Už už to vypadalo, že ve středu 10. září bude Evropa sledovat zejména francouzské dění. Ranní zprávy z Polska ale vše změnily. Polský premiér Tusk na mimořádné schůzi parlamentu ohlásil, že do polského vzdušného prostoru proniklo celkem devatenáct ruských dronů. Několik z nich — patrně čtyři — alianční obrana sestřelila. Ostatní popadaly do polí, stejně jako jedna raketa. Nikdo nebyl zraněn. Trosky jednoho z dronů však pobořily na východě Polska dům.

Průniky dronů či raket z ukrajinského válčiště na západ se děly i v minulosti — naposledy sotva před měsícem. Tentokrát jich ovšem přilétl celý houf. To je první velké „poprvé“.

Novinkou číslo dvě je fakt sestřelu — de facto přímé konfrontace Ruska a NATO. Poprvé byl takto aktivizován obranný systém, přičemž do akce se krom Polska zapojil i německý Patriot a nizozemské a italské letouny.

Další novinkou je pak, že několik z dronů přiletělo ne z ukrajinského, ale běloruského nebe — přímo z prostoru v podstatě nepřátelského území.

Nejspíše nejvážnějším „poprvé“ je ovšem skutečnost, že část dronů dolétla opravdu daleko. Jak ukazuje například grafika Standardu, jeden spadl až kus před Gdaňskem. Jiný doletěl až za Varšavu.

Polská vláda zatím nemluví o „útoku“, ale o „provokaci“, což je i obecně převažující výklad. Rusko má sklon příslušně testovat alianční reakce i obranu. Kreml uvádí, že s průnikem nemá nic společného, protože jeho drony doletí jen něco přes 700 kilometrů; v Bělorusku má ale probíhat velké společné cvičení, a tak jsou odpaliště posunuta.

Sami Bělorusové svádí průnik na rušení signálu a tvrdí, že i oni museli dva neovladatelné drony sestřelit. Na Západě se ani jednomu vysvětlení moc nevěří. Po události se dvěma zbloudilými ukrajinskými protiraketami, které usmrtily v listopadu 2022 dva Poláky, je ale cítit určitá opatrnost. I generální tajemník NATO Mark Rutte akt odsoudil s tím, že se všechny okolnosti ještě prověřují.

Přesto přese všechno je patrné, že se cosi posunulo. Průnik odsoudily vzácně představitelé všech států NATO včetně Maďarska a Slovenska. Samotné Polsko, ale i Německo nebo unijní diplomacie mluví o „mezníku“ či „bodu obratu“ — události, kterou již nebude možné jen tak přejít. Již brzy uvidíme, co konkrétně to znamená.

„Ruská hrozba je realitou už dlouho,“ konstatuje v Gazetě Wyborcze Bartosz T. Wieliński. „Nyní se stává však hmatatelnou (…) Stále jde ještě o epizodu z hybridní fázi války. Naše životy ale zásadně ovlivní.“ Také to se v Polsku píše v souvislosti s průnikem dronů za hranici vlastně poprvé.