusit se rovněž o změny týkající se potratů.

Dvě tváře kampaně

Ačkoli se jedná o velmi kontroverzní téma, oficiální kampaň dosud na obou stranách od březnového vyhlášení referenda probíhala překvapivě civilně. Debaty na celonárodních televizních obrazovkách nebo v rádiu sice byly ostré, jen výjimečně v nich však zaznívaly osobní a podpásové útoky. O poznání horší situace panuje na sociálních sítích, které jako obvykle zaplavily nenávistné komentáře.

V politickém a mediálním prostředí mají proponenti liberalizace potratových zákonů jasnou převahu. Zrušení dodatku mimo jiné podporuje velká většina politiků a důležitých periodik. Zcela opačná situace ale panuje právě na internetu, kde sítě jako Facebook a YouTube doslova zahltily placené reklamy mířící na „ochranu života“.

↗

Odpůrci zrušení dodatku ústavy pořádají také tradiční pochody, skutečnou dominanci však mají na sociálních sítích. Foto lifenews.com

Vzhledem ke skandálu s firmou Cambridge Analytica a ruským ovlivňováním amerických voleb panují nemalé obavy, že by se také irské referendum mohlo stát cílem kampaně zvenčí. Existují pro to jisté důkazy. Když se například jeden investigativní novinář pustil do zjišťování, kdo stojí za draze sponzorovanou — a na první pohled neutrální — Facebookovou stránkou Undecided on the 8th (doslova „Nerozhodnutí ohledně osmého dodatku“), objevil, že je financovaná katolickou protipotratovou organizací se Spojených států. Krátce po publikování tohoto zjištění stránka zmizela. Předpokládá se, že vznikla za účelem získat data nerozhodnutých voličů, jež by bylo následně možné zacílit obsahem „pro život“ těsně před konáním referenda.

Role Googlu a Facebooku

Vzhledem k významu internetového „bojiště“ se o dosud největší rozruch v kampani postarala společnost Google, která zakázala veškerou politickou reklamu související s referendem. Nečekané rozhodnutí učinila až 9. května, tedy celé týdny po začátku kampaně, kdy už byly do reklamy investovány značné částky. Reklamy filtruje také Facebook, který zakazuje ty, o nichž je přesvědčen, že pochází ze zahraničí. V obou případech se jedná o bezprecedentní opatření, jež by se mohla opakovat při dalších významných hlasováních po celém světě.

Především rozhodnutí Googlu je protipotratovskou stranou považováno za nespravedlivé a sama kalifornská liberální společnost je pro změnu obviňována z touhy ovlivnit výsledek referenda. Výhrady však vyjadřuje i část proponentů zrušení ústavního dodatku, podle nichž by mohlo být jejich těsné vítězství svalováno právě na Google a tím pádem by byla ohrožena legitimita referenda. Pokud by ale digitální giganti nijak nekonali a dodatek byl naopak těsně zachován, bezpochyby by se znovu objevily hlasy o tom, že jejich laxnost umožnila démonizaci příznivců interrupcí a nepřípustné ovlivňování nerozhodnutých voličů.

Už nyní je tedy možné očekávat, že bez ohledu na konečný výsledek se bude po irském referendu znovu živě diskutovat o roli sociálních médií v demokratickém procesu.

Tento článek vznikl exkluzivně pro DR. Z angličtiny jej přeložil František Kalenda