Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Michiganu, které se konalo u příležitosti jeho prvních sto dnů v Bílém domě, prohlásil, že začátek jeho druhého prezidentského mandátu je ze všeho nejvíc „revoluce zdravého rozumu“. Už z tohoto důvodu přineslo prý jeho prvních sto dnů v Bílém domě změny, které Amerika ve své historii dosud nezažila.

Pokud jde o „zdravý rozum“, Trump a jeho tým se skutečně pokusili korigovat některé excesy, které se zdravému rozumu v očích nemalé části americké veřejnosti vzpíraly. Týká se to zejména lepší ostrahy hranic s Mexikem, přes níž v minulosti proudily do USA statisíce nelegálních migrantů.

Podobně je tomu se snahami korigovat některé excesy politiky diverzity, rovnosti a inkluze (tzv. DEI), která si začala žít vlastním životem a v řadě amerických institucí fungovala jako nástroj „pozitivní diskriminace“ a kádrování. Dělo se tak navzdory tomu, že řada států americké unie pozitivní diskriminaci, která hrála důležitou roli v minulých desetiletích coby nástroj emancipačních snah menšin, odmítla, a Nejvyšší soud už v roce 2023 zakázal přijímání studentů, které by zvýhodňovalo příslušníky etnických menšin.

Trump také zakázal prezidentským výnosem účast osobám, které podstoupily změnu pohlaví, v ženských sportovních soutěžích. A rozhodl, že pro účely státu existují jen dvě pohlaví—mužské a ženské.

Kritici těchto opatření sice argumentují, že i ona se vzpírají zdravému rozumu, protože to, jak lidé definují svoji identitu, by mělo být ponecháno svobodné volbě. Anebo argumentují, že politika DEI je i ve své nejvyhrocenější podobě užitečná, protože ztěžuje diskriminaci založenou na etnickém či jiném menšinovém původu a celkově umožňuje nejrůznějším menšinám se snadněji integrovat do většinové společnosti.

Většina Američanů ale podle průzkumů vnímala Trumpovu ofenzivu proti neřízené migraci, politice DEI nebo individuálnímu rozhodování o genderové identitě jako rozumné kroky, které by mohly korigovat nejrůznější excesy. Ačkoliv se podpora pro Trumpa po sto dnech v úřadě rekordně propadla, podpora pro přísnější režim na mexické hranici, omezení politiky DEI nebo zákaz účasti transgenderových osob v ženských sportovních soutěžích zůstává relativně silná.

Ideologický nerozum

Trumpova politika ve výše zmíněných oblastech by se tak nadále mohla leckomu jevit jako politika zdravého rozumu, kdyby ovšem nebyla součástí širší, ideologicky motivované ofenzivy, za níž stojí jak Trumpovo hnutí MAGA, tak konzervativní think tanky. Prosazování změn (nejen) ve výše zmíněných oblastech je tak spojeno s velmi agresivním, netolerantním chováním Trumpovy administrativy.

Zpřísnění režimu na mexické hranici tak bylo od počátku spojeno s agresivními snahami o deportace nelegálních migrantů, jejichž přítomnost ve Spojených státech navíc Trump opakovaně vykresloval jako katastrofu pro národní bezpečnost. Urážlivě mluvil o nelegálních migrantech jako členech gangů, kriminálnících, lidech propuštěných v zemích původu z psychiatrických léčeben.

Neproběhla žádná veřejná diskuze o tom, zda přinejmenším těm nelegálním migrantům, kteří v USA dlouhodobě řádně pracují a platí daně, dát šanci na legalizaci jejich pobytu s tím, že v budoucnosti bude možné do USA přijít jen na základě legální migrace. Místo toho Trumpova administrativa spustila hon na čarodějnice.