Každému, kdo v pátek v podvečer sledoval přílet Donalda Trumpa a Vladimíra Putina na leteckou základnu v americkém Anchorage na Aljašce, muselo být jasné, že Rusům se iniciování setkání na nejvyšší úrovni vyplatilo.

Již samotné oficiální přijetí s červeným kobercem, „small talk“ na letecké runwayi, plno úsměvů i společný odjezd obou hlav států prezidentskou limuzínou dávaly tušit, že Američané chtěli Rusy přijmout velkolepě a s respektem. Přesně tak, jak o tom mluvil Trump před zahájením dvoustranného jednání.

Konečný výsledek No Deal, tedy „bez dohody“, přitom nikterak nepodkopal ruská očekávání a zájmy Kremlu, který se široce sledovanou schůzku s americkou delegací snažil uhrát bez negativních dopadů.

Ruská a americká očekávání

Vstupní pozice obou států před jednáním přitom ani zdaleka nebyly v souladu. Rusové nastolením agendy i složením delegace jednoznačně chtěli dát najevo, že Ukrajina má být pouze jedním z bodů jednání, které oni sami vnímají jako daleko širší, s potenciálem pro budoucí růst. Zapojení představitelů ruského režimu s ekonomickým zázemím, včetně ředitele Fondu přímých zahraničních investic Kirilla Dmitrijeva, mělo podtrhnout zájem o rozvoj ekonomických vztahů, zapojení amerických investic do lukrativních příležitostí v Arktidě i jinde.

Zároveň Kremlu šlo o otázku statusu a mezinárodního přijetí. Rusko bylo vyřazeno z uskupení ekonomicky nejmocnějších států světa G8 a jeho představitele začal stíhat za unášení ukrajinských dětí Mezinárodní soudní tribunál v Haagu — jehož USA ovšem nejsou součástí. Nyní ale Rusko dostalo novou šanci a možnost vymanit se z mezinárodní izolace. Ještě před několika měsíci totiž ruský diktátor Vladimir Putin raději necestoval na summit BRICS v Jihoafrické republice, kde by ho místní úřady musely zatknout a předat soudu.