„Zvažovala jsem to už delší dobu. Po jeho nacistickém pozdravu jsem se však rozhodla.“ Těmito slovy okomentovala po 20. lednu svůj odchod ze sociální sítě X (dříve Twitter) španělská vicepremiérka Yolanda Diazová. Následoval ji ministr kultury, ministryně pro děti a mládež a další vládní kolegové.

Skupina španělských politiků tvoří přitom jen zlomek z poslední vlny odchodů z platformy zakoupené v roce 2022 a následně přebudované technologickým magnátem a politickými aktivistou Elonem Muskem. Houfných „exitů z X“ začalo přibývat po Muskově připojení se k prezidentské kampani Donalda Trumpa a daný trend stále pokračuje, jak vidno z vývoje v posledních týdnech.

„Z X dnes odchází nejen politikové, ale i média jako La Vanguardia nebo Guardian, organizace jako Greenpeace či celebrity: Jim Carrey, Mark Hamill, Whoopi Goldbergová, Stephen King nebo Elton John. (…) Všichni s odkazem na Muskovy aktivity a to, co z dříve klasické sociální sítě udělal,“ píše španělský deník Marca.

Twitter, fungující od roku 2006, se před Muskovou koupí stal oblíbenou platformou pro prezentaci, výměnu a rychlé šíření politických a občanských postojů. Tisíce novinářů a davy řadových zájemců si na něj zvykly chodit pro novinky, bezprostřední vyjádření politiků i institucí a nejrychlejší reakce. V minulé dekádě využíval odpovídajících možností památně Donald Trump, ale i opozice vůči němu či různá protestní hnutí.

Musk koupil Twitter se slibem více jej otevřít, zprůhlednit a přiblížit ideálu zcela svobodného prostoru k vyjadřování, třebaže dříve podsouvané cenzurní sklony předchozích vlastníků — obvinění ze systematického snižování dosahu protiočkovacích a konzervativních aktivistů (kauza Twitter Files) se nakonec neprokázaly.

Kritika z doby koupě Muskovi přisuzovala záměr zařadit se mezi nejvlivnější magnáty světa — což se mu nakonec nesporně podařilo — či maximalizovat zisk za jakoukoliv cenu. Proměna sítě v Muskově režii ovšem předčila všechna očekávání.

Nejprve přišlo rozsáhlé propouštění a zpoplatnění autentizace. Následovalo rozvolnění filtrů na zachycování dezinformací a pro boj s šířením nenávisti. V síti se začaly velice rychle výrazně více zobrazovat účty s různými politicky třeskutými statusy obsahujícími fámy o přistěhovalcích (loni typicky jezení koček a psů Haiťany v Ohiu), poukazy na „nebývalou“ úroveň kriminality či sporné kulturně-progresivní kauzy. Zrodila se nová skupina twitterových hvězd šířící takový obraz světa, jaký v podstatě kopíroval rétoriku Donalda Trumpa a evropské krajní pravice.

V kontextu loňských amerických voleb se často zmiňovalo, že stoupl dosah účtů z okruhu republikánů a trumpistických aktivistů a klesl dosah těch z okruhu demokratů. Nové algoritmy též začaly plošně propagovat Muskovy osobní statusy, včetně politických preferencí.

Především se ale zásadně změnila obecná atmosféra v síti, kultura ověřování obsahu a celkové preference zobrazování. Jak konstatuje Marianna Springová v BBC, „do popředí X se dostaly profily, které propagovaly zkreslující výklad různých politických opatření, a zprávy, z nichž některé čelí obviněním z podněcování nenávisti.“ A jak uvádí titulek Reuters, „v době amerických voleb se z X stalo epicentrum dezinformací“.

Neodchází jen levičáci

Pravicově orientované tituly často upozorňují, že z X dnes odcházejí především levičáci. V mnoha případech je tomu skutečně tak — v České republice příkladně opustil síť už loni Deník Referendum i podobně orientovaný Alarm. Výše uvedení španělští politikové jsou také z levice. Celkově vzato to ale k vysvětlení trendu již nedostačuje.

Předně platí, že vlna odchodů je skutečně velká. Konkrétně v USA opustily X od loňského podzimu přibližně tři miliony z dvaatřiceti milionů každodenních uživatelů. Podle projekcí webu eMarketer přijde X v období 2022—2025 o celkem sedm milionů Američanů.

