Jako hlavní důvod pro útok na přední americké univerzity uvádí Trumpova administrativa projevy antisemitismu v kampusech řady univerzit během loňských demonstrací proti vojenským akcím Izraele v pásmu Gazy v odvetě za teroristický útok Hamásu ze 7. října 2023. Kritika laxního postupu některých univerzit v boji s projevy antisemitismu, do kterých přerostly protesty proti postupu Izraele, je ovšem v útoku na univerzity jen zjevnou záminkou.

Většina univerzit přijala po kritice nejen opatření proti projevům antisemitismu, ale i opatření proti nelegálním okupacím kampusů a univerzitních budov demonstrujícími studenty. Z čela několika prestižních univerzit museli odejít rektoři a rektorky, kteří situaci během protestů nezvládli.

Hlavní důvody pro útok Trumpovy administrativy na přední univerzity jsou ve skutečnosti „kulturně-politické“. Trump se hned po svém nástupu do Bílého domu pustil do boje s politikou diverzity, rovnosti a inkluze (DEI). Přední univerzity, které jsou známé svým liberalismem, také Trump a jeho spolupracovníci vinili z propagace agendy „woke“.

Nejlepší americké univerzity se v různé míře odmítly Trumpovým požadavkům podřídit. Argumentovaly tím, že nejsou vládními agenturami, v nichž Trump může svoji politiku prosazovat, a že budou bránit svoji autonomii.

Bílý dům vzápětí využil skutečnosti, že přední univerzity dostávají od federální vlády miliardy dolarů na výzkum a zhruba sedmdesátce z nich pohrozil odejmutím těchto fondů. Přímý útok spustil zejména proti dvěma z nejprestižnějších univerzit — Kolumbijské univerzitě v New Yorku a Harvardově univerzitě v Bostonu. Zejména Harvardská univerzita se stala testovacím polem toho, zda může Bílý dům válku s univerzitami vyhrát.

Trump postupně odejmul Harvardu federální granty ve výši téměř tří miliard dolarů. Když se univerzita odmítla nátlaku podřídit a podala na Trumpovu administrativu žalobu s tím, že prezident překračuje svoje kompetence, nařídil Bílý dům, že univerzita dočasně nesmí přijímat mezinárodní studenty. I toto rozhodnutí napadla univerzita u soudu, který ho vzápětí dočasně pozastavil.

Eskalace konfliktu mezi Bílým domem a univerzitami tím ale neskončila. Nově ministerstvo zahraničí nařídilo všem americkým konzulátům, aby přestaly vydávat studentská víza. Je prý třeba získat čas na „lustraci“ žadatelů, zejména jejich aktivit na sociálních sítích. A to i zpětně — počínaje rokem 2019.

Ministr zahraničí Marco Rubio také oznámil, že USA budou „agresivně revokovat“ studentská víza již vydaná čínským studentům, kterých jen vloni studovalo v zemi skoro osm set tisíc. Bude se zkoumat, zda tito studenti nemají vazby na komunistickou stranu nebo nestudují obory citlivé pro americkou národní bezpečnost.

Toto rozhodnutí by v záplavě ostatních opatření namířených proti univerzitám dávalo smysl, protože přijímání velkého počtu čínských studentů americkými univerzitami už delší dobu vyvolává obavy, že řada z nich slouží čínské špionáži. A nebylo jasné, proč vůbec USA poskytují elitní vzdělání takovému počtu studentů ze země, v níž vládne režim nepřátelský vůči demokracii.

Bohužel se zdá, že náhlé rozhodnutí Bílého domu bojovat s komunistickou velmocí i s pomocí přísnějšího režimu pro udělování studentských víz čínským studentům je především jen záminkou k domácímu boji s liberálními univerzitami. Nejde zřejmě ani tolik o trest vůči komunistické Číně, jako spíše o trest vůči liberálním univerzitám doma, pro které jsou čínští studenti významným zdrojem příjmů.

Souběžně s oznámením nové vízové politiky pro čínské studenty Bílý dům oznámil, že federální agentury prozkoumají zhruba třicet kontraktů federální vlády s Harvardskou univerzitou, na jejichž základě univerzita dostává zhruba sto milionů dolarů ročně. Z Trumpovy administrativy znějí názory, že peníze odejmuté Harvardu by mohly být využity k financování škol, které vyučují řemesla a obchod.

Lze slyšet názory, že raději než financovat univerzity, jako je ta Harvardská, které jsou údajně prolezlé „woke“ ideologií, je lepší investovat do výuky řemesel, protože USA budou poté, co se kvůli Trumpově celní politice údajně začne vracet do země výroba nejrůznějších produktů, potřebovat řemeslníky. To se dost podobá argumentaci, kterou používali v padesátých letech komunisté u nás.

O co jde

Válka Trumpovy administrativy s předními univerzitami má několik důvodů. Ten hlavní je ideologický: všechny přední univerzity jsou základnami amerických liberálů a progresivismu. Řada progresivistických idejí se zrodila právě v univerzitním prostředí. A univerzity byly mezi důležitými americkými institucemi nejaktivnější, pokud jde o uplatňování politiky DEI.

