↗

Zastavení americké humanitární podpory povede napříč globálním Jihem k ukončení očkovacích kampaní, zhoršení pomoci lidem v ozbrojených konfliktech, pacienti s tuberkulózou a HIV ztratí přístup k lékům a podvyživené děti k terapeutické výživě. Foto Issouf Sanogo, AFP

Uplynulo již přes tři měsíce od okamžiku, kdy administrativa Donalda Trumpa oznámila pozastavení veškerých aktivit v oblasti mezinárodní pomoci. Ukončila také financování drtivé většiny souvisejících humanitárních a zdravotnických programů zaštítěných Agenturou Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID), rozložila stání byrokracii nezbytnou pro dohled nad těmito projekty a propustila velkou část personálu zodpovědnou za jejich implementaci.

Jako celek přitom tyto kroky neznamenají nic menšího než odsouzení nespočtu zranitelných lidí v nejchudších oblastech planety ke smrti způsobem, který vystavuje větším budoucím rizikům i nás samotné.

Jen v roce 2024 tvořily investice USA zhruba čtyřicet procent celkového globálního rozpočtu humanitárního sektoru. Politici a úředníci ve Washingtonu kontrolovali z finančního hlediska mimo jiné asi 57 procent Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, 48 procent Světového potravinového programu nebo 51 procent Mezinárodní organizace pro migraci.

Omezení či zastavení tak velké podpory znamená už teď rušení tisíců důležitých iniciativ. Napříč globálním Jihem končí očkovací kampaně, nedostává se pomoci lidem v ozbrojených konfliktech, pacienti s tuberkulózou a HIV ztrácí přístup k lékům, podvyživené děti k terapeutické výživě.

Další země západního světa přitom chtějí s tímto novým znepokojivým trendem držet krok. Británie nedávno oznámila snížení rozpočtu na humanitární a rozvojovou pomoc o čtyřicet procent se záměrem alokovat tyto peníze na obranu. Menšinová vláda ve Francii plánuje ještě letos snížení o více než třetinu. Obdobná prohlášení vydávají také Německo, Švýcarsko, Belgie a Nizozemsko. Jedná se o přístup jak cynický, tak krátkozraký. A to hned z několika důvodů.