Irové míří k volbám, zhodnotí úspěšnost politiky škrtů

Gaby Khazalová

V minulých volbách trestali Irové republikány z Fianna Fáil za bankovní krizi. Nyní vyjádří podle pozorovatelů názor na politiku pragmatičtější Fine Gael, jež se od roku 2011 řídila zcela doporučeními finanční Trojky.

Irsko čekají v pátek po pěti letech volby do dolní komory parlamentu, takzvaného Dáilu, z nichž vzejde nová vláda. Do koaličních jednání budou dle průzkumů moci vůbec poprvé zasáhnout menší protestní uskupení. Pro celý evropský kontext však bude výsledek důležitý zejména v jiném ohledu: podle pozorovatelů ukáže, zda dají občané úspěšné země důvěru stranám, jež na ně v době hluboké finanční krize uplatnily přísnou politiku škrtů, nebo zda tuto politiku potrestají.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Irsku vládne od roku 2011 koalice složená ze středopravé Fine Gael vedené premiérem Endou Kennym a irských labouristů. Vítězka minulých voleb Fine Gael volí konzervativní rétoriku prosazování „dlouhodobého ekonomického plánu“, který má zemi dovést k zotavení se z finanční krize. Její argumenty posiluje i nynější ekonomický růst.

Podpora obou vládních stran v posledních letech spíše stoupala, a Kenny tak mohl oprávněně doufat, že svůj post jako historicky první předseda Fine Gael obhájí. Aktuální předvolební průzkumy ale naznačují, že koalice minulý volební úspěch nezopakuje a většinu v Dáilu, irském parlamentu, těsně nezíská.

Její vyhlídky ohrožují jak velké tradiční strany Fianna Fáil a Sinn Féin, tak menší uskupení jako Sociální demokraté nebo Nezávislí, kteří ostře vystupují proti úsporným opatřením. A právě menší strany s koaličním potenciálem mohou dle politologů hrát rozhodující roli během povolebních jednání.

Na nespokojenost Irů se sociálně-ekonomickými podmínkami ukazují navíc i nálady v občanské společnosti. Například během poslední soboty se v ulicích Dublinu sešlo dle některých odhadů až osmdesát tisíc lidí, aby protestovali proti zvyšování daní, rozpočtovým škrtům a kontroverzním poplatkům za vodu.

V Dublinu dodnes probíhají protesty proti škrtům. Foto RN, flickr.com

Pozorovatelé obecně připomínají, že zatímco ve Španělsku či Řecku vedla ekonomická krize k vzestupu protestních hnutí, Irové si zvolili o pár let dříve vládu, která přijala podmínky splácení dluhu bez velkého odporu a uplatňovala v minulých letech politiku austerity z přesvědčení. Nynější volby jsou tak v jistém smyslu vskutku i referendem o tom, jak tato politika na Iry zapůsobila.

Podle některých znalců mohou výsledky irských voleb napovědět leccos i o budoucnosti eurozóny. Pokud Fine Gael neuspěje, mohou se vlády i v jiných evropských státech začít obávat podobného testu důvěry ve společnou měnu a politiku. Prohra může též posílit tlak na změnu dosavadních ekonomických doporučení Trojky.

Krize v číslech a současný stav

Irsko je v posledních dvou letech dáváno za vzor země, které se díky škrtům podařilo úspěšně překonat ekonomickou krizi. Země se v roce 2010 ocitla na pokraji finančního kolapsu a byla nucena přijmout záchranný balíček Trojky — půjčku ve výši pětasedmdesáti miliard eur z nouzového fondu eurozóny a od Mezinárodního měnového fondu.

Následoval propad HDP o čtrnáct procent, nezaměstnanost překročila patnáctiprocentní hranici. O rok později Irsko z programu vystoupilo, předalo své rozpočtové hospodaření do rukou Trojky a zcela přistoupilo na její podmínky splácení dluhu, jež zahrnovalo drastické škrty ve veřejných výdajích. Dětská chudoba se zdvojnásobila, na půl milionu především mladých a vzdělaných lidí emigrovalo, mzdy klesly o patnáct procent.

Nyní zažívá Irsko znovu ekonomický vzestup. Podle údajů ministerstva financí z letošního února je nezaměstnanost na úrovni 8,6 procenta. Pětiprocentní ekonomický růst ročně je nejvyšší v celé EU, podařilo se také zmírnit vysokou míru emigrace. Někteří ekonomové ovšem odůvodňují trend spíše vnějšími faktory, které podpořily nárůst irského exportu: propadem ceny pohonných hmot či poklesem hodnoty eura.

Přijetí programu úspor a škrtů má také stále své kritiky z řad opozičních stran i občanských hnutí. Ti upozorňují, že škrty zasáhly ty nejvíce znevýhodněné, zatímco původci krize, bankéři a spekulanti, potrestáni nebyli. V oblastech jako je zdravotnictví, vzdělávací systém či sociální služby podle nich lidé na politiku škrtů dodnes doplácejí.

