Evropské volby z evropské perspektivy: tři hlavní výsledky

Petr Jedlička

Víkendové volby vyhrála pravice, neboť všechny její frakce krom liberálů posílily. Zároveň ale nenastal tak velký otřes, jak se čekalo. Posuny v síle jednotlivých klubů zapříčinily zejména výsledky v Německu a ve Francii.

Ve volbách do Evropského parlamentu se volí dohromady 720 europoslanců s pětiletým mandátem. Každá země má vyčleněn svůj podíl na celkovém počtu mandátů odpovídající její lidnatosti. U České republiky jde o 21 poslanců, stejně jako u Švédska, Řecka či Maďarska. Foto John MacDougall, AFP

Nad letošními výsledky voleb do Evropského parlamentu v jednotlivých členských zemích se již od neděle živě debatuje. Děje se tomu tak i u nás, na stránkách Deníku Referendum. Největší zemětřas je cítit pochopitelně z Francie, kde vypsal prezident Macron ihned mimořádné volby do Národního shromáždění. Rušno je ale též v českých zemích. Zejména kvůli fašo-Motoristům, avšak i celkově.

Jak ovšem zhodnotit výsledky celkově — z evropské perspektivy? Nabízejí se tři souhrnné postřehy. Za prvé, i když prostým součtem vyhrála volby pravice — posílily všechny její frakce krom liberálů —, nepřinesly volby na první pohled převratné změny. Sociálně demokratická skupina S&D neoslabila tak, jak se očekávalo. Krajní pravice získala méně, než předvídaly průzkumy.

×