Hybridní válka, již vede Rusko proti spojencům Ukrajiny v EU, má různé podoby. Nepřehlédnutelné incidenty s drony či práce s médii jsou pouze jedněmi z řady. Dalšími jsou například rozličné sabotáže cílící obvykle na správní, dopravní nebo energetickou infrastrukturu. Podle společné studie holandského Mezinárodního centra pro boj s terorismem (ICCT) a slovenské organizace GLOBSEC se jich v zemích EU dá od ledna 2022 do července 2025 propojit s Ruskem prokazatelně už 110. V devětaosmdesáti případech se podařily a v jednadvaceti byly zmařeny.

GLOBSEC a ICCT prezentovaly svoje závěry nyní na posledním zasedání Zvláštního výboru na ochranu evropské demokracie (EUDS), ustaveného Evropským parlamentem.

„Nejčastějšími cíli byly objekty v Polsku a ve Francii. Skutečný počet akcí bude pravděpodobně výrazně vyšší, protože tajné služby příslušné informace ne vždy zveřejňují,“ vybírá z příslušné prezentace Deutsche Welle.

Při vyšetřování zmíněných aktů bylo zadrženo celkem 135 pachatelů, většina z nich ze zemí bývalého SSSR. Podle autorů studie šlo často o muže kolem třiceti let s kriminální minulostí a v nevalné sociální situací, získané pro akce za úplatu přes sociální síť Telegram.

Autoři upozorňují, že putinovské Rusko využívalo již dříve kriminální sítě vzniklé v chaosu 90. let pro své účely.

„V roce 1994 existovalo v Rusku přes 500 zločineckých skupin a ty ovládaly na 40 tisíc firem. Když pak po roce 2000 konsolidovaly kontrolu nad státem bezpečnostní složky, včetně někdejších důstojníků KGB, začlenily svá spojení na podsvětí přímo do systému,“ cituje Deutsche Welle Dominiku Hajdu z GLOBSEC.

K financování operací v EU Rusko dle autorů studie využívá podobné kanály jako k obcházení západních sankcí. Žádoucí by tak bylo rozšířit dosavadní vnímání hybridních hrozeb i o příslušné nestátní aktéry, zdokonalit monitoring využívaných platforem a více koordinovat politiky mezi jednotlivými členskými státy.

Maďarsko, Rumunsko, Polsko

Také média v dalších evropských zemích si všímají, jak nejrůznějších podezřelých incidentů přibývá. V Maďarsku a Rumunsku propukl nedávno ve stejný den — 20. října — velký požár v obřích rafinériích v Százhalombatta a Ploieşti. V Polsku pak v posledních dnech odhalili sabotáž na železniční trati. Podezřelé aktivity hlásí i Bulharsko.

Porozumění situaci komplikuje fakt, že řada obzvláště viditelných incidentů se děje v energetické oblasti a zde se váže i k zařízením ruského Lukoilu, který v minulých dekádách ve východní Evropě expandoval. Někteří z dopadených pachatelů navíc nejsou ruští či běloruští, ale ukrajinští občané. A kauza Nord Stream naznačuje, že takové aktivity nemusí být cizí ani Kyjevu.

Přesto analytikové ukazují jednoznačně více na Rusko. V některých případech — jako například nyní v Polsku — pomáhají identifikovat původce peníze. V jiných se hovoří o odpovědi na ukrajinské útoky proti rafinériím v samotnému Rusku či o snaze zdražovat další podporu Ukrajiny v její obranné válce, mimo jiné i snahou ovlivnit ceny energií.