Evropská podpora ruské občanské společnosti je klíčem k bezpečnějšímu kontinentu
Pavel HavlíčekEvropa musí principiálně přehodnotit svou dlouhodobou strategii vůči Putinově režimu. Bez ruské demokratické opozice se přitom neobejde. Zkušenosti z českého programu na podporu ruské občanské společnosti mohou být vzorem pro celou EU.
V minulém týdnu proběhnuvší konference Česká východní politika 2025 v tomto roce již potřetí upozornila na potřebu silnější podpory ruské občanské společnosti a dalších prodemokratických hlasů uvnitř i vně země. Tentokrát se vyslovila za strategické přerámování vztahu s Ruskem, definitivní odklon od Putinova režimu a jakýchkoliv forem normalizace vztahů s ním. Naopak byla zdůrazněna důležitost partnerství s prodemokratickými kruhy a nezávislou občanskou společností v širokém smyslu. Potřebujeme robustnější přístup k této agendě a jednotu mezi evropskými státy.
Po více než třech a půl letech velké ruské války proti Ukrajině se mezi evropské státy začíná čím dál tím více vkrádat pocit nejistoty a nejednoty ohledně budoucího vývoje na evropském kontinentu. Kromě sílícící ruské agrese proti Ukrajině na tom má velký podíl špatně čitelný přístup Spojených států, neboť Donald Trumpem prozatím volil vůči Putinovu režimu velmi zdrženlivou, až ustupující politiku.
Po 24. únoru 2022 nastolený evropský kurz, zakládající se na permanentním krizovém řízení, se už vyčerpal, aniž by dosáhl kýžených výsledků. Na vině je mimo jiné fakt, že daný přístup postrádá jakékoliv společné strategické směřování ve smyslu, co vlastně dělat dál a co od Ruska v budoucích letech očekávat.
Právě tato očekávání se u jednotlivých evropských států začínají stále více rozcházet, takže dnes na evropské scéně zaznívají hlasy v celém spektru od extrémního volání po normalizaci vztahů s Putinovým režimem, přes úsilí o nastolení pragmatického vztahu, postaveného na ekonomické výměně, až po pokračující konfrontaci a snahu Rusko co nejvíce a nejdéle zadržet a izolovat. Sladit všechny tyto pozice, jež jsou v různé formě mezi členy Evropské unie zastoupeny, je stále obtížnější. Právě proto je čas navrátit evropskému přístupu strategický rozměr a začít přemýšlet déle než v horizontu několika měsíců či krátkých let.