Irové míří k volbám, zhodnotí úspěšnost politiky škrtů
Gaby KhazalováV minulých volbách trestali Irové republikány z Fianna Fáil za bankovní krizi. Nyní vyjádří podle pozorovatelů názor na politiku pragmatičtější Fine Gael, jež se od roku 2011 řídila zcela doporučeními finanční Trojky.
Irsko čekají v pátek po pěti letech volby do dolní komory parlamentu, takzvaného Dáilu, z nichž vzejde nová vláda. Do koaličních jednání budou dle průzkumů moci vůbec poprvé zasáhnout menší protestní uskupení. Pro celý evropský kontext však bude výsledek důležitý zejména v jiném ohledu: podle pozorovatelů ukáže, zda dají občané úspěšné země důvěru stranám, jež na ně v době hluboké finanční krize uplatnily přísnou politiku škrtů, nebo zda tuto politiku potrestají.
Irsku vládne od roku 2011 koalice složená ze středopravé Fine Gael vedené premiérem Endou Kennym a irských labouristů. Vítězka minulých voleb Fine Gael volí konzervativní rétoriku prosazování „dlouhodobého ekonomického plánu“, který má zemi dovést k zotavení se z finanční krize. Její argumenty posiluje i nynější ekonomický růst.
Podpora obou vládních stran v posledních letech spíše stoupala, a Kenny tak mohl oprávněně doufat, že svůj post jako historicky první předseda Fine Gael obhájí. Aktuální předvolební průzkumy ale naznačují, že koalice minulý volební úspěch nezopakuje a většinu v Dáilu, irském parlamentu, těsně nezíská.
Její vyhlídky ohrožují jak velké tradiční strany Fianna Fáil a Sinn Féin, tak menší uskupení jako Sociální demokraté nebo Nezávislí, kteří ostře vystupují proti úsporným opatřením. A právě menší strany s koaličním potenciálem mohou dle politologů hrát rozhodující roli během povolebních jednání.
Na nespokojenost Irů se sociálně-ekonomickými podmínkami ukazují navíc i nálady v občanské společnosti. Například během poslední soboty se v ulicích Dublinu sešlo dle některých odhadů až osmdesát tisíc lidí, aby protestovali proti zvyšování daní, rozpočtovým škrtům a kontroverzním poplatkům za vodu.
Pozorovatelé obecně připomínají, že zatímco ve Španělsku či Řecku vedla ekonomická krize k vzestupu protestních hnutí, Irové si zvolili o pár let dříve vládu, která přijala podmínky splácení dluhu bez velkého odporu a uplatňovala v minulých letech politiku austerity z přesvědčení. Nynější volby jsou tak v jistém smyslu vskutku i referendem o tom, jak tato politika na Iry zapůsobila.
Podle některých znalců mohou výsledky irských voleb napovědět leccos i o budoucnosti eurozóny. Pokud Fine Gael neuspěje, mohou se vlády i v jiných evropských státech začít obávat podobného testu důvěry ve společnou měnu a politiku. Prohra může též posílit tlak na změnu dosavadních ekonomických doporučení Trojky.
Největší stanou ve 158čelnné sněmovně zůstává pragmatická středorpavicová Fine Gael s 50 poslanci, oproti minulým volbám ale 26 křesel ztratila.
Druhá zůstává rovněž středopravicová, ale více republikánská Fianna Fáil s 44 křesly, která však oproti minulým volbám 15 křesel získala.
Menší strana dosavadní koalice -- labouristé -- bude mít už jen sedm křesel, a tedy přišla o 30.
Levicově a zároveň katolicky vlastenecká Sinn Féin naopak dosáhla nejlepšího výsledku ve své historii -- bude mít 23 křesel.
Kromě těchto čtyř subjektu bude zastoupeno v Dáilu ještě šest (!) malých uskupení vesněs obecně protestní či levicové orientace - Nezávislí (dvanáct poslanců), Nezávislá aliance (šest poslanců), Anti-Austerity Alliance-People Before Profit (šest poslanců), Independents 4 Change (čtyři poslanci), Zelení (dva poslanci) a Workers and Unemployed Action (jeden poslanec).
Žádná z tradičních koalic nemá po volbách většinu, a tak pozorovatelé očekávají složitá jednání.
Většina pozorovatelů má dnes za to, že v zemi vznikne velká koalice zmíněných dvou stran. Připomíná se ovšem, že velké koalice nemají v Irsku tradici a Fianna Fáil a Fine Gael ještě nikdy společně nevládly. Jednání tak zřejmě nebudou ani přes 50denní bezvládí rychlá.