Když se před padesáti lety plně prosadil neoliberalismus, nebyl v té době ničím novým ani zvlášť liberálním. Od klasického liberalismu se výrazně odkláněl. Vzdával sice hold liberálním myslitelům, ale nesdílel s nimi metodu ani představu o trhu. Dnes, podobně jako tehdy, stojíme na prahu další, stejně zásadní ideologické inovace.

Na rozdíl od Adama Smithe nebo Johna Stuarta Milla se neoliberálové necítili nijak zavázáni teoreticky či empiricky prokázat, za jakých podmínek přemění neregulovaný trh honbu za soukromým ziskem v kolektivní blahobyt. Neviditelná ruka pro ně byla božská, neomylná. Tvrdili, že i když trh selže, jakýkoli pokus o nápravu prostřednictvím libovolného kolektivního orgánu je předem nutně odsouzen k ještě horšímu nezdaru. Takový postoj Wall Streetu náramně vyhovoval.

Sedmdesátá léta minulého století se vyznačovala právě takovouto doktrinářskou lhostejností vůči zjištěním o důsledcích úplné deregulace finančních trhů. Potom, co se USA staly deficitní zemí a prezident Richard Nixon v roce 1971 šokoval svět odpoutáním hodnoty dolaru od ceny zlata, rozhodly se následující administrativy posílovat americkou globální hegemonii zvyšováním fiskálního a obchodního deficitu, namísto jeho snižování.

Banky na Wall Street byly podle očekávání pověřeny klíčovým úkolem: měly do amerických státních dluhopisů, akcií a nemovitostí recyklovat dolary, které zahraniční vývozci utržili díky americké poptávce po jejich zboží. Aby to však bylo možné a americké banky se mohly stát středobodem odvážného systému recyklace globálního přebytku, museli se tamní bankéři nejprve zbavit regulačních omezení. To znamenalo převychovat zákonodárce a veřejnost, uvyklé obávat se od roku 1929 nezkroceného Wall Streetu.

Tento požadavek dokonale naplnila fundamentalistická ortodoxie neoliberalismu, vyzdvihující nedotknutelnost deregulovaných trhů a odrážející se v rostoucím vlivu hnutí za ekonomickou analýzu práva.

Nová forma kapitálu, která je dnes na vzestupu — cloudový kapitál neboli síťová algoritmická zařízení, jež poskytují svým majitelům pozoruhodnou moc modifikovat naše chování —, potřebuje ke svému plnému prosazení svoji vlastní ideologii. Nový systém jsem nazval technofeudalismem — způsobem výroby a distribuce, který díky cloudovému kapitálu nahrazuje trhy cloudovými lény (jako Amazon) a kapitalistické zisky cloudovou rentou.

Aby se naplno uplatnila síla cloudového kapitálu, potřebují jeho majitelé, lidé jako Jeff Bezos, Peter Thiel, Mark Zuckerberg nebo Elon Musk, novou ideologii. Tak jako finančníci z Wall Street potřebovali po Nixonově šoku neoliberalismus, je i tato nová ideologie zapotřebí pro expandující cloudový kapitál. A to ze tří důvodů.

Za prvé má legitimizovat kolonizaci lidských činností. Počínaje uvolněním pravidel, jimiž se řídí například samořídící vozidla a lékařské a právní služby založené na umělé inteligenci, má nová ideologie ospravedlnit bezmezné nahrazování omylných a nepoddajných lidských bytostí stroji založenými na cloudovém kapitálu, a to ve všech myslitelných sférách — včetně práce, která nám přináší potěšení, jako je například překládání poezie, nebo kterou bychom měli chtít vykonávat, jako je výchova dětí.

Čím více totiž pronikne cloudový kapitál do činností, které dosud vykonávali lidé, tím bude větší cloudová renta plynoucí technofeudální třídě.

Za druhé, nová ideologie má legitimizovat kolonizaci státních institucí, zejména privatizaci veřejných dat jejich přesunem do cloudového kapitálu velkých technologických firem. Má ospravedlnit například to, že Musk využívá Odbor vládní efektivity k tomu, aby napojil své cloudové systémy na různé federální úřady, včetně finančních. Nebo má legitimizovat pevné spojení rozhraní Thielovy zbrojní firmy Palantir a Googlu s Pentagonem, kvůli čemuž se jejich cloudový kapitál stává nepostradatelným pro vojensko-průmyslový komplex.

Zatřetí má nová ideologie legitimizovat kolonizaci Wall Streetu. Zuckerberg byl prvním technofeudálem, který se pokusil vytvořit vlastní digitální měnu Libra. Wall Street mu to ještě překazil.

Pak se ovšem Muskova koupě Twitteru, nyní X, přetavila ve smělejší pokus o vytvoření „aplikace pro všechno“, která ohrožuje platební monopol Wall Street. Velké technologické firmy — povzbuzené exekutivním příkazem amerického prezidenta Donalda Trumpa, jímž nařídil Federálnímu rezervnímu systému vytvářet strategické rezervy v kryptoměnách — hledají možnosti neomezeného cloudového financování mimo tradiční finanční trhy, a potřebují více než dosud ospravedlnit spojení svého cloudového kapitálu s finančními službami.

Nová ideologie je už na světě. Označuji ji jako technolordismus. Je mutací transhumanismu, tedy víry, která obhajuje stírání hranic mezi organickým a syntetickým, v důsledku čehož mají vylepšení lidé dosáhnout skutečné svobody nebo dokonce nesmrtelnosti.

Podobně jako neoliberalismus navázal na klasický liberalismus, ale postavil ho na hlavu tím, že z trhu udělal neomylné božstvo, nahrazuje technolordismus v nové expanzi cloudového kapitálu neoliberálního Homo Economicus vágním „humAInem“, tedy propojením člověka a umělé inteligence.

Technolordismus obsazuje na místo dosavadního neoliberálního božstva algoritmus, který činí signalizační funkce decentralizovaného tržního mechanismu zastaralými. Na způsob amazon.com jej nahrazuje naprosto centralizovaným mechanismem spojujícím kupující a prodávající.

Důsledky společenské transformace uspíšené technolordismem jsou závratné. Patří k nim bezprecedentní makroekonomická nestabilita (protože cloudová renta decimuje agregátní poptávku), zánik demokracie, a to dokonce i jako ideálu (což je postoj, který obhajoval Thiel, první prorok technolordismu), a konec univerzit (nahrazených personalizovanými vylepšeními založenými na umělé inteligenci.

V tomto světle je Trump pro technofeudály darem z nebes. Jeho agenda — úplná deregulace jejich služeb založených na umělé inteligenci, podpora kryptoměn a osvobození jejich cloudové renty od daní — mimořádně posiluje moc cloudového kapitálu při dobývání renty. Pro novou vládnoucí třídu se jakékoli peníze, o něž bezprostředně přijdou kvůli Trumpovým celním úletům, musí jevit jako zanedbatelná cena za velkolepou investici, jež se jim otevírá v dlouhodobém horizontu.

Z anglického originálu Trump and the Triumph of the Technolords publikovaného na webu Project Syndicate přeložil OTAKAR BUREŠ.