Mezi Trumpovými poradci hrají značnou roli lidé, kteří patří ke konzervativním think tankům a stáli u zrodu Projektu 2025. Jedním z jejich cílů je prosadit na univerzitách konzervativnější pohledy. Trumpova administrativa proto po některých univerzitách požaduje, aby na to, co vyučují, měli vliv i vládní úředníci.

Problémem je, že nejlepší americké univerzity dosáhly světové proslulosti i proto, že byly značně autonomní. Snahy podřídit je do určité míry ideologii, hlásané současnou vládou, by jejich prestiži bezpochyby uškodily.

V obecnější rovině je za útokem na přední univerzity skutečnost, že jsou téměř všechny v takzvaných modrých státech, v nichž posilují liberální prostředí. Sídlí v nich všechny univerzity patřící do takzvané „Ivy League“, stejně jako nejlepší vysoké školy zaměřené na techniku, jako je Massachusettský technologický institut nebo Kalifornský technologický institut.

I další prestižní univerzity, které patří mezi padesátku nejlepších na světě, jako jsou Kalifornská, Chicagská, Bostonská nebo Newyorská univerzita, sídlí v modrých státech. Několik prestižních univerzit, jako je třeba Michiganská, Dukeova nebo Severokarolínská univerzita, lze najít v „purpurových“ státech, které jednou volí pro demokraty, jindy pro republikány. Univerzity patřící do první ligy těch nejlepších, snad jen s výjimkou Texaské univerzity, je ale těžké najít v „červených“ státech.

Špičkové univerzity jsou magnety pro přední technologické firmy a vědecké instituce, protože jim nabízejí nejlepší mozky. Ve státech, kam se kvůli špičkovým univerzitám začaly stěhovat firmy z oblasti high-tech a vědeckého výzkumu, se následně začala měnit demografická a politická situace ve prospěch demokratů.

Příkladem je stát Georgie, jejíž metropole Atlanta se stala jedním z center technologického a vědeckého výzkumu. Podobně se politické preference začaly pomalu překlápět ve prospěch demokratů v Arizoně, kam se začaly stěhovat firmy ze Silicon Valley v Kalifornii.

Škody jsou napáchány

Ideologicky motivovaný útok Trumpovy univerzity na přední univerzity už napáchal škody, které bude těžké napravit. Odejmutí grantů za miliardy dolarů je Bílým domem prezentováno tak, že jde o peníze, které univerzity dostávají jako jakýsi milodar, který si musejí zasloužit. Ve skutečnosti jde spíše o kontrakty vlády s nejlepšími univerzitami, týkající se výzkumných projektů.

Data ukazují, že zhruba 45 okresů ze tří tisíc, do nichž je rozděleno padesát států americké unie, produkuje až třetinu amerického HDP. Jsou to právě ty okresy, v nichž sídlí špičkové univerzity.

Nyní hrozí, že přední odborníci z těchto univerzit odejdou, pokud vládní financování výzkumu vyschne. Představy některých členů Trumpovy administrativy, že by se tito odborníci mohli začít stěhovat do méně prestižních, konzervativnějších univerzit v červených státech, kterým Trumpova začne peníze naopak více poskytovat, jsou dosti naivní. Okolo takových univerzit by nejprve musela vzniknout příslušná infrastruktura, což je běh na dlouho trať.

Mnohem pravděpodobnější je, že dojde k odlivu mozků do Evropy a dalších zemí, které nabídnou předním výzkumníkům potřebné podmínky. K odlivu mozků přispívá i agresivní imigrační politika. Řada profesorů na předních univerzitách pochází z jiných zemí, a pokud už nezískali americké občanství, mohou mít důvod k obavám.

Univerzity poškodí i útok na zahraniční studenty. Přední americké univerzity je přijímají nejen proto, že jsou to ti nejlepší z nejlepších ve svých zemích, ale také proto, že zahraniční studenti platí většinou plné školné. Pro univerzity jsou tedy zdrojem značných příjmů, z nichž pak lze financovat podporu pro sociálně slabší americké studenty.

Nejlepší zahraniční studenti také často zůstávají v USA, aby pracovali v předních výzkumných ústavech a technologických firmách. Spojené státy z tohoto přílivu nejlepších mozků doposud nebývale profitovaly.

To se teď může změnit. Rozhodnutí Bílého domu na čas zmrazit vydávání studentských víz bude znamenat, že mnoho zahraničních studentů raději vůbec nepřijede. Ve svých domovských zemích může zůstat kvůli možným problémům s imigračními úřady i řada studentů, kteří už mají za sebou několik let studia ve Spojených státech.

Trumpova administrativa tak páchá nenapravitelné škody na „rodinném stříbře“, kterým pro Spojené státy bylo právě vysoké školství. Bude to mít, jak už bylo řečeno, vážné dopady i na další oblasti, v nichž USA byly světovou špičkou: vědecký výzkum a technologický pokrok.

V nejobecnější rovině jde o další poškození americké „měkké síly“. Špičkové univerzitní vzdělání hrálo v této měkké síle USA zásadní roli. Trumpova administrativa bohužel pracuje na tom, aby zničila i poslední zbytky této přitažlivosti své země. Paradoxně tak činí s hesly „Amerika na prvním místě“ nebo „Udělejme Ameriku opět velkou!“.