Vnímání Spojených států ve světě na základě hodnot, jako je kvalita života, vláda práva či respekt k demokratickým hodnotám, se soustavně zhoršuje. Děje se tak již několik let. Podle periodických měření Democracy Perception Index (DPI) začal stávající pokles na jaře 2023, přičemž na podzim 2024 se změnil v pád. Dle čísel publikovaných nyní v květnu mají USA v zahraničí výrazně horší pověst než Čína, přičemž se s aktuálními minus pěti procenty blíží hodnotě Ruska s minus devíti procenty. Čína je globálně v květnu 2025 v měřeních DPI na plus čtrnácti procentech.

Zajímavé přitom je, že asijská diktatura předstihla USA vůbec poprvé i v západní Evropě. Čína má vyšší hodnotu DPI takřka všude s výjimkou Británie. Pouze v postkomunistických zemích jsou dnes Spojené státy vnímány stále lépe — mimo Evropu pak též v Austrálii nebo Brazílii, ale ne v Africe, španělskojazyčné Americe či Kanadě.

Příčinu tohoto trendu vidí většina pozorovatelů v počínání Donalda Trumpa v prezidentském úřadu a v souvislosti s jevy, které k jeho volebnímu vítězství vedly. „Příliš překvapivé to popravdě není,“ uvedl k aktuálním číslům Anders Fogh Rasmussen, bývalý generální tajemník NATO a zakladatel Alliance of Democracies Foundation, která dnes měření DPI zastřešuje.

Změna ve vnímání USA se už projevuje také v turismu. Zájem o návštěvu Spojených států poklesl v některých zemích i o desítky procent. Dobře vidět je to v případě Kanady, počet návštěv jejích obyvatel v USA klesá už čtvrtý měsíc v řadě. Počet Kanaďanů, kteří se na cesty do sousední země vydávají autem, se v dubnu snížil o třicet pět procent ve srovnání se stejným měsícem loni. Letecké cesty pak klesly o pětinu.

Ohledně cestujících z Evropy jsou statistiky méně jednoznačné. Březnová data agentury International Trade Administration (ITA), fungující pod federálním ministerstvem obchodu, vykazovala pokles počtu zahraničních návštěvníků oproti stejnému měsíci v loňském roce o více než jedenáct procent. V prudkém úbytku ale pravděpodobně sehrály roli Velikonoce — zatímco loni svátky vyšly na březen, letos proběhly až v dubnu. A počty návštěvníků během letošního dubna skutečně meziročně o osm procent stouply.

Počet cestujících ze západní Evropy, kteří v USA strávili alespoň jednu noc, se v dubnu ve srovnání s loňským rokem zvýšil o dvanáct procent. Zatímco v případě Německa v březnu pokles dosáhl až dvaceti osmi procent, během dubna stoupl o necelých patnáct. Pokles v obou měsících ovšem zaznamenala například Francie.

Ekonomický dopad

Rostoucí neochota cestovat do Spojených států pochopitelně dopadá na místní turistický průmysl, který tvoří 2,5 procenta HDP země, informuje deník El Confidencial. V loňském roce utratili v USA zahraniční návštěvníci za zboží a služby spojené s cestováním a cestovním ruchem více než 253 miliard dolarů. Zatímco některé aerolinky tvrdí, že dopad zatím nezaznamenaly, jiné společnosti si poklesu už všímají. Rušení rezervací evidují i hotelové řetězce či ubytovací portály, uvádí server Financial Times.

Španělský deník El Confidential přinesl příběhy několika lidí, kteří současnou politiku země uvádí jako hlavní příčinu zrušení plánovaných cest do Spojených států. „Vzhledem k tomu, jakým směrem se země ubírá, jsme všechno zrušili,“ popisuje turistka z Malagy.

Další respondentka Confidencialu vysvětluje neochotu cestovat rozhodnutím amerických úřadů monitorovat účty na sociálních sítích kvůli podezření z antisemitismu. „Mohli by mě snadno deportovat s tím, co všechno jsem řekla o Trumpovi a jak jsem veřejně bránila Palestinu,“ vysvětluje pro španělský deník dotyčná s odkazem na kontroly elektronických konverzací, které v některých případech vedly až k vyhoštění.

Doporučení i varování

V návaznosti na několik případů, kdy byl cestujícím z ciziny odepřen vstup do země nebo byli při kontrole zadrženi, vydávají dnes některé evropské vlády přímo i nová tematická doporučení pro své občany.

„Záznam v trestním rejstříku, uvedení nepravdivých údajů o účelu pobytu nebo dokonce i mírné překročení doby povolené v cestovním povolení může mít za následek zatčení, zadržení a vyhoštění,“ zdůraznilo například německé ministerstvo zahraničních věcí. Obdobně svá doporučení aktualizovala také Velká Británie.

Evropské vlády upozorňují i na skutečnost, že cesta do Spojených států může být ještě komplikovanější pro transgender cestující. Trumpův výnos, vydaný první den jeho nástupu do úřadu, totiž požaduje, aby identifikační doklady vycházely z toho, co označil jako „neměnnou biologickou klasifikaci jednotlivce jako muže nebo ženy“.

Například dánská a finská ministerstva dnes proto své občany oficiálně zpravují, že v americkém systému pro podávání žádostí o cestovní povolení lze volit pouze mezi dvěma pohlavími — mužským a ženským. Dánové si přitom ve své zemi mohou zažádat, aby jejich pohlaví bylo v cestovním pasu označeno jako X.

Podobné varování vydalo už také Německo, Portugalsko, Francie nebo Irsko. Nizozemsko kromě upozornění na vládních stránkách konstatuje, že řada amerických států přijala místní zákony, které by mohly mít negativní dopad na LGBTQ+ osoby.

Česká republika zatím bez problémů

Mírného poklesu cest do Spojených států si americká agentura všímá také v případě České republiky. Oproti loňskému roku jich k letošnímu dubnu do země dorazilo o šest procent méně. Nejvýraznější úbytek lze sledovat u turistických víz, naopak počet pracovních víz v daném měsíci stoupl.

České ministerstvo zahraničí svá doporučení pro cestující do země pravidelně aktualizuje, uvádí jeho tiskový mluvčí Daniel Drake pro Deník Referendum. „Od ambasády ani žádného z konzulátů dosud nemáme žádné informace o problémech Čechů při vstupu do země. Jediné problémy, co jsme zatím řešili, byly spojeny s případy překročení povolené doby pobytu,“ dodává Drake. O podmínkách vstupu do země i možnosti kontroly osobních elektronických zařízení při cestách do Spojených států informuje ministerstvo na webu.