↗

Potřebujeme dostupnou antikoncepci, nezaujaté informace o plánovaném rodičovství a respektující poporodní péči, říkají zástupkyně organizace Možnosť volby s tím, že rodičovství musí zůstat svobodným rozhodnutím lidí, kterých se týká. Foto Jan Kuliš, DR

S vařečkami v rukou se v úterý v podvečer protestovalo před slovenskou ambasádou v pražské Bubenči. Důvodem jsou hned čtyři legislativní návrhy omezující reprodukční práva žen, které leží na stole slovenského parlamentu, jednání o nich však byla zatím odložena. Pražská demonstrace, které se zúčastnilo přes padesát lidí, doprovodila protesty ve větších slovenských městech.

Pod jedním z návrhů je podepsána vládní strana OľaNO, druhý připravili nezařazení poslanci a zbylé dva předložili krajně pravicoví kotlebovci. Ti například usilují o posunutí termínu, v kterém lze potrat ještě legálně podstoupit, a to z dvanáctého na osmý týden těhotenství. V osmém týdnu ovšem ženy často ještě netuší, že jsou těhotné.

„Je mi úzko z toho, že by rozhodnutí o interrupci za mě udělal stát,“ řekla na pražské demonstraci Adéla Hrivnáková. „Není to tak, že by ty návrhy předkládal někdo pomatený a byly by šmahem zamítnuté. Celý můj dosavadní reprodukční život prohrávaly podobné návrhy v hlasování jen těsně. Dnes se změnilo to, že některý z návrhů, které slovenský parlament projednává, pravděpodobně schválený bude,“ dodala.

Kromě zkrácení doby termínu, v níž je možné interrupci provést, poslanci dále zvažují zavedení povinné čtyřdenní čekací lhůty mezi shledáním splnění podmínek pro podstoupení zákroku a jeho výkonem. Návrh strany OĽaNO pak počítá s tím, že by církevní organizace směly vyhotovovat informační brožury, které žena od lékaře před interrupcí dostane. 

Právě návrh nejsilnější slovenské partaje, který dále pracuje s termínem nenarozené dítě, čímž posiluje postavení plodu proti matce, má největší šanci na schválení, pakliže se podaří překonat propast mezi jejím liberálním a konzervativním křídlem.

Podle analýzy organizace Možnosť volby je ovšem takový záměr v rozporu s mezinárodními lidskoprávními úmluvami, jimiž je Slovensko vázáno.

„Podstatou návrhu je vytvořit zásadní překážky v přístupu žen k bezpečným interrupcím a omezit jejich lidská práva posílením restriktivních opatření. Navrhované změny mohou ještě zhoršit životní situaci nejohroženějších skupin žen na hranici chudoby, matek samoživitelek, žen z odlehlých oblastí a žen zažívajících násilí,“ uvedli na demonstraci zástupkyně organizace.

Spor o interrupce je dlouhodobý, počet zákroků stále klesá

Proti zpřísnění interrupčních zákonů se demonstrovalo především na Slovensku, konkrétně v Bratislavě, Banské Bystrici, Košicích a Liptovském Mikuláši, přičemž v hlavním městě se sešly asi dva tisíce lidí. Organizátorky i protestující varovali, že se zákonodárci snaží omezovat základní právo žen rozhodovat o svém těle namísto toho, aby řešili skutečné problémy v čele s ekonomickou krizí navázanou na pandemii SARS-CoV-2.

Manifestace podpořili někteří místní politici a návrhy omezující reprodukční práva čelí kritice i na parlamentní úrovni. „Tři z těchto návrhů zákonů nás staví na úroveň Polska a jeden se tváří jako pomoc ženám, ale představuje jen alibi na vytvoření překážek pro bezpečné vykonávání interrupcí,“ podotkla na nedávné tiskové konferenci předsedkyně zdravotnického výboru Národní rady Jana Cigániková (SaS).

Návrhy zákonů ovšem nekritizují jen aktivisté a někteří politici, ale také mnozí odborníci. „Dostaneme se do situace, do které se dostat nechceme — budou nám tu umírat ženy, které půjdou na zákrok k někomu, kdo jej provede nelegálně, bez znalostí, bez prostředků, bez adekvátních hygienických prostor,“ zhodnotila v rozhovoru pro Denník N rizika změny stávající právní úpravy interrupcí lékařka Lenka Lesná.

Slovensko se ovšem o potraty nepře poprvé. Čtyři jiné návrhy měnící podmínky pro umělé přerušení těhotenství parlament odmítl vloni na podzim. I tehdy se pro záměru zpřísnit pravidla pro interrupce protestovalo, do ulic ale vedle kritiků navrhovaných legislativních změn vyšly i desetitisíce příznivců přísnější potratové legislativy, včetně katolických hodnostářů.

Podobně jako na Slovensku je i v České republice interrupce zcela legální do dvanáctého týdne těhotenství. Lékařské doporučení lhůtu dvojnásobně prodlužuje a umělé přerušení těhotenství je možné kdykoli, pokud nastanou závažné zdravotní problémy. Když potrat schválí lékař, zákrok kryje zdravotní pojištění. Počet interrupcí u nás i na Slovensku setrvale klesá, a to již od začátku devadesátých let.