Stranická nabídka

Podobně jako před pěti lety jsou i nyní před pátečními volbami hlavním tématem předvolební kampaně ekonomické otázky a sociální politika. V roce 2011, to jest v době devastující ekonomické krize, potrestali voliči dominující stranu Fianna Fáil. Namísto ní ale zvolili ideologicky velmi podobnou, konzervativní a proevropskou, Fine Gael, která spolu s labouristy zvolila zmíněnou cestu bezvýhradného přijetí politiky Trojky.

Fianna Fáil, která v roce 2011 ztratila největší počet hlasů a která byla obviňována z nastalé krize, nyní doufá, že využije nespokojenost voličů a obnoví svou bývalou sílu. V současné době je sice nejsilnější opoziční stranou, je však otázkou, zda jí voliči odpustí chyby z minulosti.

Frustraci z vládní politiky by mohla využít také Sinn Féin, známá katolicky vlastenecká a socialistická formace, která podle pozorovatelů může přebrat část hlasů koaličním labouristům. Žádná z velkých stran ovšem se Sinn Féin, jež si s sebou nese historickou zátěž napojení na Irskou republikánskou armádou, vládnout nechce.

V úspěch doufají i menší uskupení vymezující se ostře vůči politice austerity jako Sociální demokraté, aliance Nezávislých nebo kandidáti ze skupiny People Before Profit. Podle posledních průzkumů nebudou mít Labouristé a Fine Gael dostatek křesel, aby si společné vládnutí zopakovali. A v tom případě mohou být menší strany rozhodující silou při tvorbě většinové koalice.

Variantou je také velká koalice ideově spřízněných Fine Gael a Fianna Faíl. Lídři obou stran ovšem spolupráci rivalů z dob občanské války dlouhodobě vylučují.

Bookmakeři stále sází na to, že premiérský post obhájí Enda Kenny, který je podle některých komentátorů jedinou osobností s potenciálem vytvořit stabilní koalici. Politologové se ale v posledních týdnech také shodují na tom, že stávající spolupráce s labouristy mu stačit nebude.

Další informace:

The Guardian Ireland's general election — the Guardian briefing

The Guardian Ireland is in recovery but its voters are in a mood to rebel

The Guardian Irish election haunted by Easter 1916 — but this time smaller parties could decideit

The Economist Ireland’s general election

Foreign Policy in Focus Judgment Day for Austerity in Irish Election

    Diskuse
    March 3, 2016 v 19.43
    A jak to dopadlo
    Irské odpovědné orgány zveřejnily konečné výsledky voleb až dnes, tedy ve čtvrtek 3. běžna. V zásadě přitom odpovídají prognózám, které připomíná kolegyně Khazalová ve výše uvedené zprávě. Konkrétně tedy:

    Největší stanou ve 158čelnné sněmovně zůstává pragmatická středorpavicová Fine Gael s 50 poslanci, oproti minulým volbám ale 26 křesel ztratila.

    Druhá zůstává rovněž středopravicová, ale více republikánská Fianna Fáil s 44 křesly, která však oproti minulým volbám 15 křesel získala.

    Menší strana dosavadní koalice -- labouristé -- bude mít už jen sedm křesel, a tedy přišla o 30.

    Levicově a zároveň katolicky vlastenecká Sinn Féin naopak dosáhla nejlepšího výsledku ve své historii -- bude mít 23 křesel.

    Kromě těchto čtyř subjektu bude zastoupeno v Dáilu ještě šest (!) malých uskupení vesněs obecně protestní či levicové orientace - Nezávislí (dvanáct poslanců), Nezávislá aliance (šest poslanců), Anti-Austerity Alliance-People Before Profit (šest poslanců), Independents 4 Change (čtyři poslanci), Zelení (dva poslanci) a Workers and Unemployed Action (jeden poslanec).

    Žádná z tradičních koalic nemá po volbách většinu, a tak pozorovatelé očekávají složitá jednání.
    April 15, 2016 v 9.49
    jak to pokračuje
    Irsko nemá ani 50 dní po volbách stále řádného premiéra. Pokusy získat většinu pro sebe si odbyli jak Enda Kenny z Fine Gael, tak Micheál Martin z Fianna Fáil. Poslední pokus o zisk podpory učinil Martin ve čtvrtek 14. dubna, avšak neúspěšně.

    Většina pozorovatelů má dnes za to, že v zemi vznikne velká koalice zmíněných dvou stran. Připomíná se ovšem, že velké koalice nemají v Irsku tradici a Fianna Fáil a Fine Gael ještě nikdy společně nevládly. Jednání tak zřejmě nebudou ani přes 50denní bezvládí rychlá.
    May 4, 2016 v 12.33
    A jak to dopadlo
    V Irsku nakonec nastoupí menšinová vláda Fine Gael. Fianna Fáil ji podpoří výměnou za několik programových ústupků typu snížení ceny vody, zvýšení počtu policistů o 15 tisíc, ochrany plátců hypoték před bankami či řešení bytové krize. Premiérem zůstane předseda Fine Gael Enda Kenny. Irské povolební bezvládí tak trvalo více než dva měsíce.
    LV
    Matně se mi vybavuje, že jsem četla v souvislosti s tou bublinou o podmínkách bankrotu Irsku a bylo to kruté.