Mnoho se o tom šuškalo a spekulovalo, nyní je to ale již fakt: v evropské politice vznikají hned dvě další nacionálně populistické skupiny. První formují oficiálně Babišovo ANO, Orbánův Fidesz a posthaiderovská Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Druhá vzniká okolo německé Alternativy pro Německo (AfD).

Babišova nová skupina má nést název Vlastenci pro Evropu a byla slavnostně představena nyní v neděli Babišem, Orbánem a předsedou FPÖ Kicklem ve Vídni. Skupina kolem AfD by se dle německých médií měla jmenovat Suverenisté či Evropa suverénních národů a svůj vznik připravuje už od května.

„Evropané chtějí tři věci: mír, pořádek a prosperitu. Bruselská elita jim přitom přináší chaos, migraci a stagnaci (…) To chceme změnit (… i když) se bruselská elita brání a nechce přijmout vůli voličů,“ uvedl v neděli přímo Orbán.

„Naše politiky v EU budou definovat tři priority: obrana suverenity, boj s ilegální migrací a revize Green Dealu,“ doplnil Babiš v duchu své poslední komunikační osnovy.

Fungování v rámci oficiálních politických skupin je v EU základní cestou, jak něco prosadit skrze Evropský parlament. Vzhledem k velikosti tělesa a složitosti přípravy evropské legislativy nemají tzv. nezařazení politikové mnoho jiných možností, jak něco důsledně ovlivňovat či přímo vytvořit a následně nechat schválit.

Skupiny mají též vlastní aparát a více peněz. Daleko více se berou v potaz jejich stanoviska a výroky.

ANO působilo až do letošního června ve strukturách evropských liberálů. Fidesz byl do roku 2021 členem evropských lidovců. FPÖ a AfD potom patřily k frakci Identita a demokracie (ID) — k jedné ze dvou již existujících skupin, které se nacionálně populisticky profilovaly doposud.

Na založení skupiny je v EU zapotřebí sehnat nejméně 23 europoslanců plus zastoupení nejméně ze sedmi členských zemí. Nyní tedy pokračuje horečnaté hledání dalších partnerů, kteří obě nové formace posílí.

U babišovsko-orbánovské skupiny bylo v pondělí oznámeno, že čtvrtým členem se stane Chega — nová strana portugalské krajní pravice. Dále se spekuluje o slovenském Smeru, o italské Lize či francouzských lepenistech. Někteří pozorovatelé mají dokonce za to, že francouzští lepenisté celý projekt ve skutečnosti organizují.

Pokud by se tyto spekulace ukázaly jako pravdivé — a zvláště pokud by vstoupili do Vlastenců i lepenisté a italská Liga — dosavadní hlavní skupina nacionálních populistů Identita a demokracie by zřejmě zanikla. Logicky se tak nabízí, že tyto strany budou mít spíše sklon zůstat u svého, kde již dnes dominují. A že babišovsko-orbánovská skupina si vystačí s malými partnery typu formací krajně pravicových influencerů či řeckých ministran.

K Suverenitům vedených německou AfD by se měly dle zpráv od bulharských kolegů z webu Mediapool připojit bulharští proruští nacionalisté ze strany Obnova, dále pak polská Konfederace, řecká Niki, francouzská Reconquete a slovenská postkotlebovská Republika. Maďarští partneři z webu HVG potvrzují též velkou pravděpodobnost přistoupení tamní krajně pravicové strany Naše vlast.

Tato skupina by měla být — tedy pokud v posledku skutečně vznikne — v Evropském parlamentu zřejmě vůbec nejradikálnějí. Jak připomíná na kanálu TLDR Ben Blissett, v bruselských kuloárech se jí už dnes přezdívá „Hooligans“.

Vedle opravdu extrémně vypjatého nacionalismu, odporu k očkování a až rasisticky vyargumentovávaného odporu k imigraci je specifikem zde jmenovaných stran také to, že řada z nich stále vznáší jménem své země nárok na území cizího státu: Niki například na Severní Makedonii, Naše vlast na přesahy Karpat na Ukrajině a podobně.

I kvůli tomu ostatně odmítlo jádro skupiny přijmout rumunské soukmenovce ze strany S.O.S. Romania, jejichž představy o historicky správných hranicích Rumunska se bijí s maďarskými.

Rumunští partneři DR z projektu přeshraniční spolupráce PULSE z webu HotNews zde ještě doplňují, že S.O.S. Romania je strana příliš extrémní i na klasickou krajní pravici — více méně se jedná o blok kolem předsedkyně strany Diany Șoșoacăové, s níž často nejde vůbec rozumně mluvit.

Důležitou otázkou z hlediska tématu bude také rozhodnutí polského Práva a spravedlnosti, které zatím zůstává ve skupině ECR s ODS a Bratry Itálie; má zde však četné konflikty. Rovněž zajímavé bude, kam se nakonec připojí slovenský Hlas a Smer.