Jako hlavní důvod pro útok na přední americké univerzity uvádí Trumpova administrativa projevy antisemitismu v kampusech řady univerzit během loňských demonstrací proti vojenským akcím Izraele v pásmu Gazy v odvetě za teroristický útok Hamásu ze 7. října 2023. Kritika laxního postupu některých univerzit v boji s projevy antisemitismu, do kterých přerostly protesty proti postupu Izraele, je ovšem v útoku na univerzity jen zjevnou záminkou.

Většina univerzit přijala po kritice nejen opatření proti projevům antisemitismu, ale i opatření proti nelegálním okupacím kampusů a univerzitních budov demonstrujícími studenty. Z čela několika prestižních univerzit museli odejít rektoři a rektorky, kteří situaci během protestů nezvládli.

Hlavní důvody pro útok Trumpovy administrativy na přední univerzity jsou ve skutečnosti „kulturně-politické“. Trump se hned po svém nástupu do Bílého domu pustil do boje s politikou diverzity, rovnosti a inkluze (DEI). Přední univerzity, které jsou známé svým liberalismem, také Trump a jeho spolupracovníci vinili z propagace agendy „woke“.

Nejlepší americké univerzity se v různé míře odmítly Trumpovým požadavkům podřídit. Argumentovaly tím, že nejsou vládními agenturami, v nichž Trump může svoji politiku prosazovat, a že budou bránit svoji autonomii.

Bílý dům vzápětí využil skutečnosti, že přední univerzity dostávají od federální vlády miliardy dolarů na výzkum a zhruba sedmdesátce z nich pohrozil odejmutím těchto fondů. Přímý útok spustil zejména proti dvěma z nejprestižnějších univerzit — Kolumbijské univerzitě v New Yorku a Harvardově univerzitě v Bostonu. Zejména Harvardská univerzita se stala testovacím polem toho, zda může Bílý dům válku s univerzitami vyhrát.

Trump postupně odejmul Harvardu federální granty ve výši téměř tří miliard dolarů. Když se univerzita odmítla nátlaku podřídit a podala na Trumpovu administrativu žalobu s tím, že prezident překračuje svoje kompetence, nařídil Bílý dům, že univerzita dočasně nesmí přijímat mezinárodní studenty. I toto rozhodnutí napadla univerzita u soudu, který ho vzápětí dočasně pozastavil.

Eskalace konfliktu mezi Bílým domem a univerzitami tím ale neskončila. Nově ministerstvo zahraničí nařídilo všem americkým konzulátům, aby přestaly vydávat studentská víza. Je prý třeba získat čas na „lustraci“ žadatelů, zejména jejich aktivit na sociálních sítích. A to i zpětně — počínaje rokem 2019.

Ministr zahraničí Marco Rubio také oznámil, že USA budou „agresivně revokovat“ studentská víza již vydaná čínským studentům, kterých jen vloni studovalo v zemi skoro osm set tisíc. Bude se zkoumat, zda tito studenti nemají vazby na komunistickou stranu nebo nestudují obory citlivé pro americkou národní bezpečnost.

Toto rozhodnutí by v záplavě ostatních opatření namířených proti univerzitám dávalo smysl, protože přijímání velkého počtu čínských studentů americkými univerzitami už delší dobu vyvolává obavy, že řada z nich slouží čínské špionáži. A nebylo jasné, proč vůbec USA poskytují elitní vzdělání takovému počtu studentů ze země, v níž vládne režim nepřátelský vůči demokracii.