Trend v Evropské unii je přitom podobný. Díky povinnosti zveřejňovat údaje v rámci Nařízení o digitálních službách víme, že z X odešlo už loni do konce léta šest milionů Evropanů. Data pro podzim by měla být k dispozici až v nejbližších měsících. Očekává se ale, že budou kopírovat americká.

Dále též platí, že mezi těmi, kdo odešli, najdeme i spoustu pravicově-liberálních, neutrálních či středově profilovaných jmen a titulů. Pryč z proměněného Twitteru je například už i americké National Public Radio, Evropská novinářská federace nebo Transparency International.

Rakouský Standard připomíná debatu, kterou svými odchody z X spustily v zemi novinářské hvězdy Armin Wolf, Florian Klenk a Corinna Milbornová. S příchodem zimy se k nim připojila velká skupina vědců zorganizovaná Ernestem Aignerem z vídeňské vysoké školy ekonomické Wirtschaftsuniversität Wien.

V Německu je přitom trend ještě výraznější. Vedle novinářů, vědců, lidskoprávních a humanitárních organizací opustily X také vládní agentury, fotbalové kluby jako SC Freiburg a Werder Bremen či instituce spojené s připomínáním zločinů nacistické éry: Židovské muzeum v Mnichově, Památník konference ve Wannsee i s přidruženým vzdělávacím centrem a další.

Ve Švédsku ohlásily odchod ze sítě jedny z největších novin Dagens Nyheter a ve Francii vedle levicového deníku Libération i proslulý Le Monde. V Polsku odešla z někdejšího Twitteru například liberální Gazeta Wyborcza.

Evropská komise mimo to začala X 17. ledna prošetřovat, zda neporušuje evropské zásady ohledně zpřístupňování dokumentace a moderace obsahu.

Co čekat dále

Vlna odcházejících se z X přelévá na podobné platformy s odlišnou politikou, především na Threads společnosti Meta a na nezávislou BlueSky. Ta dle posledních čísel narostla za poslední dva měsíce o více než dvojnásobek: z čtrnácti milionů uživatelů v listopadu 2024 na současných třicet milionů.

X zůstává i přes uvedené odchody gigantem — aktuální počet uživatelů se odhaduje na 150 až 200 milionů každodenních a 450 až 600 milionů měsíčních. V této statistice se skrývají ovšem hned tři velká „ale“.

Za prvé, olbřímí část těch, co zůstali, připadá na Afriku a Asii, kde X v posledních letech expanduje. Patrné je to už i na žebříčcích nejpoužívanějších tematických odkazů — hashtagy z kampaní z příslušných oblastí jako #KawalPutusanMK či #RutoMustGo například loni překonaly hashtagy voleb v USA. Za druhé, opět soudě dle populárních tematických odkazů se na X začíná výrazně více sdílet a debatovat zábava jako wrestling či ceny MTV než politika. A za třetí, ekonomicky je X stále výrazně ztrátová.

Musk koupil Twitter původně za 44 miliard dolarů. Dnes odhaduje investorský obr Fidelity hodnotu sítě na 12,32 miliardy. Značka Twitter měla v roce 2022 hodnotu 5,7 miliardy. Dnes jde podle Brand Finance o 673 milionů.

Celkový příjem ze sítě byl v roce 2022 4,4 miliardy dolarů, v roce 2023 3,4 miliardy a v roce 2024 2,9 miliardy. Pouze obsluha půjčky, kterou si Musk na koupi vzal, přitom vlastníka vyjde ročně 1,2 miliardy dolarů.

Platící uživatelé přináší Muskovi nyní jen 176,4 milionů příjmu. Ve svém původním investičním plánu přitom magnát počítal, že budou do několika let sytit rovnou polovinu nákladů.

Pozorovatelé shodně připomínají, že Musk má se svým aktuálním postavením a celkovým majetkem 421 miliard dolarů dostatek prostředků, aby síť dotoval, dokud mu bude užitečná. Bude-li ovšem dosavadní trend pokračovat, profil sítě se v euroamerickém prostoru přiblíží krajně vyhraněným platformám jako Truth Social, kam se chodí jen za kuriozitami, za zábavou či kde své postoje prezentují jen lidé velmi podobných názorů.