Trumpova obchodní válka může mít katastrofální politické důsledky

Jiří Pehe

Uvalení cel na většinu zemí, jež obchodují s USA, Donald Trump prezentuje jako osvobození. Ve skutečnosti tím hazarduje nejen s ekonomikou USA, ale i světovou demokracií.

Trumpův způsob jednání v mezinárodních vztazích samozřejmě bude inspirovat nejrůznější autoritářské režimy, aby se chovaly podobně. Nově rozhoduje síla, a nikoliv dohody a vyjednávání. Foto Mandel Ngan, AFP

Donald Trump obalil své rozhodnutí uvalit cla na téměř všechny země, které obchodují s USA, velkými slovy. Spojeným státům prý už příliš dlouho ostatní země ubližovaly tím, že samy uvalovaly na americké zboží cla, a USA v důsledku toho údajně čelí nouzovému stavu. Den, kdy Trump představil novou celní politiku USA, má být proto znám jako „den osvobození“, neboť USA si berou zpět svoji ekonomickou nezávislost.

Trump při vyhlašování cel držel v ruce tabulku, která ukazovala, jakými cly USA zatíží různé země. Na země, které prý obchod s USA v minulosti příliš nezneužívaly ve svůj prospěch, Trump uvalil cla ve výši „jen“ 10 procent. Mezi ně patří Velká Británie, Singapur, Brazílie, Austrálie, Nový Zéland, Turecko, Kolumbie, Argentina, El Salvador, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie.

Na země, které naopak prý obchod s USA nejvíce zneužívaly, uvalil cla v následující výši: na Evropskou unii 20 procent, na Čínu 54 procent, na Vietnam 46 procent, na Thajsko 36 procent, na Japonsko 24 procent, na Kambodžu 49 procent, na Jižní Afriku 30 procent, na Tchaj-wan 32 procent. Na Kanadu a Mexiko, které už v březnu zatížil cly ve výši 25 procent na některé produkty v nich vyráběné, jako jsou automobily, v „den osvobození“ další cla neuvalil.

Ekonomové, kteří Trumpa obklopují, se pokoušejí Trumpovu celní horečku vysvětlit tak, že nejde o protekcionismus, ale naopak o válku s protekcionismem. Když prý USA uvalí reciproční cla na země, které chrání svoje hospodářství nepřiměřenými cly na zboží dovážené z USA, vlastně tím napomáhají volnému obchodu.

Otázkou je, zda se dá volný obchod tímto způsobem vynutit. Produktivní cestou by bylo spíše jednání o dohodách o volném obchodu, jenže ty Trump nemá rád, protože USA příliš svazují. Hned po svém nástupu do funkce v roce 2017 odmítl již vyjednanou dohodu s Evropskou unií, která nesla název Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP).

Cla jsou daň

Při vyhlašování cel Trump opět mluvil o tom, jak USA zásluhou této jeho politiky nesmírně zbohatnou. Celá řada firem, které z USA odešly nebo do USA dováží ve velkém svoje zboží z jiných zemí, raději prý začne podnikat v USA.

×