Ve srovnání s nedávnými útoky dronů a sabotážemi to může působit nepodstatně, na východní hranici Evropské unie se tomu však věnuje značná pozornost. Řeč je o přeletech desítek balónů meteorologického typu s až padesátikilogramovými náklady. Vypouštěny jsou za příznivého větru z běloruského území západním směrem, kde je pak polští či litevští pohraničnící všelijak zachytávají.

Nákladem je zatím nejčastěji klasický kontraband. Jak přibližuje reportáž litevského listu Delfi, pohraničníci sbírají často „kartony cigaret jako houby v lese“. Vlády dotčených zemí ovšem jev interpretují i jako jednu z forem aktuální ruské hybridní války.

V Litvě museli kvůli balónům během letošního podzimu celkem patnáctkrát uzavřít hlavní letiště ve Vilniusu. V Polsku zas na Štědrý den zachytili šedesát balónů, z nichž část nesla místo kontrabandu navigační aparát.

„Kdyby šlo pouze o pašování cigaret, byly by balony posílány spíš někam do bažinaté či lesnaté krajiny a ne směrem na naše hlavní letiště,“ vysvětlil litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys pro BBC.

Jak v Polsku, tak v Litvě podniká policie razie proti organizovaným kriminálním skupinám, které kontraband vyzvedávají. Známý běloruský exulant Paweł Łatuszka přitom pro polskou Gazetu Wyborczu uvedl, že na běloruské straně profitují z pašování přímo představitelé režimu — balóny jim přinášejí zisk a zároveň v rámci hybridních operací narušují vzdušný prostor u sousedů a testují ochranu hranice.

Litevská vláda vyhlásila v první polovině prosince kvůli balónům i výjimečný stav. Zároveň nabídla odměnu milion eur firmě, která přijde se systémem řešícím tento problém elegantněji než klasickými sestřely.

„Zatím nosí balóny především kontraband, ale panují obavy, že jednou přinesou výbušniny nebo zápalná zařízení,“ shrnuje Shelby Brooksová pro britský Sun.