Babišova strana ANO opouští evropské liberály — svoji dosavadní politickou skupinu v rámci Evropské unie. Podle pátečního vyjádření přímo Andreje Babiše odchází jak z politické skupiny Renew v Evropském parlamentu, tak se struktur panevropské liberální strany ALDE. Za oficiální důvod Babiš označil, že v rámci ALDE nemůže ANO plnit svůj program.

„Dospěli jsme k názoru, že Renew a ALDE mají jiná stanoviska než hnutí ANO,“ uvedl Babiš s odkazem na Green Deal a takzvaný migrační pakt. Liberály též obvinil z přílišné „bruselskosti“ a snahy „potlačit malé a střední státy a jejich identitu a kulturu“.

Do politických skupin v Evropském parlamentu, dříve známých jako frakce, se vstupuje kvůli zvýraznění ideo-politické profilace, zvýšení vlivu i materiálním výhodám. Právě členům skupin se přidělují vůdčí místa ve výborech, delegacích či při přípravě nejdůležitější legislativy. Skupiny dostávají také zvlášť peníze na svůj provoz a aparát.

ANO přivedl k liberálům v roce 2014 Pavel Telička, který Babišovi vedl v dobách počáteční reformně-antikorupční profilace strany eurovolební kandidátku. Babiš sám dnes zdůvodňuje připojení k ALDE/Renew také svou inklinací k Francii prezidenta Macrona a dalším frankofonním zemím.

Ještě před letošními volbami přitom ANO eventualitu odchodu od liberálů odmítalo. „O liberálnosti ANO (…) není na místě diskutovat,“ tvrdila na jaře pro Euractiv lídryně kandidátky ANO Klára Dostálová.

Nová skupina?

Současná profilace Babišovy strany a nové poměry v Evropském parlamentu vnucují otázku, zda se ANO nepokusí spoluvytvořit novou a celkově třetí nacionálně-populistickou skupinu, která by fungovala vedle stávajího dua ECR (skupina ODS, Bratrů Itálie či polského PiSu) a ID (skupina lepenistů a Okamurova SPD).

Do ECR, tedy do Evropských konzervativců a reformistů, má ANO i díky ODS cestu zavřenou — s přijetím každého nového člena totiž musí souhlasit všichni stávající. V lepenistické Identitě a demokracii (ID) může zas takto ANO vetovat SPD.

K oficiálnímu založení nové skupiny — a tedy i k požívání všech příslušných výhod — je potřeba dát dohromady nejméně třiadvacet poslanců Evropského parlamentu plus zároveň zastoupení nejméně čtvrtiny členských zemí. Vzhledem k tomu, že bez skupiny je nyní i Orbánův Fidesz a Ficův Směr, nové spojení se přímo nabízí.

ANO, Fidesz a Směr mají po letošních volbách dohromady právě třiadvacet europoslanců. K založení nové skupiny by jim tak stačilo naverbovat jakékoliv ministrany ze čtyř dalších zemí — například nová uskupení španělských a řeckých alt-right influencerů nebo odštěpenecké projekty rumunské, litevské či lotyšské krajní pravice. Babiš v pátek uvedl, že ANO bude o svém budoucím politickém zařazení teď přibližně dva týdny vyjednávat.

O ustavení nové skupiny se mezitím pokoušejí i síly extrémnější krajní pravice v čele s německou AfD. Ta byla na jaře vyloučena ze skupiny Identita a demokracie kvůli relativizaci zločinnosti německého nacismu.

Podle bulharských partnerů DR v projektu přeshraniční spolupráce PULSE by se k AfD měla připojit bulharská strana Oživení. Jedná se také se slovenskou postkotlebovskou Republikou a dle maďarského HVG také s maďarskou stranou Naše vlast.

V novém Evropském parlamentu je dost nezařazených nacionálně se profilujících ministran, aby teoreticky mohly vzniknout obě dvě nové skupiny. Jak ale už připomínal například Jiří Pehe, i na evropské krajní pravici přetrvává řada sporů, a reálná dohoda tak není vůbec jednoduchá.